Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 11. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma EU a vztahů se sousedy Nikola Bartůšek (Přísaha), Karel Beran (Motoristé), Richard Brabec (ANO), Kateřina Konečná (Stačilo!), Tereza Nislerová (Piráti), Jiří Pospíšil (SPOLU), Lucie Potůčková (STAN) a Jindřich Rajchl (SPD).
Na úvod debaty se pozvaní hosté zabývali aktuálním tématem narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a tím, jak by se mělo Polsko, Evropská unie či NATO tváří v tvář incidentu a hrozbě zachovat.
Pospíšil za SPOLU řekl, že Evropa musí na útok reagovat. „Ten incident musí být prošetřen. (…) Jasně ukazuje, že válka na Ukrajině není vzdálený konflikt, který se nás ve střední Evropě netýká. Ty střely dopadly dvě stě kilometrů od severní Moravy, to je velmi blízko. Opravdu je potřeba pomoci Polsku, stát při něm a řešit i na úrovni Evropské unie, jaká bude následná reakce,“ řekl. Podle něj lidé, kteří „mávají rukou nad válkou na Ukrajině“, nyní vidí, že příště může takový incident postihnout i Česko.
Podle Rajchla by Česko a EU měly reagovat „moudře, racionálně a zdrženlivě“. „Pokud šéfka Evropské komise řekne, že Evropa musí bojovat, mrazí mě opravdu na celém těle,“ řekl. „Je naším cílem mír, nebo válka? Naším cílem přece musí být mír. Evropa nesmí bojovat za žádnou cenu. Evropa by měla začít vyvíjet skutečně diplomatické úsilí k co nejrychlejšímu ukončení toho konfliktu,“ uvedl kandidát SPD. Také prohlásil, že se stále neví, zda vpád dronů byl úmysl, náhoda či případně nehoda.
„Ještě nebojuje a já doufám, že nebude muset, takže nestrašme,“ odpověděl Brabec na otázku moderátora Řezníčka, který odkázal na reakci šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že by EU měla bojovat. „Je dobře, jak Polsko zareagovalo. Je dobře, jak zareagovalo NATO. Pokud skutečně Putin zkoušel, jak na to státy budou reagovat, tak si myslím, že reakce byla dobrá,“ dodal. Pozitivně kvitoval, že Polsko ukazuje sílu před rusko-běloruským vojenským cvičením Západ-2025, které začíná v pátek v Bělorusku.
Podle Berana si Polsko zaslouží ocenění za to, jak reagovalo v oblasti diplomacie. „Okamžitě aktivovalo článek 4, tím pádem došlo ke komunikaci. Polský prezident Karol Nawrocki se spojil s prezidentem USA Donaldem Trumpem, spojil se s Pentagonem,“ sdělil kandidát za hnutí Motoristé sobě. Podle něj Evropská unie může pronést politická prohlášení, ale nemá jak jinak zareagovat. „Všechny kroky, které budou následovat, budou řízené Severoatlantickou aliancí,“ prohlásil také.
„Evropská reakce by měla být především jednotná. Piráti chtějí bezpečné Česko v silné a jednotné Evropě,“ myslí si kandidátka Pirátů Nislerová. Proto je podle jejího názoru potřeba ukázat jednotu, schopnost rychle zareagovat a to, že NATO je „ta největší a nejmocnější obranná aliance na světě“. „Jednoznačně bylo řečeno, že drony přišly z Ruska, protože už nyní se objevují dezinformace, že to tak nebylo. Útok byl jednoznačně odsouzen,“ dodala k pochybnostem o incidentu Nislerová.
„Jsem moc ráda, že Evropská unie ničím nedisponuje, protože to, co jsme slyšeli od Kaji Kallasové a od Ursuly von der Leyenové v podstatě pár hodin potom, co se stalo, tak si myslím, že bychom už v třetí světové dávno byli,“ míní za Stačilo! Konečná. Podle ní byla reakce Polska v pořádku. „Vzalo si čas na rozmyšlenou, protože opravdu nikdo neví, jak to bylo. Dělat unáhlené kroky by mohlo znamenat vyvolat a eskalovat konflikt,“ dodala. Podle ní by žádné drony nelétaly, kdyby „se sedělo u jednacího stolu“.
„Polsko reagovalo výtečně a Evropská unie udělala, co mohla,“ prohlásila Potůčková. Konečnou a Rajchla pak označila za „dva exemplární případy hybridní, dezinformační války“. „Byly výtky na včerejší projev Ursuly von der Leyenové, že začala Ukrajinou, ale tady se potvrdilo, že je to bezprostřední hrozba,“ prohlásila kandidátka STAN. V Poslanecké sněmovně se prý bude snažit svolat zahraniční výbor, aby se k narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony vyjádřil i zákonodárný sbor.
