Čínský vůdce Si v Kremlu jednal s Putinem o ruské válce proti Ukrajině

Nahrávám video
Události: Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

„Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ sdělil podle agentury TASS Putin po společném jednání v Kremlu. Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje. 

Zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek připomněl mírový návrh Číny, který tamní vláda zveřejnila v den prvního výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Vladimir Putin zveřejnil v čínském tisku svoje úvahy o tom, že je otevřený diplomatickému a mírovému jednání,“ doplnil zahraniční zpravodaj.

Zároveň však Rožánek vyjádřil domněnku, že pokud by došlo k mírovým rozhovorům, tak by Putin požadoval zachování současného statu quo, aby Rusku zůstala okupovaná území, což je pro Ukrajinu i Západ v tuto chvíli nepřijatelné.

Čína se do tohoto jednání snaží vstoupit a působit na mezinárodním poli jako nový klíčový hráč. „To, že čínský prezident přijel osobně navštívit Putina, ukazuje, že Čína Rusko diplomaticky velmi výrazně podporuje,“ míní zpravodaj. 

Nahrávám video
Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínsko-ruské vztahy

Ruské vedení sice bude návštěvu čínského prezidenta ukazovat přinejmenším domácímu publiku, jakože Čína je plně na jejich straně, že jim bude pomáhat. Ve skutečnosti Čína vede velmi pragmatickou politiku, řekl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup ve vysílání ČT24.

„Víme, že se sice Čína nepřipojila k sankcím, nicméně prakticky je téměř dodržuje, tudíž je velmi obtížné nakupovat třeba mikročipy pro ruské firmy a tak dále… Rusko doufalo, že bude pomocí čínských bank obcházet sankční režim. To se nestalo, takže Čína hraje svojí hru a Moskva ve vzájemném vztahu plní úlohu juniorního partnera,“ doplnil Soukup.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Rožánek upozornil, že Čína je pro Rusko klíčový obchodní partner.

Kyjev: Podmínkou pro čínský plán je ruské stažení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Některá americká média mezitím informovala, že Si by měl po své návštěvě Moskvy se Zelenským telefonicky hovořit.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov nyní na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici: „Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského ‚mírového plánu'. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN.“

AP: Významná diplomatická podpora Putinovi

Čínský vůdce po příletu do Ruska podle TASS řekl, že Peking je připraven po boku Moskvy bránit světový řád založený na mezinárodním právu. Je to přitom právě Rusko, které svou agresí vůči Ukrajině mezinárodní právo porušuje. 

Si bude první zahraniční vůdce, který si s Putinem potřese rukou od pátku, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) na šéfa Kremlu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Moskva v reakci na zatykač zahájila trestní stíhání soudců ICC, uvedl ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny.

„Cesta čínského prezidenta Si Ťin-pchinga do Ruska se uskutečnila po vydání zatykače Mezinárodního trestního tribunálu na ruského prezidenta Vladimira Putina. To naznačuje, že Čína si nemyslí, že by se Kreml měl zodpovídat za své zvěrstva na Ukrajině,“ uvedl v pondělí americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Peking se sice k válce oficiálně staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit, přebírá propagandu Kremlu o speciální vojenské operaci a obviňuje NATO z vyprovokování konfliktu. Popírá, že by dodával Rusku munici, jak tvrdí Spojené státy. Také ukrajinští vojáci ji údajně natočili přímo na bojišti.

„Zbraně na ukrajinské bojiště nedodává čínská strana, ale americká. USA by neměly přilévat oleje do ohně, rozdmýchávat plameny a ukazovat prstem na jiné země,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Wang Wen-pin.

Jednat se bude i o obchodu

Dalším důležitým bodem jednání budou obchodní vztahy. Čína je pro Rusko zdaleka nejdůležitější exportní trh. Vzájemný obchod loni stoupl téměř o třetinu a činil rekordních 190 miliard dolarů (4,3 bilionu korun). Rusko se snaží kvůli západním ekonomickým sankcím rozšířit vztahy s Čínou, aby dopad sankcí zmírnilo.

Oboustranně výhodná je rusko-čínská obchodní výměna v oblasti takzvaných technologií dvojího užití. Tedy zboží, na jehož prodej Rusku Západ uvalil sankce. Jedná se například o drony, navigace nebo náhradní díly pro vojenské letouny. Čína zaplňuje také místo po západních firmách, které odešly z ruského trhu. Dodává například většinu součástek pro tamní automobilový průmysl.

Téměř polovina ruských státních příjmů stále pochází z prodeje ropy a plynu. Pokles dodávek do zemí EU do značné míry kompenzoval zvýšený vývoz do Asie. Podle BBC vyvezlo Rusko v roce 2022 do Číny dvakrát více zkapalněného zemního plynu (LPG) než v předchozím roce. Vývoz zemního plynu plynovodem Síla Sibiře vzrostl o polovinu, dodávky ropy o desetinu. Čína se také neúčastní pokusů západních zemí zavést globální cenový strop na ruskou ropu.

Si vyjádřil Putinovi podporu v nadcházejících volbách

Si Ťin-pching v pondělí řekl Putinovi, že je přesvědčen, že ho Rusové podpoří v prezidentských volbách v roce 2024, i když šéf Kremlu zatím neřekl, zda bude usilovat o další funkční období.

„Vím, že Rusko uspořádá prezidentské volby,“ řekl Si Putinovi v mandarínštině. „Pod vaším silným vedením udělalo Rusko velký pokrok ve svém prosperujícím rozvoji. Jsem přesvědčen, že ruský lid vám bude i nadále vyjadřovat svou pevnou podporu,“ prohlásil.

Putin na to reagoval jen krátkým úsměvem. Mluvčí Kremlu Peskov posléze upozornil, že Si výslovně neřekl, zda se Putin v příštím roce zúčastní voleb. Nicméně dodal, že Kreml sdílí Siovu důvěru v podporu Putina ze strany Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 15 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...