Čínský vůdce Si v Kremlu jednal s Putinem o ruské válce proti Ukrajině

7 minut
Události: Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

„Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ sdělil podle agentury TASS Putin po společném jednání v Kremlu. Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje. 

Zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek připomněl mírový návrh Číny, který tamní vláda zveřejnila v den prvního výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Vladimir Putin zveřejnil v čínském tisku svoje úvahy o tom, že je otevřený diplomatickému a mírovému jednání,“ doplnil zahraniční zpravodaj.

Zároveň však Rožánek vyjádřil domněnku, že pokud by došlo k mírovým rozhovorům, tak by Putin požadoval zachování současného statu quo, aby Rusku zůstala okupovaná území, což je pro Ukrajinu i Západ v tuto chvíli nepřijatelné.

Čína se do tohoto jednání snaží vstoupit a působit na mezinárodním poli jako nový klíčový hráč. „To, že čínský prezident přijel osobně navštívit Putina, ukazuje, že Čína Rusko diplomaticky velmi výrazně podporuje,“ míní zpravodaj. 

6 minut
Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínsko-ruské vztahy

Ruské vedení sice bude návštěvu čínského prezidenta ukazovat přinejmenším domácímu publiku, jakože Čína je plně na jejich straně, že jim bude pomáhat. Ve skutečnosti Čína vede velmi pragmatickou politiku, řekl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup ve vysílání ČT24.

„Víme, že se sice Čína nepřipojila k sankcím, nicméně prakticky je téměř dodržuje, tudíž je velmi obtížné nakupovat třeba mikročipy pro ruské firmy a tak dále… Rusko doufalo, že bude pomocí čínských bank obcházet sankční režim. To se nestalo, takže Čína hraje svojí hru a Moskva ve vzájemném vztahu plní úlohu juniorního partnera,“ doplnil Soukup.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Rožánek upozornil, že Čína je pro Rusko klíčový obchodní partner.

Kyjev: Podmínkou pro čínský plán je ruské stažení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Některá americká média mezitím informovala, že Si by měl po své návštěvě Moskvy se Zelenským telefonicky hovořit.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov nyní na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici: „Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského ‚mírového plánu'. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN.“

AP: Významná diplomatická podpora Putinovi

Čínský vůdce po příletu do Ruska podle TASS řekl, že Peking je připraven po boku Moskvy bránit světový řád založený na mezinárodním právu. Je to přitom právě Rusko, které svou agresí vůči Ukrajině mezinárodní právo porušuje. 

Si bude první zahraniční vůdce, který si s Putinem potřese rukou od pátku, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) na šéfa Kremlu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Moskva v reakci na zatykač zahájila trestní stíhání soudců ICC, uvedl ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny.

„Cesta čínského prezidenta Si Ťin-pchinga do Ruska se uskutečnila po vydání zatykače Mezinárodního trestního tribunálu na ruského prezidenta Vladimira Putina. To naznačuje, že Čína si nemyslí, že by se Kreml měl zodpovídat za své zvěrstva na Ukrajině,“ uvedl v pondělí americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Peking se sice k válce oficiálně staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit, přebírá propagandu Kremlu o speciální vojenské operaci a obviňuje NATO z vyprovokování konfliktu. Popírá, že by dodával Rusku munici, jak tvrdí Spojené státy. Také ukrajinští vojáci ji údajně natočili přímo na bojišti.

„Zbraně na ukrajinské bojiště nedodává čínská strana, ale americká. USA by neměly přilévat oleje do ohně, rozdmýchávat plameny a ukazovat prstem na jiné země,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Wang Wen-pin.

Jednat se bude i o obchodu

Dalším důležitým bodem jednání budou obchodní vztahy. Čína je pro Rusko zdaleka nejdůležitější exportní trh. Vzájemný obchod loni stoupl téměř o třetinu a činil rekordních 190 miliard dolarů (4,3 bilionu korun). Rusko se snaží kvůli západním ekonomickým sankcím rozšířit vztahy s Čínou, aby dopad sankcí zmírnilo.

Oboustranně výhodná je rusko-čínská obchodní výměna v oblasti takzvaných technologií dvojího užití. Tedy zboží, na jehož prodej Rusku Západ uvalil sankce. Jedná se například o drony, navigace nebo náhradní díly pro vojenské letouny. Čína zaplňuje také místo po západních firmách, které odešly z ruského trhu. Dodává například většinu součástek pro tamní automobilový průmysl.

Téměř polovina ruských státních příjmů stále pochází z prodeje ropy a plynu. Pokles dodávek do zemí EU do značné míry kompenzoval zvýšený vývoz do Asie. Podle BBC vyvezlo Rusko v roce 2022 do Číny dvakrát více zkapalněného zemního plynu (LPG) než v předchozím roce. Vývoz zemního plynu plynovodem Síla Sibiře vzrostl o polovinu, dodávky ropy o desetinu. Čína se také neúčastní pokusů západních zemí zavést globální cenový strop na ruskou ropu.

Si vyjádřil Putinovi podporu v nadcházejících volbách

Si Ťin-pching v pondělí řekl Putinovi, že je přesvědčen, že ho Rusové podpoří v prezidentských volbách v roce 2024, i když šéf Kremlu zatím neřekl, zda bude usilovat o další funkční období.

„Vím, že Rusko uspořádá prezidentské volby,“ řekl Si Putinovi v mandarínštině. „Pod vaším silným vedením udělalo Rusko velký pokrok ve svém prosperujícím rozvoji. Jsem přesvědčen, že ruský lid vám bude i nadále vyjadřovat svou pevnou podporu,“ prohlásil.

Putin na to reagoval jen krátkým úsměvem. Mluvčí Kremlu Peskov posléze upozornil, že Si výslovně neřekl, zda se Putin v příštím roce zúčastní voleb. Nicméně dodal, že Kreml sdílí Siovu důvěru v podporu Putina ze strany Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
12:47Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggai. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
08:51Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův „krásný zákon“ nejen o výdajích vzbudil Muskův hněv

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.
před 4 hhodinami

Protestující v Tbilisi „usvědčují“ čínské kamery rozpoznávající obličeje

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.
před 7 hhodinami

Trump zakáže vstup do USA občanům dvanácti zemí

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.
před 7 hhodinami

Eskalace války dopadá i na arabskou menšinu v Izraeli

Americko-izraelská Humanitární nadace pro Gazu přerušila ve středu distribuci potravin. Chce upravit své areály, aby zvládly davy Palestinců. Reaguje na zprávy z posledních tří dnů o střelbě izraelských vojáků do lidí poblíž výdejních míst. Izrael i USA to vyšetřují. Eskalace zdejší války ovlivňuje také dvoumilionovou arabskou menšinu v židovském státu. Je rozpolcena mezi palestinskou a izraelskou identitou. Čtyřicet procent izraelských Arabů stále věří v možnost mírového soužití Jeruzaléma a palestinského státu. U izraelských Židů je to jen šestnáct procent.
před 8 hhodinami
Načítání...