Školství

Ministerstvo školství doposud nemělo žádný přehled o tom, jak školy upravují používání mobilů během vyučování. Rozeslalo proto dotazníky do základních a středních škol i na konzervatoře. Předběžná data říkají, že většina zařízení už k nějaké formě omezení přistoupila. Březnový průzkum naznačuje, že pro jsou zhruba čtyři pětiny rodičů.

Do prvních tříd nastoupilo v letošním školním roce 930 dětí ještě před šestými narozeninami. Podle dat ministerstva školství (MŠMT) jde o nejvyšší počet předčasných prvňáků od školního roku 2010/11, kdy jich bylo 958. Vyšší počet žádostí může podle odborníků souviset například s plánovanými změnami odkladů školní docházky. Rodiče také argumentují vysokým nadáním dítěte nebo tím, že je oproti vrstevníkům napřed. Mluvčí České školní inspekce (ČŠI) Anna Brzybohatá ale upozorňuje, že pro kladné posouzení žádosti je důležitá komplexní připravenost dítěte, nejen dílčí schopnosti.

Elektronický systém DiPSy, ve kterém se zobrazují od půlnoci výsledky přijímacích zkoušek na střední školy, měl od rána výpadky. Podle ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové šlo o krátkodobé omezení. V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni.

U státních maturit letos na jaře neuspělo 9,5 procenta zhruba z 80 600 studentů, kteří zkoušku konali poprvé. Loni neuspělo 12,3 procenta takzvaných prvomaturantů.

Podle ředitelky Gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové je přirozené, že mladý člověk během přijímacích zkoušek – první životní zkoušky – cítí nervozitu. Zmínila, že někteří rodiče tlačí víc, než by museli. „Rodiče musí s přesvědčením říkat sami sobě to, co by rádi, aby od nich vnímaly jejich děti: ‚Uděláme, co můžeme, a přijmeme výsledek jako ve sportu‘,“ řekl dětský psycholog Jaroslav Šturma. Připomněl, že i když nevyjde vybraná škola, tak budou další možnosti. „Je důležité, aby rodiče dali svým dětem najevo, že ať dopadneme, jak dopadneme, tak jsme s tebou a máme tě rádi,“ dodal. Do prvního kola přijímacích zkoušek se v roce 2026 hlásí 156 tisíc uchazečů. Největší převis poptávky je u víceletých gymnázií a lyceí, u čtyřletých oborů jsou kapacity větší než počet uchazečů.

„Škola se nikdy nemůže úplně zprostit odpovědnosti,“ říká o školách v přírodě, školních výletech a zájezdech advokát z právnické fakulty Univerzity Karlovy František Korbel. „Pedagog je odpovědný vždy,“ dodává. Zároveň upozorňuje, že pro zmíněné typy akcí platí různá legislativa. Zmiňuje také, že rodič může vždy odmítnout poslat dítě na jakoukoli akci mimo školu. Podotkl, že obvyklý limit 25 dětí na jednoho pedagogického pracovníka není daný zákonem, ale určuje ho škola v návaznosti na ministerstvo školství. Před akcí trvající přes pět dní musí rodiče dodat potvrzení od lékaře, že dítě je způsobilé se účastnit, a prohlášení o bezinfekčnosti dítěte, které nesmí být starší než den. Ve Studiu 6 v rozhovoru s Jolkou Krásnou expert rozebral i další podrobnosti ohledně škol v přírodě, které je dobré znát.

Česká školní inspekce (ČŠI) v posledních letech zaznamenává enormní nárůst stížností. Od září se na ni obrátili rodiče téměř v patnácti stech případech a inspektoři očekávají, že číslo ještě poroste. Spoustě konfliktů by ale podle ČŠI i odborníků šlo předejít, případně je řešit pouze v rámci školy. Za konflikty či neshodami totiž často stojí špatná komunikace či nejasně nastavená očekávání mezi školou a rodiči.

Estonsko hledá nová řešení pro modernizaci stárnoucích školních budov ze sovětské éry. Cílem je vytvořit veřejně dostupný soubor nástrojů, který v budoucnu usnadní jejich rekonstrukce.

