Konečná chce garanci neutrální Ukrajiny. Fischer jí připomněl budapešťské memorandum

36 minut
Otázky Václava Moravce: Napětí na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Česko by se nemělo podílet na eskalaci napětí kolem Ukrajiny darováním munice, je přesvědčena předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. V Otázkách Václava Moravce vyjádřila přání, aby se Ukrajina stala neutrální zemí. Podle senátora Pavla Fischera (nestr.) se takový záměr bude Kyjevu obtížně vysvětlovat, když Rusko porušilo garanci suverenity z roku 1994 a okupuje část ukrajinského území. Západ musí podle něj Kyjevu naslouchat a také připravit sankce proti okolí Vladimira Putina.

Napětí kolem Ukrajiny se v nadcházejícím týdnu chystá řešit mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který zamíří nejprve do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem a následně i do Kyjeva, kde se sejde s Volodymyrem Zelenským.

Konečná je přesvědčena, že takzvaný normandský formát jednání – tedy schůzky představitelů Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie – má stále smysl a mohl by otupit rétoriku amerického prezidenta Joea Bidena, tu předsedkyně komunistů považuje za válečnou. Německo a Francie mohou podle Konečné garantovat, že budou dodržovány minské dohody.

Europoslankyně si přeje, aby Česko zastávalo linii, že pouze diplomacií lze docílit míru. „Nerada bych, abychom se zabývali tím, že na vlastním území někdo koná vojenská cvičení,“ komentuje s odkazem na ruské rozmístění sta tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou a rovněž třiceti tisíc v Bělorusku. Konečná si dle svých slov také přeje, aby se Ukrajina stala neutrální zemí s garancí od Ruska, Evropské unie i Spojených států.

O minských dohodách mluví jako o špatně vyjednaných a nenaplnitelných Fischer a odkazuje k budapešťskému memorandu z roku 1994, v němž se Ukrajina zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu, zatímco Spojené státy, Británie a Rusko Kyjevu poskytly bezpečnostní garance. Proto Fischer poznamenává, že Kyjevu by nyní bylo těžké vysvětlovat, že nové závazky budou platit, když Rusko porušilo dohody z Budapešti anexí Krymu a okupováním východní Ukrajiny.

„Pokud Ukrajina přichází, že potřebuje pomoci, tak bych řekl, že je potřeba začít naslouchat,“ podotýká šéf senátního zahraničního, obranného a bezpečnostního výboru. Zdůrazňuje, že ačkoliv od Macronovy cesty na východ nemá velká očekávání, bude dobrou zprávou, pokud zůstanou otevřené komunikační kanály do Kremlu.

USA na Ukrajině realizují mocenské zájmy, tvrdí Konečná

Kateřina Konečná nechce, aby se Česko podílelo na napětí, a to ani darováním či prodejem munice na Ukrajinu, jelikož výzbroj může přijít do rukou polovojenským jednotkám či být použita proti civilistům. „Mír nedělají dodávky zbraní, nikdy v historii se tak nestalo,“ říká. Je také přesvědčena, že naši bezpečnost nelze obhajovat tím, že způsobíme nebezpečí jinde, což podle předsedkyně KSČM činí Washington přesouváním jednotek v Evropě.

Ukrajina je v současnosti rozdělena a někteří se na jejím území snaží realizovat mocenské zájmy, míní Konečná a hovoří v té souvislosti o Spojených státech, nikoliv Rusku. Europoslankyně také ocenila, že český prezident Miloš Zeman by případně nesouhlasil s vysláním českých vojáků do východního křídla NATO.

„Miloš Zeman zřejmě nemá všechny informace, možná mu některé utajované omylem skartovali,“ poznamenává k tomu Fischer s tím, že český prezident by neměl hovořit o takzvané finlandizaci Ukrajiny, ale měl by podpořit její hranice stanovené budapešťským memorandem. Senátor zároveň zdůrazňuje, že nelze rozhodovat místo Ukrajinců a je potřeba počkat, o co požádají. Vyslání českých jednotek podle něj vůbec není na pořadu dne.

Fischer také vnímá požadavky, s nimiž Moskva přišla směrem k Severoatlantické alianci a Spojeným státům, jako nepřijatelné a ultimativní. NATO podle něj odpovědělo plně v souladu s tím, kde vidí garance vlastní bezpečnosti Česko. Fischer apeluje na posílení připravenosti a nachystání sankčních balíčků namířených například proti oligarchům v nejbližším okolí Vladimira Putina. „Z toho mají velký strach, že by sankce opravdu bolely,“ věří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát spouští dotační program pro občany zasažené povodněmi

Stát spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, díky nimž mohou lidé postižení loňskými povodněmi získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Z ostatních programů Živel mohou čerpat peníze na obnovu po povodních hlavně samosprávy. Živel 3 s objemem 3,5 miliardy korun je jediným z těchto programů, ze kterého mohou dotace získat i fyzické osoby. Příjem žádostí o podporu začne ve 12:00.
před 22 mminutami

Podniky pobírající dotace na lepší život zvířat je týrají, zjistili Reportéři ČT

Tajně pořízené záběry plné násilí na zvířatech rozpoutaly debatu nad chováním zaměstnanců kravínů či farem. Reportéři ČT se na místa, kde k tomu dochází, podívali blíž. Zjistili, že některé podniky pobírají dotace na takzvaný welfare – tedy na to, aby se u nich zvířata měla lépe. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už žádná trička s Leninem, chtějí historici postavit komunismus naroveň nacismu

Skupina institucí zabývající se historií usiluje o změnu v trestním zákoníku. Chtějí důslednější postihy za propagaci komunistického hnutí. Obrátili se proto na poslance a senátory.
před 3 hhodinami

Jednota EU v izolaci Ruska je nabořená, řekl Lipavský

Řešení konfliktu na Ukrajině se možná nebude moci hledat na půdě EU, ale na jiném evropském půdorysu. V Interview ČT24 to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jednota Evropské unie, co se týče diplomatické izolace Moskvy, byla podle něj v poslední době nabořena. Aby měla šanci zúčastnit se jednání o míru, bude Evropa muset dělat konkrétní kroky, včetně zvýšení výdajů na obranu, míní Lipavský.
před 4 hhodinami

Zástupci sněmovních stran mluvili o roli Evropy v rusko-ukrajinské válce

Do Saúdské Arábie zamířili američtí a ruští vyjednavači. V Paříži se sešli lídři některých evropských zemí a ptají se, proč se o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jedná bez účasti Evropanů. O roli Evropy v rusko-ukrajinské válce, bezpečnosti a vztazích se Spojenými státy hovořili v Událostech, komentářích zástupci parlamentních stran Petr Beitl (ODS), Radek Vondráček (ANO), Helena Langšádlová (TOP 09), Eduard Hulicius (KDU-ČSL), Barbora Urbanová (STAN), Jiří Kobza (SPD) a Vladimír Votápek (Piráti).
před 10 hhodinami

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
před 11 hhodinami

Zadrženého českého manažera v Senegalu řeší diplomaté i politici

Třetí měsíc drží Senegal ve vazbě manažera Ilju Mazánka. Firma Transcon měla v západoafrické zemi zrekonstruovat pět letišť. Podle místních úřadů ale způsobila škody asi za dvě a půl miliardy korun. Případem se zaobírají právníci, diplomaté i politici. V týdnu se přidá ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.
před 12 hhodinami

„Odmítl podíl na chaotickém řešení,“ vítá ANO Pavlovo veto

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...