Čínský vůdce Si v Kremlu jednal s Putinem o ruské válce proti Ukrajině

7 minut
Události: Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

„Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ sdělil podle agentury TASS Putin po společném jednání v Kremlu. Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje. 

Zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek připomněl mírový návrh Číny, který tamní vláda zveřejnila v den prvního výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Vladimir Putin zveřejnil v čínském tisku svoje úvahy o tom, že je otevřený diplomatickému a mírovému jednání,“ doplnil zahraniční zpravodaj.

Zároveň však Rožánek vyjádřil domněnku, že pokud by došlo k mírovým rozhovorům, tak by Putin požadoval zachování současného statu quo, aby Rusku zůstala okupovaná území, což je pro Ukrajinu i Západ v tuto chvíli nepřijatelné.

Čína se do tohoto jednání snaží vstoupit a působit na mezinárodním poli jako nový klíčový hráč. „To, že čínský prezident přijel osobně navštívit Putina, ukazuje, že Čína Rusko diplomaticky velmi výrazně podporuje,“ míní zpravodaj. 

6 minut
Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Moskvu
Zdroj: ČT24

Čínsko-ruské vztahy

Ruské vedení sice bude návštěvu čínského prezidenta ukazovat přinejmenším domácímu publiku, jakože Čína je plně na jejich straně, že jim bude pomáhat. Ve skutečnosti Čína vede velmi pragmatickou politiku, řekl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup ve vysílání ČT24.

„Víme, že se sice Čína nepřipojila k sankcím, nicméně prakticky je téměř dodržuje, tudíž je velmi obtížné nakupovat třeba mikročipy pro ruské firmy a tak dále… Rusko doufalo, že bude pomocí čínských bank obcházet sankční režim. To se nestalo, takže Čína hraje svojí hru a Moskva ve vzájemném vztahu plní úlohu juniorního partnera,“ doplnil Soukup.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Rožánek upozornil, že Čína je pro Rusko klíčový obchodní partner.

Kyjev: Podmínkou pro čínský plán je ruské stažení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci už dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Některá americká média mezitím informovala, že Si by měl po své návštěvě Moskvy se Zelenským telefonicky hovořit.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov nyní na Twitteru zopakoval ukrajinskou pozici: „Vzorec pro úspěšnou realizaci čínského ‚mírového plánu'. Prvním a nejdůležitějším bodem je kapitulace nebo stažení ruských okupačních sil z (ukrajinského) území v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN.“

AP: Významná diplomatická podpora Putinovi

Čínský vůdce po příletu do Ruska podle TASS řekl, že Peking je připraven po boku Moskvy bránit světový řád založený na mezinárodním právu. Je to přitom právě Rusko, které svou agresí vůči Ukrajině mezinárodní právo porušuje. 

Si bude první zahraniční vůdce, který si s Putinem potřese rukou od pátku, kdy Mezinárodní trestní soud (ICC) na šéfa Kremlu vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Moskva v reakci na zatykač zahájila trestní stíhání soudců ICC, uvedl ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny.

„Cesta čínského prezidenta Si Ťin-pchinga do Ruska se uskutečnila po vydání zatykače Mezinárodního trestního tribunálu na ruského prezidenta Vladimira Putina. To naznačuje, že Čína si nemyslí, že by se Kreml měl zodpovídat za své zvěrstva na Ukrajině,“ uvedl v pondělí americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Peking se sice k válce oficiálně staví neutrálně, vpád ruských vojsk na Ukrajinu ale odmítl odsoudit, přebírá propagandu Kremlu o speciální vojenské operaci a obviňuje NATO z vyprovokování konfliktu. Popírá, že by dodával Rusku munici, jak tvrdí Spojené státy. Také ukrajinští vojáci ji údajně natočili přímo na bojišti.

„Zbraně na ukrajinské bojiště nedodává čínská strana, ale americká. USA by neměly přilévat oleje do ohně, rozdmýchávat plameny a ukazovat prstem na jiné země,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Wang Wen-pin.

Jednat se bude i o obchodu

Dalším důležitým bodem jednání budou obchodní vztahy. Čína je pro Rusko zdaleka nejdůležitější exportní trh. Vzájemný obchod loni stoupl téměř o třetinu a činil rekordních 190 miliard dolarů (4,3 bilionu korun). Rusko se snaží kvůli západním ekonomickým sankcím rozšířit vztahy s Čínou, aby dopad sankcí zmírnilo.

Oboustranně výhodná je rusko-čínská obchodní výměna v oblasti takzvaných technologií dvojího užití. Tedy zboží, na jehož prodej Rusku Západ uvalil sankce. Jedná se například o drony, navigace nebo náhradní díly pro vojenské letouny. Čína zaplňuje také místo po západních firmách, které odešly z ruského trhu. Dodává například většinu součástek pro tamní automobilový průmysl.

Téměř polovina ruských státních příjmů stále pochází z prodeje ropy a plynu. Pokles dodávek do zemí EU do značné míry kompenzoval zvýšený vývoz do Asie. Podle BBC vyvezlo Rusko v roce 2022 do Číny dvakrát více zkapalněného zemního plynu (LPG) než v předchozím roce. Vývoz zemního plynu plynovodem Síla Sibiře vzrostl o polovinu, dodávky ropy o desetinu. Čína se také neúčastní pokusů západních zemí zavést globální cenový strop na ruskou ropu.

Si vyjádřil Putinovi podporu v nadcházejících volbách

Si Ťin-pching v pondělí řekl Putinovi, že je přesvědčen, že ho Rusové podpoří v prezidentských volbách v roce 2024, i když šéf Kremlu zatím neřekl, zda bude usilovat o další funkční období.

„Vím, že Rusko uspořádá prezidentské volby,“ řekl Si Putinovi v mandarínštině. „Pod vaším silným vedením udělalo Rusko velký pokrok ve svém prosperujícím rozvoji. Jsem přesvědčen, že ruský lid vám bude i nadále vyjadřovat svou pevnou podporu,“ prohlásil.

Putin na to reagoval jen krátkým úsměvem. Mluvčí Kremlu Peskov posléze upozornil, že Si výslovně neřekl, zda se Putin v příštím roce zúčastní voleb. Nicméně dodal, že Kreml sdílí Siovu důvěru v podporu Putina ze strany Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...