Íránský dron způsobil požár v zóně petrochemického průmyslu ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech a v důsledku útoku byli zraněni tři lidé s indickým občanstvím, uvedly úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila tři střely vyslané z Íránu, čtvrtá střela dopadla do moře. Ministerstvo obrany SAE uvedlo, že se jednalo o střely s plochou dráhou letu. Resort později dodal, že zachytili také čtyři drony a dvanáct balistických raket. Podle AP je to od začátku příměří poprvé, co emirátské úřady oznámily íránský útok na svém území.

Ministerstvo školství uvažuje o odkladu plného zavedení nové stravovací vyhlášky o rok, tedy na září 2027. Stravovací provozy tak mají získat víc času na přípravu zdravějších jídelníčků, které mají omezit sůl, cukr nebo instantní směsi a naopak přidat více zeleniny, luštěnin či ryb. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) zároveň nevyloučil, že se pravidla ještě upraví podle zkušeností z praxe.

V České republice se ve školních jídelnách denně připraví více než jeden a půl milionu obědů. Přibližně osm až deset procent si ale žáci nevyzvednou. Podle průzkumu agentury Ipsos vzrostl v některých jídelnách počet nevydaných porcí poté, co se změnily jídelníčky podle loňské novely vyhlášky o školním stravování. Aby školy nemusely pokrmy vyhazovat, nabízejí je například v projektu Zachraň oběd, jihlavská Střední škola stavební nově v krabičkách v automatu.

Na středních školách v pátek začínají jednotné přijímací zkoušky, druhý termín pro uchazeče o čtyřleté maturitní obory a nástavby je v pondělí. Meziročně se k jednotné přijímací zkoušce na čtyřleté obory podle dat Cermatu přihlásilo o zhruba 1640 uchazečů méně, letos jich je kolem 96 450. Uchazeči o víceletá gymnázia budou jednotnou přijímací zkoušku konat příští týden v úterý a ve středu. Celkem bude letos jednotnou přijímací zkoušku podle dat Cermatu skládat zhruba 122 400 žáků, o 2200 méně než loni.

Termín přijímacích zkoušek na střední školy se blíží. V pátek a v pondělí čekají studenty zkoušky na čtyřleté obory a nástavby, příští týden v úterý a ve středu na víceletá gymnázia. Co dělat v posledních dnech před zkouškou a jak postupovat při testu, radí učitel matematiky Marek Valášek, učitel češtiny a angličtiny Tomáš Ficza a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová.

Část vysokých škol zdražila jídlo pro studenty v menzách. Důvodem je změna podpory studentského stravování ze strany ministerstva školství. Některé univerzity ještě s rozhodnutím váhají, jiné budou dotovat menzy z vlastních zdrojů. Vyplývá to z informací veřejných vysokých škol oslovených ČT.

Blíží se přijímací zkoušky na střední školy. V pátek a pak následně v pondělí se dělají zkoušky na čtyřleté obory a nástavby, příští týden v úterý a ve středu na víceletá gymnázia. „Pokud se uchazeč nemůže dostavit na zkoušku, do tří dnů musí dodat doklad o důvodu, proč se neúčastnil,“ vysvětluje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová. „Nejčastěji je to lékařské potvrzení o nemoci,“ dodává. Náhradní termín přijímacích zkoušek se koná 29. a 30. dubna.

Školní rok na základních a středních školách a konzervatořích letos skončí v pátek 26. června, rozhodl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ministerstvo školství o tom informovalo na webu. Původně měl školní rok skončit v úterý 30. června. Opatření podle ministerstva vychází z organizačních a provozních potřeb škol, zároveň zohledňuje chování značné části rodin.

Loni se v Česku narodilo 77 600 dětí, nejméně v historii statistického zjišťování sahajícího do roku 1785, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Porodnost v zemi klesá čtvrtým rokem po sobě. Počet obyvatel v minulém roce přesto vzrostl o zhruba 6300 na bezmála 10,916 milionu, přírůstek nicméně zajistila jen zahraniční migrace. Meziročně ubylo sňatků, zatímco úmrtí a rozvodů mírně přibylo. Téměř polovina dětí se rodí mimo manželství.