„Poprvé v historii se střetly zbraně NATO a Ruské federace a myslím si, že je to opravdu závažné. Polsko reagovalo tak, že si zachovalo chladnou hlavu,“ myslí si kandidátka Přísahy Bartůšek. Podle ní ještě nejsou k dispozici dostatečné informace o dané události. „Děsí mě, že tady máme dvě strany. Jedni, kteří říkají, že musíme válčit, druzí to zpochybňují. Já si myslím, že to nemáme dělat. Nezpochybňujme prosím, jak to bylo. Počkejme na výsledky odborníků,“ rovněž vyzvala.
Podpora Ukrajiny
Hosté debaty se dále zabývali podporou Ukrajiny ze strany České republiky. Řeč přišla zejména na českou muniční iniciativu.
Kandidát ANO Brabec by Ukrajině chtěl i nadále zachovat poskytování humanitární pomoci. Případné pokračování takzvané české muniční iniciativy by však prý mělo probíhat skrze NATO, které k tomu „má k dispozici svou organizaci“. Moderátor Řezníček na to však podotkl, že Severoatlantická aliance nemá vlastní zbraně, protože jimi disponují členské státy.
„Budeme podporovat Ukrajinu, to je samozřejmé,“ sdělil za Motoristy Beran. V případě pokračování muniční iniciativy podle něj bude záležet, jaká bude poptávka na Ukrajině. „Pokud by ta poptávka byla, tak budeme pokračovat v takových iniciativách, aby byl mír. Včetně té muniční, včetně diplomacie,“ dodal. Podle něj je pro Česko důležité i budovat vztahy v rámci Visegrádské skupiny.
Pirátka Nislerová by rozhodně byla pro pokračování muniční iniciativy. „Snažili bychom se poskytnout Ukrajině maximum, co žádá, ale i s ohledem na to, že jsme se jako členský stát zavázali k tomu, že naplníme pět procent HDP na naši obranu do roku 2032,“ upozornila. Zajištění české obranyschopnosti je proto podle ní na prvním místě a nad to by pak maximálně podporovala Kyjev.
„Muniční iniciativa sehrála určitou roli. Teď je důležité, abychom jednali diplomaticky, abychom zkoordinovali naše síly, i s USA,“ míní Bartůšek za Přísahu. „Vyjednáváme devatenáctý sankční balíček, takže (sankce) vůbec nefungují,“ kritizovala také. Muniční iniciativu by podle ní měly převzít státy, jako jsou Francie nebo Německo. Řezníček dodal, že tyto státy do iniciativy přispívají a Česko má koordinační roli.
„Když přestaneme Ukrajinu podporovat, otevíráme prostor Putinovi. Je to přece zřejmé. Ukrajina padne a Putin postoupí až ke Košicím,“ reagoval Pospíšil. „Diplomatickou cestou jednáme a nejsou žádné posuny, protože válečný zločinec se nechce domluvit,“ prohlásil také. Nechce prý rozpoutání třetí světové války, ale rovněž nechce, aby na Ukrajině umíraly děti.
Za muniční iniciativu Česko podle Potůčkové chválí nejenom špičky NATO, ale například i členové Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. „Budeme dělat, co od nás Ukrajina bude potřebovat. Budeme to dělat soudržně s ostatními státy EU, byť tam máme některé státy, které za to vydírací procedurou chtějí něco dostat,“ dodala. V tomto smyslu řekla, že Maďarsko je „potížista Evropy“ a funguje na něj jen „stopnutí peněz“.
„To je ta krásná Evropská unie, když se někdo nechová, tak jak chceme, stopneme mu peníze,“ reagoval Rajchl s tím, že právě proto prý mnozí Evropskou unii nesnáší. „Maďarsko je suverénní země a Evropská unie vznikala jako soubor suverénních států, který bude respektovat jejich odlišnosti,“ prohlásil. „Za mě Maďarsko i Slovensko dělá velmi dobrou věc, měli bychom se k tomu velmi rychle připojit,“ dodal.
Konečná za „potížistu Evropy“ označila Německo kvůli nezvládnuté migraci a kvůli tomu, že „nám do Bruselu poslalo Ursulu von der Leyenovou“. Ve svém příspěvku se pak zaměřila na její kritiku: „Tohle je dáma, která (...) podporovala a nadále podporuje – po včerejším projevu je to zcela zřejmé – Green Deal,“ řekla. Šéfka Evropské komise podle ní nechce řešit ani migraci a zapříčiní „zadlužení ještě našich pra pra pravnoučat“.
