Ruský režim roky vybičovává nacionalismus, je to manipulace s celou populací, míní bezpečnostní analytik Foltýn

28 minut
Interview ČT24: Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn
Zdroj: ČT24

Rusům se nepodařilo uspět ani v jednom z vojenských cílů, které si stanovili, opakovaně mění strategii, jejich postup je minimální a vykoupený velkými ztrátami, řekl v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Armády ČR Otakar Foltýn. Podle něj je jedno, že Rusko Ukrajině formálně válku nevyhlásilo, protože reálně dávno probíhá.

„Vzhledem k tomu, že sociální dynamika společností, které jsou dlouhodobě vystaveny propagandě, má své zákonitosti, tak zjednodušeně řečeno to, na co se aktuálně díváme v Rusku, je třetí říše v barvě,“ má jasno Foltýn. Dle jeho názoru je jedno, zda by teď Moskva vyhlásila Kyjevu válku, protože válka je „objektivní stav“ a už dávno probíhá. Současný konflikt na Ukrajině popsal jako nejintenzivnější v Evropě od konce druhé světové války.

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina u příležitosti Dne vítězství byl dle Foltýna pro většinu bezpečnostní komunity „mírným překvapením“. Analytici totiž očekávali například právě formální vyhlášení války, což by Moskvě umožnilo využít mobilizaci.

„Opravdu se očekával nějaký konkrétní krok - nějaká deklarace nebo například mobilizace. Ten projev nic takového neobsahoval,“ řekl Foltýn, podle kterého je evidentní, že Rusové dosud vojensky neuspěli ani v jednom z cílů, které si stanovili. A to ani poté, co své ambice zredukovali.

Válka ve třech fázích

Agrese Ruska vůči Ukrajině se dle českého armádního analytika dá rozdělit na tři fáze. Na samém počátku invaze se Rusové pokusili způsobit nepříteli takzvaný strategický šok, snažili se neúspěšně rychle proniknout ke strategickým centrům a Ukrajinu paralyzovat.

„V druhé fázi přešli ke konvenčnějšímu způsobu (boje), který umožňuje využít převahu ruské armády v palebné síle. Ani tam se jim nedaří. A ve třetí fázi redukovali původní cíle na Donbas a jižní Ukrajinu,“ nastínil Foltýn. Podle něj se od vypuknutí konfliktu několikrát pokusili změnit strategii.

Ruský režim podle Foltýna posledních patnáct až dvacet let vybičovává nacionalismus, nejde o vlastenectví. „Jestli je v tento okamžik nějaká země fašistická nebo nacionalistická, tak je to Rusko,“ tvrdí analytik, podle nějž v zemi dochází k manipulaci s celou populací.

Aby se Ukrajina mohla nadále bránit ruské agresi, potřebuje podle Foltýna zbraně. A to především moderní - zmínil dělostřelectvo či drony. Konflikt podle něj také ukazuje velkou roli operací v kyberprostoru a elektronického boje. I když to podle něj působilo, že má Moskva v této oblasti „našlápnuto“, ukazuje se, že Ukrajinci obstojí i na tomto novém poli válčení.

Foltýna osobně šokuje neschopnost ruských velitelů zabránit útokům na civilní obyvatelstvo či nemocnice. „Přičemž tato neschopnost je v tak širokém rozsahu, že už to nepůsobí jako neschopnost,“ zamýšlí se vojenský analytik. Ruští velitelé tak podle něj rezignovali minimálně na takzvanou velitelskou odpovědnost. Připomněl, že v první fázi invaze k masovým „porušením válečného práva nedocházelo“.

Masakry podle Foltýna začaly až později - ve chvíli, kdy Rusové zjistili, že prohrávají. Zmínil, že válečné zločiny nemají promlčecí lhůtu. Ale to, aby se údajná zvěrstva začala v Rusku ve velkém stíhat, je podle něj možné až poté, co se v zemi změní vládnoucí režim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...