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.

Zahraniční zkušenost během studia považuje 84 procent lidí za přínos pro budoucí pracovní uplatnění. Další největší výhodu vidí v posilování tolerance mezi kulturami. Více než tři čtvrtiny lidí si pak myslí, že by zahraniční pobyty měly být standardní součástí vzdělávání. Loni na ně dosáhlo skoro 46 tisíc uchazečů. Zájem vycestovat přes evropský program Erasmus roste a vláda chce posílit kapacitu. Záleží ale na tom, jak dopadne jednání o unijním rozpočtu na období od roku 2028. Česko jen letos vyčerpá z evropských peněz na Erasmus dvě a půl miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce, aby studenti odborných středních škol více jezdili do ciziny. Teď je jich kolem osmi tisíc ročně, zhruba polovina oproti nejpočetnější skupině vysokoškoláků.

Demografické rozdíly se propisují i do českého školství, upozorňuje nezisková organizace EDUin. Vzdělávací systém čelí historicky nejnižší porodnosti, zároveň v některých, zejména velkých městech kapacity škol nestačí. To jen prohlubuje nerovnosti mezi regiony. Pomoci by mohlo slučování či zakládání svazkových škol, shodli se účastníci kulatého stolu pořádaného organizacemi SKAV a EDUin. Zaznělo rovněž, že pokles počtu dětí by také mohl být příležitost pro zkvalitnění výuky.

Polská vláda chce od nového školního roku zavést zákaz používání mobilních telefonů na základních školách. Už teď opatření testují jednotlivá vzdělávací zařízení nebo města. Jako první nesmějí zařízení používat žáci v jedné ze škol ve městě Zamość na východě země.

Vláda Andreje Babiše (ANO) avizuje „zásadní revizi“ inkluze. Zrušení inkluze neznamená, že děti se zdravotním postižením přestanou chodit do běžných tříd, řekl místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Miroslav Krejčí (za Motoristy) v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. Krejčí uvádí jako problém nedostatek míst ve speciálních třídách, podle něj zejména v Praze. Děti s mentálním postižením, které potřebují speciálního pedagoga, pak končí v běžných třídách. Přitom dětem s lehkou mentální retardací je podle Krejčího lépe ve speciálních třídách. Krejčí zdůrazňuje, že resort školství teď musí zanalyzovat data z přihlášek na střední školy, aby se zjistily chybějící kapacity ve speciálních třídách. Krejčí chce, aby děti, které mají zájem chodit do speciálních tříd, do nich mohly nastoupit.

Komplikace provázející přijímací řízení na střední školy se v minulosti týkaly kvality samotných přijímacích zkoušek i nedostatečné kapacity žádaných škol. Stát sliboval nápravu. Pochybnosti měly rozptýlit mimo jiné zkoušky nanečisto organizované Cermatem, který má přijímací řízení na starosti. Reportéři ČT získali zatím neveřejné údaje o jejich letošních výsledcích. Zejména testy z matematiky měly podle dat velmi špatné výsledky a děti spíše vystrašily, než aby jim s přípravou pomohly. Barbora Loudová se v reportáži zaměřila mimo jiné na to, co všechno v systému přijímacího řízení nefunguje a proč stát nedokáže zajistit spravedlivé a bezchybné testování.

Počet univerzitních oborů v angličtině v Česku roste, potvrdilo ČT dvanáct oslovených vysokých škol. Například Univerzita Karlova už jich má celkem 321. Za rostoucím počtem anglických programů je podle univerzit vysoký počet výměnných studentů, kterým univerzity musí zajistit předměty v angličtině. Z dílčích kurzů se jim pak vyplatí sestavit celé studijní obory. Vzhledem k tomu, že jsou ze zákona placené, Čechů na nich studuje minimum. Školy z takto získaných peněz ale doplňují své rozpočty.