Vztahy se sousedy
Tématem debaty byly i vztahy se zeměmi blízkými České republice, zejména pak se Slovenskem.
Nikola Bartůšek uvedla, že podle jejího názoru jsou vztahy se Slovenskem a Maďarskem pro Českou republiku klíčové. „Jsou to naši nejbližší partneři,“ prohlásila kandidátka Přísahy s tím, že zhoršení vztahů připisuje současné české vládě, která je dle jejího názoru „pokazila“. Podle ní vztahy ochladly a bude na příští vládě, aby je opět obnovila.
Beran reagoval, že „sousedství si nevybíráme“. Česko musí podle něj přestat bourat mosty se sousedy a snažit se o racionální jednání směrem ke Slovensku nebo i Maďarsku. „Motoristé jsou pro to, aby se znovu posílila hodnota Visegrádu,“ dodal s tím, že zájmy Česka a Slovenska rozdělují vzkazy, které čeští představitelé vysílají na Slovensko.
Potůčková ze STAN zmínila, že vztahy se sousedy probíhají standardně. „Ano, nekonají se nadstandardní společná zasedání vlád (Česka a Slovenska),“ uznala, ale dodala, že poslanci třeba měli schůzku se slovenským lídrem sněmovny a že probíhala v přátelském duchu. Jedná se podle ní hůře, když vědí, že politické vedení Slovenska „jede do Kremlu vyjednávat suroviny“.
Podle Brabce je ale právě to, že jsou vztahy jen a pouze standardní, zcela špatně. „Vztahy se Slovenskem musejí být nadstandardní, jsou to naši bratři,“ podotkl kandidát ANO. Podle něj vláda Petra Fialy (ODS) „zprznila“ vztah se Slovenskem. Je to podle něj velký hřích. Řekl, že pokud bude mít po volbách ANO premiéra, tak jeho první cesta povede na Slovensko.
Nislerová za Piráty reagovala slovy, že první cesta nového premiéra by měla vést do Bruselu. V souvislosti se vzájemnými vztahy také zmínila, že když jsou blízké, je v pořádku říci svůj názor. „Pokud (slovenský) premiér Robert Fico jezdí na přehlídku za (Vladimirem) Putinem a Si Ťin-pchingem, tak je v pořádku mu dát najevo, že toto není postoj Česka,“ uvedla.
Podle Konečné to lze sice otevřeně říci, ale „normálně.“ „Ne tak, že premiér bude posílat velmi silné výroky vůči slovenským představitelům,“ uvedla kandidátka hnutí Stačilo! Zmínila, že do Číny i Ruska jezdí řada evropských i světových státníků, třeba z Německa. Věří, že ať bude premiér kdokoliv, jeho první cesta povede do Bratislavy. Také zmínila, že by V4 měla opět držet pospolu.
Pospíšil za SPOLU zmínil, že například Německo nebylo nedávno v Číně zastoupeno, když se tam sešli lídři KLDR, Ruska a „v zásadě zločineckých režimů.“ „Byli tam z mého pohledu zločinci typu lídra KLDR a byl mezi nimi Fico,“ uvedl. Nevidí nic špatného na tom, že česká vláda „ve velmi omezeném režimu“ řekla, že zahraniční politika Fica poškozuje střední Evropu.
Rajchlovi v debatě vadilo, že se pořád řeší Rusko a neřeší se Česko. „Naši lidé chtějí velmi úzké vztahy se Slovenskem,“ prohlásil kandidát SPD. Za pokažení vztahů podle něj může jednoznačně vláda Petra Fialy. Za diplomatické faux pas pak pokládá přijetí opozičního lídra Michala Šimečky českou vládou krátce před slovenskými prezidentskými volbami.
Budoucnost Evropské unie
Poslední část debaty se zaměřila na budoucnost Evropské unie. Kandidáti řešili například tři priority, se kterými by měl nový premiér odjet do Bruselu a konstruktivně je vyjednat.
Bartůšek zmínila, že nový premiér by měl odmítnout emisní povolenky, odmítnout bruselské „šmírování (nařízení o sledování on-line komunikace) a překopat celý migrační pakt“. „Emisní povolenky jsou první věc, která se musí začít řešit, má začít platit za dva roky (…) a musí se zrušit,“ uvedla také kandidátka Přísahy.
