Mezinárodní právo strana 3 z 3

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl v neděli na serveru Blesk.cz. Prezident naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě. Při cestě do Ruska si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který kritizoval zavedení českého památného dne připomínajícího okupaci vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

Rusko je navzdory americkým sankcím schopno dokončit výstavbu plynovodu Nord Stream 2 během několika měsíců. Disponuje totiž plavidly k pokládání potrubí, která jsou k tomu nutná. V rozhovoru, který v pátek odvysílala televize Rossija 24, to řekl ruský ministr energetiky Alexandr Novak. Americké sankce jsou namířeny právě proti provozovatelům lodí, které mají na starosti pokládku potrubí v moři.

Americké sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2 jsou názorným příkladem nečestné konkurence. Podle agentury TASS to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdůraznil také, že projekt bude dokončen. Proti sankcím se bouří i Berlín. Německá kancléřka Angela Merkelová chce s Washingtonem rázně jednat. Projekt za osm miliard eur má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Ruské remorkéry vytáhly z přístavu v Kerči na okupovaném Krymu tři ukrajinské lodě, které ruská pobřežní stráž zadržela před rokem. Podle mluvčího pohraničního oddělení tajné služby FSB je v pondělí předají Ukrajině na dohodnutém místě na otevřeném moři. Vztahům mezi oběma zeměmi poškozeným ruskou agresí na Krymu a v Donbasu dominují od letošního zvolení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oboustranně vstřícné kroky.

Sýrie žádá okamžité stažení všech cizích sil ze svého území. Syrský ministr zahraničí na zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že pokud cizí vojska neodejdou, Damašek si vyhrazuje právo zasáhnout. Přítomnost amerických a tureckých sil v Sýrii označil za protiprávní.

Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko kritizovaly ve společném prohlášení plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua anektovat část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud vyhraje nadcházející parlamentní volby. Považovaly by to za závažné porušení mezinárodního práva. Ve stejném smyslu se vyjádřil i generální tajemník OSN.

Přestože to na první pohled nemusí být zřejmé, i války a válčení mají určitá pravidla kodifikovaná mezinárodními smlouvami. Přesně před devadesáti lety, 27. července 1929 byl přijat jeden z klíčových dokumentů – třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci. Reagovala na zkušenosti z první světové války. Už následující dvě dekády ale ukázaly, že i tento dokument v praxi selhal.

Velká Británie a Írán si během července navzájem zadržely tankery a obviňují se z porušení mezinárodního práva na moři. Podle právníka Vladimíra Balaše nebude snadné nalézt řešení, jelikož Teherán v minulosti nepřijal některé důležité úmluvy týkající se pravidel na moři. Řešení vidí ve vytvoření nestranné mezinárodní komise, která by incidenty posoudila. S jejím vznikem by však musely souhlasit obě strany.