Mezinárodní právo strana 2 z 4

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Slovenská sněmovna bude hlasovat o novele ústavy až v září. Důvodem je, že vládní návrh by nyní nezískal potřebnou podporů poslanců, uvedl předseda klubu nejsilnější koaliční strany Smer Ján Richter. Původně bylo hlasování o předloze, kterou premiér Robert Fico (Smer) dříve označil za hráz proti progresivismu, plánováno na úterý odpoledne. Ústava by nově mohla zakotvit jen dvě pohlaví, zakázat adopce pro nesezdané páry nebo upřednostnit slovenské právo před mezinárodním u kulturně-hodnotových otázek. O úpravách se vede dlouhý spor, podpořit je ale chtěla i část opozice.

Nejméně 51 lidí zabila střelba izraelské armády poblíž jednoho z center humanitární pomoci v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Podle palestinské civilní obrany napojené na Hamás více než dvě stě lidí utrpělo zranění a nejméně dvě desítky z nich jsou v kritickém stavu. Údaje nelze nezávisle ověřit, izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.

Odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014 potvrdila další instituce. Učinila tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která stanovuje celosvětové letecké standardy. Jde o první rozhodnutí svého druhu ze strany ICAO v historii. Nizozemsko a Austrálie, které případ ICAO předložily, požadují, aby organizace přikázala Moskvě jednat o odškodnění. Rusko odpovědnost za událost opět popřelo.

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Americký prezident Donald Trump na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem oznámil, že Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Experti v této souvislosti mimo jiné upozorňují, že nucené přesuny civilistů jsou v rozporu s mezinárodním právem. Podle bývalého blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó jde o návrh z říše fantazie.

Izraelská rukojmí, propuštěná ve čtvrtek v rámci dohody o příměří, strávila v zajetí Hamásu 482 dnů. Podle psychoterapeuta Daniela Štrobla u nich byla znát extrémní hrůza. Bývalý vojenský psycholog vysvětloval mentální zátěž, jakou rukojmí procházejí. Odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš (STAN) v 90' ČT24 uvedl, že zacházení s rukojmími z palestinské strany neproběhlo podle stanovených pravidel.

Ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno ruského velitele, kterého podezírají, že vydal rozkaz zabíjet civilisty ve městě Buča u Kyjeva, okupovaném ruskými vojsky na počátku války proti Ukrajině. Uvedla to ukrajinská redakce britské stanice BBC.

Zhruba sedmdesát procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tvořily děti a ženy. Stojí to ve zprávě orgánu OSN. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna. Úřad také kritizuje omezení při dodávkách humanitární pomoci do Pásma, možné nasazení munice s bílým fosforem ze strany Izraele či držení rukojmí ze strany teroristické organizace Hamás. Izraelská mise při OSN zprávu důrazně odmítla.

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Počet civilních obětí izraelské operace v Pásmu Gazy neustále roste. Po úderu v Rafahu Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství. Nevinné oběti ozbrojených konfliktů mají v novodobé historii na svědomí i další země, například Spojené státy.

Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím ve východní části Rafahu a také dvou oblastí na severu Pásma Gazy, napsal deník Ha’arec. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že lídr teroristického Hamásu Jahjá Sinvár se pravděpodobně neskrývá v Rafahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že bez operace v tomto městě nelze Hamás zcela zničit.

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

Ekvádorský soud rozhodl, že zatčení bývalého viceprezidenta Jorgeho Glase minulý týden bylo nezákonné. Zároveň ale uvedl, že Glas musí zůstat ve vězení kvůli svým předchozím odsouzením. Glas, který byl dvakrát odsouzen za korupci a nyní čelí novým obviněním, byl zatčen před týdnem při policejní razii na mexickém velvyslanectví v Quitu, kde od prosince pobýval.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Rusko za deset let okupace Krymu silně militarizovalo společnost a udělalo z poloostrova vojenskou základnu, prohlásila Marija Suljalina, výkonná ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace Centrum pro občanskou svobodu, která se zabývá dokumentováním zločinů Ruska proti dětem a ukrajinskému obyvatelstvu. Místní ale podle ní přesto čekají na návrat k Ukrajině, řekla v pořadu Události, komentáře.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.