Podle Berana by nový premiér měl mít odpor vůči Green Dealu, tedy emisním povolenkám. „Je to jedna z priorit, které se musí řešit,“ myslí si kandidát Motoristů sobě. Dále zmínil podporu jádra a energetiky a odmítnutí dalšího zadlužování EU. Zrušil by také migrační pakt, místo něj by prý „nebylo nic.“
Kandidát ANO Brabec v souvislosti s migračním paktem zmínil, že prioritou by mělo být posílení vnějších schengenských hranic a posílení Frontexu. Navrhuje také bez náhrady zrušení ETS 2 (Evropský systém pro obchodování s emisemi) nebo zrušení plánovaného zákazu spalovacích motorů do roku 2035.
Potůčková za STAN řekla, že prioritou by za ni byla podpora podnikání, deregulace, inovace a také podpora rozšiřování EU. „Potřebujeme dát lidem, ať už na Balkáně, nebo v Moldavsku, naději,“ zmínila a dodala, že do toho spadá i podpora Ukrajiny ke vstupu do EU. Dále je prioritou podle ní společná obranná politika.
Rajchl za SPD dodal, že pokud by premiér za SPD jel do Bruselu, navrhl by odvolání Komise v čele s Ursulou von der Leyenovou a Kajou Kallasovou. Pro českého občana je podle něj důležité, aby „tu nebyl Green Deal, nebylo euro a nebyl tu migrační pakt.“ V souvislosti s migrací zmínil, že je potřeba důsledně kontrolovat hranici.
Podle Konečné by prioritou měla být energetika a jaderné bloky tak, aby byly rychle postavitelné. Zmínila také rozpočet. „Že nezruší (…) české zemědělství a že nebudeme mít jasně dáno, že dáme z dvou bilionů sto miliard na Ukrajinu, “ uvedla. Zmínila také nařízení o sledování on-line komunikace, které by prý vůbec nemělo být na stole.
Nislerová navrhuje například výjimky v legislativě, aby posouzení dopadů na životní prostředí netrvalo dva roky „pro všechny funkcionality dodavatelského řetězce, které potřebujeme pro naši obranyschopnost“. Jako další prioritu zmínila podporu výstavby jaderné elektrárny. Také chce 28. režim unie kapitálových trhů, který by byl jednotný.
Pospíšil dodal, že by se měla vést debata o podobě zelené legislativy, například zastropování ceny emisních povolenek. Zmínil také zákaz spalovacích motorů, míní, že se musí vést debata, „nakolik evropská legislativa likviduje automobilový průmysl“. Klíčové také pro něj je, že je Česko v EU vnímáno jako země, která je na straně Ukrajiny.
Nikola Bartůšek kandiduje do poslanecké sněmovny z posledního místa jihočeské kandidátky hnutí Přísaha. V loňských volbách byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu.
Karel Beran jako nezávislý kandidát vede kandidátku Motoristů sobě v Kraji Vysočina. Je bývalým profesionálním diplomatem a dříve působil například v Itálii, ve Španělsku a v Latinské Americe.
Richard Brabec do poslanecké sněmovny kandiduje z poslední pozice kandidátky ANO v Ústeckém kraji, kde od loňska zastává post hejtmana. Od roku 2013 je poslancem, v současné době je předsedou zahraničního výboru. Dvě funkční období byl ministrem životního prostředí.
Kateřina Konečná je předsedkyní Komunistické strany Čech a Moravy a také lídryní kandidátky Stačilo! v Moravskoslezském kraji. Od roku 2014 je poslankyní Evropského parlamentu, patnáct let je zastupitelkou města Nový Jičín.
Tereza Nislerová kandiduje z pátého místa kandidátky Pirátů v hlavním městě Praze. V současné době je zastupitelkou městské části Praha 4, je ředitelkou pro evropské fondy v petrochemické nadnárodní firmě.
Jiří Pospíšil z TOP 09 kandiduje v Praze jako dvojka na kandidátce SPOLU. V současnosti je náměstkem pražského primátora pro kulturu a cestovní ruch. Do loňska byl deset let europoslancem a v minulosti také dvakrát ministrem spravedlnosti.
Lucie Potůčková kandiduje do sněmovny z druhého místa královéhradecké kandidátky STAN. V současné době působí jako poslankyně, je místopředsedkyní výboru pro evropské záležitosti. Také je starostkou městysu Mladé Buky.
Jindřich Rajchl je předsedou strany PRO a lídrem kandidátky hnutí SPD v Moravskoslezském kraji. Je advokátem, působil v pražské Dukle a jako místopředseda Fotbalové asociace České republiky.
