Školství

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.

Termín podávání přihlášek na střední školy je tu. Žáci 9. tříd a část žáků 5. a 7. tříd by již v tuto chvíli měli mít rozhodnuto, kam se chtějí vydat. Podmínky přijímacího řízení i počty přijímaných žáků byly školy podle zákona povinny zveřejnit do 31. ledna. S výběrem může pomoci i ČT24. Nabízí mapu středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

V Česku neexistuje oficiální seznam bezbariérových škol. Rodiče dětí s tělesným handicapem tak musejí často obvolávat desítky zařízení, aby zjistili, kam se mohou jejich děti přihlásit. Týká se to základních i středních škol. Vznikla proto platforma Výtahy do škol, která mapuje dostupnost škol a upozorňuje na bariéry ve vzdělávání.

Pro školáky z Předína na Třebíčsku začal neobvyklý lyžařský kurz. Vedení školy chtělo pomoct rodičům, kteří si nemohou dovolit vyšší výdaje. V bazarech tak například pro část žáků pořídilo lyžařské vybavení. Celkově škola zaplatila za patnáct párů lyží, bot a hůlek kolem dvaceti tisíc korun. Jezdí také lyžovat do asi čtyřicet kilometrů vzdáleného areálu na Vysočině, děti se každý den vracejí domů. Pětidenní kurz tak rodiče vyjde na tři tisíce korun.

Ministerstva školství a vnitra hledají odpověď na to, co se mají děti učit o postupech v mimořádných situacích ve školách. Příliš podrobné popisy totiž mohou také sloužit jako návod pro případného „vnitřního“ agresora, který se může mezi nimi vyskytovat. Jednotný standard má doplnit metodiku, kterou úřady aktualizovaly už na konci roku 2024 v reakci na útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby narostla poptávka po speciálních kurzech, školám je zajišťují hlavně soukromníci. Jedno ze základních pravidel třeba říká, že v případě útoku ve škole je třeba utéct, schovat se a až v nejzazším případě bojovat.

Závěrečné práce před začátkem zimních olympijských her v Itálii provázejí problémy. Akce začne už za pět dní a pořadatelé přiznávají, že některé stavby nedokončí včas. Třeba v Cortině d’Ampezzo se nerozjede plánovaná lanovka. Organizátoři proto žádají město, aby školákům dalo mimořádné prázdniny a v době konání Her tak ulevilo dopravě. Cortina měla s přípravou Her potíže od samého začátku. Kvůli stavbě bobové dráhy vykácely stavební firmy až pět stovek modřínů, některé byly staré až několik set let. Protikorupční organizace rozplétaly neprůhledné veřejné zakázky.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Vysoké školy v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech otevřou příští akademický rok nové obory. Podle mluvčích oslovených škol reagují nové studijní programy na konkrétní požadavky zaměstnavatelů, kteří kromě praktických znalostí žádají i schopnost kritického myšlení. Školy zohledňují i společenské trendy. Nové studijní programy se často týkají životního prostředí nebo umělé inteligence.

Mateřská škola Sluníčko v Holešově na Kroměřížsku patří mezi první desítku mateřských škol v Česku, které se zapojily do pilotního projektu Technické školky. Jeho cílem je rozvíjet už v útlém věku u dětí zručnost, zájem o techniku a práci s nástroji. Na Slovensku projekt funguje už deset let.

Do konce února rozhodne ministr školství Robert Plaga (za ANO) o případných změnách v revizi takzvaného rámcového vzdělávacího programu v základních školách. Uvedl to ve středu na jednání sněmovního výboru po představení priorit svého resortu. Klíčové pro změny ve školách je podle něj to, aby měli učitelé dost podpůrných materiálů. Plaga také trvá na tom, že druhý jazyk by si od sedmé třídy děti měly vybírat, a ne ho mít povinně, jak s tím počítá současný dokument. Nový vzdělávací program schválil bývalý ministr Mikuláš Bek (STAN). Povinný má být pro prvňáky a šesťáky od září 2027.

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Dezinformace mohou být účinnou zbraní hybridních válek. Lživé kampaně ovlivňují třeba i výsledky voleb. V boji proti falešným zprávám vyniká v Evropě Finsko. Země se posilováním mediální gramotnosti začala zabývat už před třiceti lety. Podle vedoucí redakce ČT edu Anny Kabelkové berou mediální výchovu jako klíčovou i učitelé v Česku. Podstatné je podle ní připravit pedagogům podporu. Boj proti dezinformacím je ale při prudkém rozvoji umělé inteligence stále nerovnější.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil právní úpravu, která umožňovala oddělené zápisy dětí z Ukrajiny na základní školy. Vyhověl tak návrhu skupiny senátorů, podle kterých jsou oddělené zápisy diskriminační a vedou k segregaci. ÚS kritizoval odlišné zacházení se zvláště zranitelnou skupinou lidí, tedy dětmi uprchlíků, jimž právní úprava mohla komplikovat přístup ke vzdělání. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je porušování principu rovného přístupu ke vzdělávání nepřípustné. Ocenil, že to potvrdil i Ústavní soud.

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).

Rakouští poslanci schválili zákon zakazující nošení muslimského šátku ve školách pro dívky mladší 14 let, píše AFP. Vláda vedená konzervativní Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) předložila návrh zákona letos s odůvodněním, že zakrývání hlavy v tak mladém věku považuje za akt útlaku, nikoliv náboženské svobody. Proti přijetí zákona hlasovali pouze zástupci opoziční strany Zelených, podle nichž je zákon protiústavní.

Část škol nevyplatila vánoční odměny. Ředitelé na ně buď nedostali dost peněz, nebo jim přišly až po výplatním termínu. Očekávají, že je zaměstnancům dají až po Novém roce. Ministerstvo školství potvrdilo, že peníze, které školám náleží, pošle příští týden. Ještě ve čtvrtek by ministerstva školství a financí měla jednat o další chybějící půlmiliardě korun. Některým školám by měly pomoct kraje.

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.

Koupit dítěti chytrý telefon, či nikoliv? A v kolika letech nejdříve? To je dilema, které se s příchodem Vánoc řeší v nejedné domácnosti. Přístup těch nejmladších k těmto přístrojům se snaží změnit iniciativa Dětství bez mobilu, která zveřejnila na začátku prosince výzvu Odložme smartphony. Na tom, kdy pořídit chytrý telefon a jestli například plošně omezit sociální sítě, se ale často neshodují ani odborníci.

Chrudimští zastupitelé budou v pondělí 8. prosince rozhodovat o zrušení čtyř spádových obvodů základních škol. Zavést chtějí jen jeden pro celé město. Podle starosty Františka Pilného (ANO) je hlavním cílem zamezit spádové turistice. Podle něj některé rodiny účelově měnily trvalé bydliště tak, aby se jejich dítě dostalo na preferovanou základní školu. Novinka má platit pro zápisy v roce 2026, které začnou už v lednu. Proti změně se ale ohrazují někteří rodiče. Obávají se losování o místa na školách a nejistoty před zápisy. Své argumenty chtějí vyjádřit i na zastupitelstvu.

Prezident Petr Pavel v pátek přijal první tři kandidáty na ministry rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Jako první na Pražský hrad zamířil nominant hnutí ANO na ministra školství Robert Plaga, který by tento post zastával již podruhé. Po jednání řekl, že bylo velmi věcné a má z něj dobrý pocit. Věří, že by se ministrem školství mohl stát. „Myslím, že v řadě věcí jsme se shodli,“ dodal.