Evropský parlament schválil společný zdravotnický fond ve výši 5,1 miliardy eur

Evropská unie v reakci na koronavirovou pandemii výrazně posílí svůj společný rozpočet na zdravotnictví. Evropský parlament (EP) v úterý velkou většinou hlasů schválil financování nového unijního zdravotnického programu částkou 5,1 miliardy eur (téměř 135 miliard korun). Sedmadvacítka zemí ji v příštích sedmi letech vyhradí na společnou prevenci chorob či vybudování krizových zásob léků a zdravotnického materiálu.

Evropský blok má mít podle dohody ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027 k dispozici zmíněnou částku, která bude sloužit mimo jiné na prevenci a léčení přeshraničních chorob.

Více než desetina peněz z programu pojmenovaného EU4Health (EU pro zdraví) může zamířit na nákup léků a zdravotnických pomůcek do společných zásob. To má předejít opakování jejich nedostatku zvláště z loňského počátku pandemie. Program počítá také s podporou vývoje a výroby nových léků přímo na území EU. Až pětina financí z fondu má být určena na prevenci nemocí.

„Pandemie nám ukázala, že členské státy samy čelit přeshraničním zdravotním hrozbám nedokážou,“ vyjádřil názor mnoha europoslanců český zástupce v nejsilnější lidovecké frakci Stanislav Polčák (TOP 09+STAN).

Program napomůže digitalizaci zdravotních záznamů

„Program má potenciál stát se velkým obratem v boji proti vzácným nemocem, rakovině či ve spravedlivém přístupu ke zdravotní péči,“ řekla česká stínová zpravodajka návrhu Kateřina Konečná (KSČM).

Návrh na vytvoření fondu podpořilo 631 z 697 hlasujících poslanců. Nový program by měl také pomoci s kvalifikací zdravotníků či s digitalizací zdravotních záznamů, které by měly být dostupné v jakékoli členské zemi. EU chce také zajistit, aby měli obyvatelé k dispozici cenově dostupnější léky než dosud.

„Směřujeme k tomu, abychom v Evropě měli dostupnou tu nejmodernější lékařskou péči a také abychom byli lépe připraveni na jakoukoli nově vzniklou zdravotní hrozbu, která by nás mohla do budoucna opět ohrozit,“ komentovala nový program česká místopředsedkyně EP Dita Charanzová (ANO) ze skupiny liberálů.

Program schválený europoslanci budou ještě formálně potvrzovat členské státy. Jejich představitelé loni v létě navrhli, aby fond obsahoval pouze necelé dvě miliardy eur, EP však vyjednal současnou částku, s níž zástupci členských zemí v prosinci souhlasili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 10 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 12 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 14 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 16 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánovčera v 23:41

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánovčera v 22:22

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.