Školství

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Výzkum ukázal, že za posledních deset let vzrostla v Irsku školní absence u mladých lidí se socio-emocionálními potížemi a u těch, kterým se do školy nechce.

Učitelé projevují zájem o umělou inteligenci, ale vedení školy dosud nestanovilo jasnou strategii. Platformy jako Edvolution přesunuly své zaměření z digitalizace na školení učitelů v oblasti umělé inteligence.

Někteří litevští politici navrhují postupný odklon od výuky v ruštině na školách určených pro ruskojazyčnou menšinu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly všechny předměty s výjimkou mateřského jazyka žáků vyučovat v litevštině.

Na většině vysokých škol začal nový akademický rok. Školy otevírají nové studijní programy, některé rozšiřují ubytovací kapacity, poptávka po kolejích ale stále převyšuje nabídku. Studenti proto často míří do komerčních nájmů, které meziročně zdražily, nejvýrazněji v Brně.

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.

Případnému zrušení Cermatu musí předcházet změny ve vzdělávacím systému, uvedl v Událostech, komentářích bývalý ředitel organizace a expert Motoristů pro oblast školství Miroslav Krejčí. Podle místopředsedy poslaneckého klubu STAN Jana Berkiho je nejprve nutné určit, kdo převezme nynější úkoly organizace. Jednou z možností by podle něj mohlo být sloučení Cermatu s Českou školní inspekcí. Moderovala Tereza Řezníčková.

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.

Přírodovědné, čtenářské a matematické dovednosti patnáctiletých žáků v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni dál klesly, vyplývá z výsledků srovnávacích testů PISA, které OECD organizuje. V celosvětovém srovnání se dařilo hlavně asijským zemím. Česko sice zůstalo nad průměrem OECD, v celosvětovém žebříčku si však oproti roku 2022 pohoršilo.

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.

V charkovské vazební věznici se ve středu konal obřad „První zvonek“ pro deset chlapců a tři dívky. Tito mladí lidé jsou zde zadržováni na základě podezření z obzvláště závažných trestných činů nebo z nich byli obviněni. V Den znalostí je navštívili učitelé z lycea v Derhači, díky kterému absolvují střední vzdělání na dálku přímo z vazební věznice, a to ve stejných třídách jako jejich vrstevníci, kteří jsou na svobodě.

Návrat do lavic představuje pro řadu dětí psychickou zátěž. Častým zdrojem potíží jsou špatné vztahy ve škole a velká míra povinností, vyplynulo z výzkumu Mladé hlasy 2026 organizace UNICEF a agentury STEM/MARK. Bezmála dvě třetiny dětí ale nevědí, na jakou krizovou linku se obrátit. Důležitý je také způsob, jakým s dětmi o škole a případných problémech komunikují jejich rodiče. Ve školách letos přibydou asistenti pedagoga v prvních třídách nebo peníze na prevenci.

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.

Střední školy navštěvovalo v minulém školním roce téměř 515 tisíc žáků, nejvíce od roku 2011/2012. Jejich počet roste od roku 2018/2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysoké školy kvůli blížícímu se vrcholu demografické vlny žádají navýšení rozpočtů. ČSU sledoval i počet dětí v mateřských školkách, kterých bylo v minulém školním roce naopak poprvé od roku 2012/2013 méně než 350 tisíc.

Egyptem otřásla přelomová kauza, která by mohla zásadně změnit život stovkám tisíc dětí zrozených v důsledku znásilnění. V současné době egyptské právo neumožňuje bezpečný potrat a tomu, kdo jej podstoupí, hrozí vězení. Klíčový verdikt soudu, opřený o stanovisko nejvyšší náboženské autority, přisoudil skrze test DNA otcovství pachateli sexuálního útoku. Díky tomu jeho už osmiletá dcera dostane rodný list. Bez něj dosud neměla nárok na vzdělání, zdravotní péči ani sociální dávky. Rozhodnutí je společensky zásadní především pro práva žen, a to zejména v případech znásilnění, míní Azza Solimánová z Centra právní pomoci egyptským ženám.

S blížícím se začátkem školního roku se vzdělávání stává jedním z hlavních témat francouzské prezidentské kampaně. Nejvýrazněji se mu věnují bývalí premiéři a političtí soupeři Édouard Philippe a Gabriel Attal, kteří představili návrhy na zvýšení platů učitelů i posílení autority škol.

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.

Kontrolou pražských hygieniků neprošla v letošním prvním pololetí zhruba pětina kontrolovaných školních kuchyní, jídelen a bufetů. Při 206 kontrolách zjistili 41 pochybení. Je to více než v prvním pololetí roku 2025, kdy zkontrolovali 298 zařízení a našli 27 problémů. Hygienici rovněž zjistili, že více než polovina odebraných vzorků v jídelnách překročila limity cukru v nápojích a soli v polévkách. V meziročním srovnání počet přeslazených nápojů stoupl a množství přesolených polévek kleslo.

Počty studujících všeobecných sester se díky podpoře škol, která začala loni, zvýšily o 40 procent a u dalších nelékařů o 30 procent. Na úterní tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora na 12 let má stát 12,8 miliardy korun. U sester je v plánu přes 15 tisíc absolventů, dále přes 3500 zdravotnických záchranářů, 1700 radiologických asistentů a 1200 nutričních terapeutů.

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.