Energetické bloky Záporožské jaderné elektrárny zůstaly nedotčeny. Pomocné budovy reaktorového prostoru prvního bloku útok poškodil, což ale nemá vliv na bezpečnost bloku. Elektrárny jsou stavěné tak, aby vydržely ledacos – například i náraz stíhačky.
Radiace po ruském útoku na jadernou elektrárnu neuniká. Bloky vydrží i náraz stíhačky
Po nočním ruském útoku na záporožskou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny vypukl v pětipodlažním výcvikovém zařízení požár, který byl později uhašen. Ruské jednotky elektrárnu ovládly, na místě zůstávají zaměstnanci a kontrolují stav jaderných bloků, starají se o to, aby elektrárna dál fungovala. Radiace není zvýšená.
Výbuch podle ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho zasáhl pětipatrovou budovu, která není součástí jaderného zařízení. Přiléhá ale k objektu, je od něj vzdálená asi 150 metrů a přibližně 450 metrů od jediného spuštěného reaktoru. „Způsobilo to lokální požár, který byl místními hasiči uhašen. Je třeba říct, že bezpečnostní systémy všech šesti reaktorů nebyly zasaženy. Nedošlo k žádnému úniku radioaktivity. Plně funkční jsou i systémy monitorující elektrárnu,“ uklidňoval Grossi na tiskové konferenci během pátečního dopoledne.
Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Grossi o ruském útoku na elektrárnu (zdroj: ČT24)
Reaktorové bloky podle něj nejsou v provozu všechny, funguje jenom jeden, a to navíc pouze na 60 procent kapacity. Bloky 2 a 3 jsou kontrolovaně uzavřené, bloky 5 a 6 jsou držené v rezervě. „Situaci velmi pečlivě sledujeme. Jsme připraveni zasáhnout a provést kontrolu v zasažené elektrárně, ale také v Černobylu.“
Výbuch jaderné elektrárny při ostřelování nehrozí ani podle člena představenstva společnosti ČEZ a bývalého šéfa Jaderné elektrárny Temelín Bohdana Zronka. „Na to je materiál, co je v jaderných elektrárnách, naprosto nevhodný. Na druhou stranu to, co může nastat, je ztráta chlazení paliva v reaktorech a případné poškození paliva, potenciálně až únik radioaktivních látek. To už by ale musel nastat celý řetězec selhání v důsledku přímo násilného poškození. Tomu zatím podle informací, které máme, nic nenasvědčuje,“ říká Zronek.
Daniel Stach o ostřelování ukrajinské jaderné elektrárny (zdroj: ČT24)
Superodolné stavby
Jaderné elektrárny jsou obecně velmi dobře zabezpečené proti jakémukoliv narušení, jsou postavené na pevném podloží, vybudované z maximálně odolných materiálů. Americké letectvo už před lety testovalo, jak konstrukce odolá například nárazu letadla – ukázalo se, že škody jsou minimální:
Vybraným letounem byl tehdy plně funkční F-4 Phantom. Byl naložen na raketové sáně a urychlen tak asi na rychlost 770 kilometrů za hodinu. V ní narazil přímo do železobetonové desky silné 3,6 metru, tedy asi jako v případě jaderné elektrárny.
Stíhačka narazila tak silně, že se roztříštila na drobné kousky. Jedinou částí, která zůstala nepoškozena, byl malý díl křídla, který zcela minul cíl. Ani tato síla ale nestačila na poškození materiálu: největší poškození na desce byla trhlina hluboká asi šest centimetrů. Autoři experimentu konstatovali, že poškození konstrukce bylo pouhým škrábancem. Síla nárazu ale blok odmrštila o 1,82 metru.
Experiment sice vypadá neuvěřitelně ničivě, dokázal ale, že železobeton může snadno zabránit tomu, aby náraz letadla způsobil vážné poškození jaderného reaktoru.
Vítr foukal na východ
I v případě nějaké nehody navíc Česko dělí od místa, kde Záporožská elektrárna stojí, velká vzdálenost – přes tisíc kilometrů. Radiaci by trvalo nejméně desítky hodin, než by se na naše území dostala, pokud vůbec.
Zásadní by v takovém případě byl vliv meteorologických podmínek, které jsou dost dynamické. To je také důvodem, proč se útok na jadernou elektrárnu nedá příliš dobře použít, aniž by agresor ohrozil i svoje území. Například v případě, kdy by opravdu při nočním ruském útoku k explozi došlo, foukal vítr tak, že by významná část unikající radioaktivity zasáhla právě samotné Rusko.
Potenciální šíření částic z Ukrajiny v pátek ráno v různých výškách
Jako tři Temelíny
Záporožská elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny je pokládána za největší jadernou elektrárnu v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6000 megawattů (šest energobloků po 1000 megawattech), což je zhruba trojnásobek ve srovnání s českým Temelínem. Podle čistého elektrického výkonu (6 x 950 megawattů) je pátou největší na světě a zajišťuje více než pětinu ukrajinské produkce elektřiny.
Záporožská jaderná elektrárna
Šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová komentovala na Twitteru ruský útok stručně: „Zešíleli. Ale elektrárna zatím drží.“ Českému rozhlasu pak řekla: „Jsou porušeny ženevské konvence, které obsahují i ustanovení o ochraně nebezpečných objektů nebo objektů, které by se mohly stát nebezpečnými, kdyby se ocitly pod vojenským útokem.“
Ruští vojáci už dříve ovládli odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl, která leží zhruba 100 kilometrů severně od ukrajinského hlavního města Kyjeva a v níž se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa.