Evropský parlament schválil společný zdravotnický fond ve výši 5,1 miliardy eur

Evropská unie v reakci na koronavirovou pandemii výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Evropský parlament (EP) v úterý velkou většinou hlasů schválil financování nového unijního zdravotnického programu částkou 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun). Sedmadvacítka zemí ji v příštích sedmi letech vyhradí na společnou prevenci chorob či vybudování krizových zásob léků a zdravotnického materiálu.

Evropský blok má mít podle dohody ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027 k dispozici zmíněnou částku, která bude sloužit mimo jiné na prevenci a léčení přeshraničních chorob.

Více než desetina peněz z programu pojmenovaného EU4Health (EU pro zdraví) může zamířit na nákup léků a zdravotnických pomůcek do společných zásob. To má předejít opakování jejich nedostatku zvláště z loňského počátku pandemie. Program počítá také s podporou vývoje a výroby nových léků přímo na území EU. Až pětina financí z fondu má být určena na prevenci nemocí.

„Pandemie nám ukázala, že členské státy samy čelit přeshraničním zdravotním hrozbám nedokážou,“ vyjádřil názor mnoha europoslanců český zástupce v nejsilnější lidovecké frakci Stanislav Polčák (TOP 09+STAN).

Program napomůže digitalizaci zdravotních záznamů

„Program má potenciál stát se velkým obratem v boji proti vzácným nemocem, rakovině či ve spravedlivém přístupu ke zdravotní péči,“ řekla česká stínová zpravodajka návrhu Kateřina Konečná (KSČM).

Návrh na vytvoření fondu podpořilo 631 z 697 hlasujících poslanců. Nový program by měl také pomoci s kvalifikací zdravotníků či s digitalizací zdravotních záznamů, které by měly být dostupné v jakékoli členské zemi. EU chce také zajistit, aby měli obyvatelé k dispozici cenově dostupnější léky než dosud.

„Směřujeme k tomu, abychom v Evropě měli dostupnou tu nejmodernější lékařskou péči a také abychom byli lépe připraveni na jakoukoli nově vzniklou zdravotní hrozbu, která by nás mohla do budoucna opět ohrozit,“ komentovala nový program česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO) ze skupiny liberálů.

Program schválený europoslanci budou ještě formálně potvrzovat členské státy. Jejich představitelé loni v létě navrhli, aby fond obsahoval pouze necelé dvě miliardy eur, EP však vyjednal současnou částku, s níž zástupci členských zemí v prosinci souhlasili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 52 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 3 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 5 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 11 hhodinami
Načítání...