Česko by se nemělo podílet na eskalaci napětí kolem Ukrajiny darováním munice, je přesvědčena předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. V Otázkách Václava Moravce vyjádřila přání, aby se Ukrajina stala neutrální zemí. Podle senátora Pavla Fischera (nestr.) se takový záměr bude Kyjevu obtížně vysvětlovat, když Rusko porušilo garanci suverenity z roku 1994 a okupuje část ukrajinského území. Západ musí podle něj Kyjevu naslouchat a také připravit sankce proti okolí Vladimira Putina.
Napětí kolem Ukrajiny se v nadcházejícím týdnu chystá řešit mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, který zamíří nejprve do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem a následně i do Kyjeva, kde se sejde s Volodymyrem Zelenským.
Konečná je přesvědčena, že takzvaný normandský formát jednání – tedy schůzky představitelů Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie – má stále smysl a mohl by otupit rétoriku amerického prezidenta Joea Bidena, tu předsedkyně komunistů považuje za válečnou. Německo a Francie mohou podle Konečné garantovat, že budou dodržovány minské dohody.
Europoslankyně si přeje, aby Česko zastávalo linii, že pouze diplomacií lze docílit míru. „Nerada bych, abychom se zabývali tím, že na vlastním území někdo koná vojenská cvičení,“ komentuje s odkazem na ruské rozmístění sta tisíc vojáků u hranic s Ukrajinou a rovněž třiceti tisíc v Bělorusku. Konečná si dle svých slov také přeje, aby se Ukrajina stala neutrální zemí s garancí od Ruska, Evropské unie i Spojených států.
O minských dohodách mluví jako o špatně vyjednaných a nenaplnitelných Fischer a odkazuje k budapešťskému memorandu z roku 1994, v němž se Ukrajina zavázala vzdát se svého jaderného arzenálu, zatímco Spojené státy, Británie a Rusko Kyjevu poskytly bezpečnostní garance. Proto Fischer poznamenává, že Kyjevu by nyní bylo těžké vysvětlovat, že nové závazky budou platit, když Rusko porušilo dohody z Budapešti anexí Krymu a okupováním východní Ukrajiny.
„Pokud Ukrajina přichází, že potřebuje pomoci, tak bych řekl, že je potřeba začít naslouchat,“ podotýká šéf senátního zahraničního, obranného a bezpečnostního výboru. Zdůrazňuje, že ačkoliv od Macronovy cesty na východ nemá velká očekávání, bude dobrou zprávou, pokud zůstanou otevřené komunikační kanály do Kremlu.
USA na Ukrajině realizují mocenské zájmy, tvrdí Konečná
Kateřina Konečná nechce, aby se Česko podílelo na napětí, a to ani darováním či prodejem munice na Ukrajinu, jelikož výzbroj může přijít do rukou polovojenským jednotkám či být použita proti civilistům. „Mír nedělají dodávky zbraní, nikdy v historii se tak nestalo,“ říká. Je také přesvědčena, že naši bezpečnost nelze obhajovat tím, že způsobíme nebezpečí jinde, což podle předsedkyně KSČM činí Washington přesouváním jednotek v Evropě.
Ukrajina je v současnosti rozdělena a někteří se na jejím území snaží realizovat mocenské zájmy, míní Konečná a hovoří v té souvislosti o Spojených státech, nikoliv Rusku. Europoslankyně také ocenila, že český prezident Miloš Zeman by případně nesouhlasil s vysláním českých vojáků do východního křídla NATO.
„Miloš Zeman zřejmě nemá všechny informace, možná mu některé utajované omylem skartovali,“ poznamenává k tomu Fischer s tím, že český prezident by neměl hovořit o takzvané finlandizaci Ukrajiny, ale měl by podpořit její hranice stanovené budapešťským memorandem. Senátor zároveň zdůrazňuje, že nelze rozhodovat místo Ukrajinců a je potřeba počkat, o co požádají. Vyslání českých jednotek podle něj vůbec není na pořadu dne.
Fischer také vnímá požadavky, s nimiž Moskva přišla směrem k Severoatlantické alianci a Spojeným státům, jako nepřijatelné a ultimativní. NATO podle něj odpovědělo plně v souladu s tím, kde vidí garance vlastní bezpečnosti Česko. Fischer apeluje na posílení připravenosti a nachystání sankčních balíčků namířených například proti oligarchům v nejbližším okolí Vladimira Putina. „Z toho mají velký strach, že by sankce opravdu bolely,“ věří.
