Svět, kde bylo možné se spolehnout na to, že se na jaderné elektrárny neútočí, skončil. Únik radiace na jihu Ukrajiny by neznamenal pro obyvatele Česka přímé ohrožení, podotýká v rozhovoru pro ČT24 ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Rusko v týdnu během útoků na Ukrajině zasáhlo jeden z bloků Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě země. Energetické bloky zůstaly nedotčeny, radiace neuniká.
„Zase jsem přišla o jednu životní jistotu. Vždy si říkám, že v mém věku už mě nic nepřekvapí a o jistoty, o které jsem měla přijít, jsem už přišla. Ale jistota, že na jaderné elektrárny se neútočí, že platí mezinárodní právo a jeho zásady, že platí mezinárodní konvence, to už je zase z jiného světa. Svět, kdy to tak bylo a bylo možné se na to spolehnout, v noci ze čtvrtka na pátek skončil,“ shrnuje Drábová.
Pokud se stane podobná událost, je podle ní možné reaktory vypnout velmi rychle. „V podstatě v průběhu několika vteřin,“ upřesňuje. Dodala, že k rychlému vypnutí je nutné správné vybavení. „Které umožní to, co za normálních okolností nechcete dělat, protože to znamená zbytečné teplotní zatížení reaktoru,“ vysvětluje.
Vypnutí reaktorů má podle ní smysl z hlediska potenciálního úniku radioaktivních látek. „Čím déle je štěpná reakce zastavena a reaktor odstaven, tím méně radioaktivních látek připravených k úniku máte. Radioaktivita velmi prudce klesá s dobou od odstavení reaktoru,“ přibližuje.
I po vypnutí reaktorů se ale o ně musí i nadále starat kvalifikovaný personál. „Dokud v reaktoru jaderné palivo je,“ podotýká. Ukrajinci proto musí být stále na místě. Podle ní je otázkou, zda ruští okupanti umožní střídání směn.
Drábová dodává, že reaktory jsou projektovány tak, aby odolaly mimořádným událostem. „A to jak přírodního původu, tak způsobených člověkem.“ Elektrárny musí být odolné například vůči zemětřesení, extrémnímu větru, dešti, sněhu či záplavám, a to v závislosti na své geografické poloze.
Předsedkyně SÚJB však podotýká, že úmyslem projektantů elektráren nebylo je vyzbrojit na vojenský konflikt. „Právě proto, že platilo, že na jaderné elektrárny se – podle Ženevské konvence o ochraně civilního obyvatelstva ve válečných stavech a jejích dodatků – neútočí,“ upozorňuje.
„Černobyl nehrozí“
Drábová vysvětluje, že pokud by Rusové chtěli vypnout dodávky energie, útočili by na elektrickou rozvodnu. Domnívá se tak, že cílem nebylo elektrárnu poškodit, nýbrž obsadit. Ani v případě, že by se útočníci rozhodli způsobit co největší škody, situace jako v Černobylu podle ní nehrozí. Jde totiž o jiný typ reaktoru. Připomíná navíc, že v Černobylu došlo k výbuchu zrovna ve chvíli, kdy běžela štěpná reakce. „Jako lepší analogii můžeme vzít tři havarované bloky na Fukušimě,“ říká.
Ruské jednotky nyní postupují i k Jihoukrajinské jaderné elektrárně. Kdyby došlo k úniku radiace, mohla by se podle Drábové dostat i do Česka. Podle ní by to ale byly natolik nízké hodnoty, že by neznamenaly přímé ohrožení.
