Evropský parlament schválil společný zdravotnický fond ve výši 5,1 miliardy eur

Evropská unie v reakci na koronavirovou pandemii výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Evropský parlament (EP) v úterý velkou většinou hlasů schválil financování nového unijního zdravotnického programu částkou 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun). Sedmadvacítka zemí ji v příštích sedmi letech vyhradí na společnou prevenci chorob či vybudování krizových zásob léků a zdravotnického materiálu.

Evropský blok má mít podle dohody ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027 k dispozici zmíněnou částku, která bude sloužit mimo jiné na prevenci a léčení přeshraničních chorob.

Více než desetina peněz z programu pojmenovaného EU4Health (EU pro zdraví) může zamířit na nákup léků a zdravotnických pomůcek do společných zásob. To má předejít opakování jejich nedostatku zvláště z loňského počátku pandemie. Program počítá také s podporou vývoje a výroby nových léků přímo na území EU. Až pětina financí z fondu má být určena na prevenci nemocí.

„Pandemie nám ukázala, že členské státy samy čelit přeshraničním zdravotním hrozbám nedokážou,“ vyjádřil názor mnoha europoslanců český zástupce v nejsilnější lidovecké frakci Stanislav Polčák (TOP 09+STAN).

Program napomůže digitalizaci zdravotních záznamů

„Program má potenciál stát se velkým obratem v boji proti vzácným nemocem, rakovině či ve spravedlivém přístupu ke zdravotní péči,“ řekla česká stínová zpravodajka návrhu Kateřina Konečná (KSČM).

Návrh na vytvoření fondu podpořilo 631 z 697 hlasujících poslanců. Nový program by měl také pomoci s kvalifikací zdravotníků či s digitalizací zdravotních záznamů, které by měly být dostupné v jakékoli členské zemi. EU chce také zajistit, aby měli obyvatelé k dispozici cenově dostupnější léky než dosud.

„Směřujeme k tomu, abychom v Evropě měli dostupnou tu nejmodernější lékařskou péči a také abychom byli lépe připraveni na jakoukoli nově vzniklou zdravotní hrozbu, která by nás mohla do budoucna opět ohrozit,“ komentovala nový program česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO) ze skupiny liberálů.

Program schválený europoslanci budou ještě formálně potvrzovat členské státy. Jejich představitelé loni v létě navrhli, aby fond obsahoval pouze necelé dvě miliardy eur, EP však vyjednal současnou částku, s níž zástupci členských zemí v prosinci souhlasili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 18 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 26 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...