Michailidu je liberálka. Mluvila o utopii, tvrdí Gregorová

Nahrávám video

Pirátská strana má nové vedení. Staronovým předsedou se stal Ivan Bartoš. Všechny místopředsednické posty Celostátní fórum přeobsadilo. Volbě předcházela ostrá debata o Janě Michailidu, která se otevřeně přihlásila ke komunistickému přesvědčení a kandidovala na šéfku strany. Slovo použila jako označení pro utopickou demokratickou představu komunitní společnosti, bránila ji v Interview ČT24 europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Gregorová se domnívá, že od Michailidu bylo použití slova „komunismus“ chybou. „To slovo má v Česku naprosto jasný význam – minulý komunistický režim. Nicméně ona ho použila jako jakousi utopii, kde lidé dobrovolně v komunitách sdílí konečné zdroje,“ tvrdí. Michailidu podle ní navíc sama o sobě mluví jako o liberálce.

Europoslankyně popřela, že by ve straně bylo levicové křídlo. Že pro Michailidu po výroku hlasovalo 285 členů, odůvodnila tím, že ji vidí jako liberálku, která se o mnoho věcí zasloužila, a nechtěli zahodit její práci. „Já jsem si četla celý její příspěvek na fóru. A tam popisuje, co tím myslí. Říká, že myslí utopickou demokratickou představu komunitní společnosti,“ řekla.

V souvislosti s výrokem Michailidu vedla Gregorová na Faceboku vyhrocený spor se stranickým kolegou Mikulášem Ferjenčíkem. Za formu vyjádření, kdy použila vulgarismus, se omluvila.

Zpětně prý lituje také gratulace, kterou uvedla komentář po zvolení Kateřiny Konečné šéfkou KSČM. Gregorová sdělila, že v příspěvku kritizovala to, že komunisté nasazují do vedení ženu „až ve chvíli, kdy celá organizace padá“, a slovo „gratuluji“ použila jako běžnou slušnost. „Nyní zpětně lituji, že jsem takto slušná byla. Ale neznamenalo to žádné vyjádření souhlasu s tím, co Kateřina Konečná dělá,“ vysvětlila.

Restart strany

S výsledkem volby vedení Pirátů je Gregorová spokojená. Podle ní se zlepšila i nálada uvnitř strany. „Musím přiznat, že mezi říjnem, kdy proběhl volební debakl, a současností, kdy bylo navoleno nové předsednictvo, byla poměrně nepříjemná atmosféra,“ podotkla. Nové vedení podle ní přijalo množství závazků. „Takže se všichni těšíme na to, co přijde,“ dodala.

Bartoš prohlásil, že strana potřebuje restart. Mluvil také o konsolidaci pirátských sil. „Domnívám se, že tímto prohlášením myslel, že si nyní předsednictvo sedne, připraví komunikační strategie, vytvoří lepší komunikační prostředí a stranu dá zase zpátky dohromady,“ řekla. Cílem je podle ní středová liberální demokratická strana. „Což jsme sice i nyní, ale někteří lidé nás tak nevnímají,“ podotkla.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Piráti získali jen čtyři poslance. Podle Gregorové za neúspěchem stojí celé spektrum problémů. Jako jeden z nich vnímá například předvolební kampaň proti Pirátům. „To je jedna část. Druhá je, že právě i kvůli tomu, jak na nás bylo útočeno, tak jsme často byli spíše v defenzivě, než že bychom proaktivně nastolovali témata,“ okomentovala.

Klima, migrace a Tchaj-wan

Česko čeká od července předsednictví Evropské unie. Podle Gregorové budou hlavními tématy, které bude země řešit, klima a migrace. „To, co přijde České republice na stůl v té době, jak je plán předsednictví připraven, bude i nový migrační a azylový pakt,“ avizovala.

Osobně by byla ráda, kdyby Česko posunulo debatu ohledně bilaterální investiční dohody EU s Tchaj-wanem. Doufá také v racionální vystupování v otázce klimatických opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 9 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 11 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 16 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.