Mezinárodní právo strana 3 z 3

Ruské remorkéry vytáhly z přístavu v Kerči na okupovaném Krymu tři ukrajinské lodě, které ruská pobřežní stráž zadržela před rokem. Podle mluvčího pohraničního oddělení tajné služby FSB je v pondělí předají Ukrajině na dohodnutém místě na otevřeném moři. Vztahům mezi oběma zeměmi poškozeným ruskou agresí na Krymu a v Donbasu dominují od letošního zvolení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oboustranně vstřícné kroky.

Sýrie žádá okamžité stažení všech cizích sil ze svého území. Syrský ministr zahraničí na zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že pokud cizí vojska neodejdou, Damašek si vyhrazuje právo zasáhnout. Přítomnost amerických a tureckých sil v Sýrii označil za protiprávní.

Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko kritizovaly ve společném prohlášení plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua anektovat část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud vyhraje nadcházející parlamentní volby. Považovaly by to za závažné porušení mezinárodního práva. Ve stejném smyslu se vyjádřil i generální tajemník OSN.

Přestože to na první pohled nemusí být zřejmé, i války a válčení mají určitá pravidla kodifikovaná mezinárodními smlouvami. Přesně před devadesáti lety, 27. července 1929 byl přijat jeden z klíčových dokumentů – třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci. Reagovala na zkušenosti z první světové války. Už následující dvě dekády ale ukázaly, že i tento dokument v praxi selhal.

Velká Británie a Írán si během července navzájem zadržely tankery a obviňují se z porušení mezinárodního práva na moři. Podle právníka Vladimíra Balaše nebude snadné nalézt řešení, jelikož Teherán v minulosti nepřijal některé důležité úmluvy týkající se pravidel na moři. Řešení vidí ve vytvoření nestranné mezinárodní komise, která by incidenty posoudila. S jejím vznikem by však musely souhlasit obě strany.