Školství

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dává v souvislosti s možným zákazem sociálních sítí pro děti a mladistvé přednost evropskému řešení, které by bylo robustní a nedalo se uživatelsky obejít, uvedl během jednání v Bruselu. Polsko v pátek oznámilo, že chystá zákon, kterým by zakázalo používat sociální sítě dětem mladším patnácti let. Za ověřování věku uživatelů by přitom byli odpovědní provozovatelé sociálních sítí.

Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní a mateřské školy se odloží o rok, měly by platit od roku 2027 a 2028, řekl na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (za ANO). Odůvodnil to mimo jiné chybějící podporou pro školy. Chce docílit toho, aby byly pro všechny ve školách pochopitelné. Program schválil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) koncem roku 2024.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.

Začal platit program ministerstva školství na navýšení kapacit vysokých škol. Na univerzitách by tak v budoucnu mělo být více studentů pedagogiky. Školám totiž dlouhodobě chybí učitelé, zejména přírodních věd, jako jsou matematika, informatika nebo fyzika. Ministerstvo plánuje zavést i další kroky, například kariérní řád.

Dětské a volnočasové organizace varují, že plánované změny v dotacích mohou zasáhnout jejich provoz. Podle jejich propočtů jde o minus padesát milionů od ministerstva školství a dalších sedmdesát milionů od resortu životního prostředí. Podle organizací by se to mohlo promítnout i do skautských oddílů nebo mladých hasičů. Část nákladů by v krajním případě mohli nést rodiče či obce. Oba resorty ale tvrdí, že děti o podporu připravit nechtějí.

Změny ve školním stravování, které mají platit od letošního září, by se mohly odložit až na září 2027. Po pátečním jednání o vyhlášce, která mění pravidla pro složení školního jídelníčku stará 30 let, to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Zatím podle něj ale nebylo nic definitivně rozhodnuto, protože návrh není projednaný v koalici, kterou ANO tvoří s SPD a Motoristy. V plánu jsou podle něj další jednání.

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.

Termín podávání přihlášek na střední školy je tu. Žáci 9. tříd a část žáků 5. a 7. tříd by již v tuto chvíli měli mít rozhodnuto, kam se chtějí vydat. Podmínky přijímacího řízení i počty přijímaných žáků byly školy podle zákona povinny zveřejnit do 31. ledna. S výběrem může pomoci i ČT24. Nabízí mapu středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

V Česku neexistuje oficiální seznam bezbariérových škol. Rodiče dětí s tělesným handicapem tak musejí často obvolávat desítky zařízení, aby zjistili, kam se mohou jejich děti přihlásit. Týká se to základních i středních škol. Vznikla proto platforma Výtahy do škol, která mapuje dostupnost škol a upozorňuje na bariéry ve vzdělávání.

Pro školáky z Předína na Třebíčsku začal neobvyklý lyžařský kurz. Vedení školy chtělo pomoct rodičům, kteří si nemohou dovolit vyšší výdaje. V bazarech tak například pro část žáků pořídilo lyžařské vybavení. Celkově škola zaplatila za patnáct párů lyží, bot a hůlek kolem dvaceti tisíc korun. Jezdí také lyžovat do asi čtyřicet kilometrů vzdáleného areálu na Vysočině, děti se každý den vracejí domů. Pětidenní kurz tak rodiče vyjde na tři tisíce korun.

Ministerstva školství a vnitra hledají odpověď na to, co se mají děti učit o postupech v mimořádných situacích ve školách. Příliš podrobné popisy totiž mohou také sloužit jako návod pro případného „vnitřního“ agresora, který se může mezi nimi vyskytovat. Jednotný standard má doplnit metodiku, kterou úřady aktualizovaly už na konci roku 2024 v reakci na útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od té doby narostla poptávka po speciálních kurzech, školám je zajišťují hlavně soukromníci. Jedno ze základních pravidel třeba říká, že v případě útoku ve škole je třeba utéct, schovat se a až v nejzazším případě bojovat.

Závěrečné práce před začátkem zimních olympijských her v Itálii provázejí problémy. Akce začne už za pět dní a pořadatelé přiznávají, že některé stavby nedokončí včas. Třeba v Cortině d’Ampezzo se nerozjede plánovaná lanovka. Organizátoři proto žádají město, aby školákům dalo mimořádné prázdniny a v době konání Her tak ulevilo dopravě. Cortina měla s přípravou Her potíže od samého začátku. Kvůli stavbě bobové dráhy vykácely stavební firmy až pět stovek modřínů, některé byly staré až několik set let. Protikorupční organizace rozplétaly neprůhledné veřejné zakázky.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Vysoké školy v Praze, Brně, Olomouci a dalších městech otevřou příští akademický rok nové obory. Podle mluvčích oslovených škol reagují nové studijní programy na konkrétní požadavky zaměstnavatelů, kteří kromě praktických znalostí žádají i schopnost kritického myšlení. Školy zohledňují i společenské trendy. Nové studijní programy se často týkají životního prostředí nebo umělé inteligence.

Mateřská škola Sluníčko v Holešově na Kroměřížsku patří mezi první desítku mateřských škol v Česku, které se zapojily do pilotního projektu Technické školky. Jeho cílem je rozvíjet už v útlém věku u dětí zručnost, zájem o techniku a práci s nástroji. Na Slovensku projekt funguje už deset let.

Do konce února rozhodne ministr školství Robert Plaga (za ANO) o případných změnách v revizi takzvaného rámcového vzdělávacího programu v základních školách. Uvedl to ve středu na jednání sněmovního výboru po představení priorit svého resortu. Klíčové pro změny ve školách je podle něj to, aby měli učitelé dost podpůrných materiálů. Plaga také trvá na tom, že druhý jazyk by si od sedmé třídy děti měly vybírat, a ne ho mít povinně, jak s tím počítá současný dokument. Nový vzdělávací program schválil bývalý ministr Mikuláš Bek (STAN). Povinný má být pro prvňáky a šesťáky od září 2027.

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

Dezinformace mohou být účinnou zbraní hybridních válek. Lživé kampaně ovlivňují třeba i výsledky voleb. V boji proti falešným zprávám vyniká v Evropě Finsko. Země se posilováním mediální gramotnosti začala zabývat už před třiceti lety. Podle vedoucí redakce ČT edu Anny Kabelkové berou mediální výchovu jako klíčovou i učitelé v Česku. Podstatné je podle ní připravit pedagogům podporu. Boj proti dezinformacím je ale při prudkém rozvoji umělé inteligence stále nerovnější.

V pondělí schválený program vlády Andreje Babiše (ANO) slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací. Někteří politici hovoří dokonce o možnosti ušetřit v oblasti nevládních spolků desítky miliard korun. Podrobná analýza státních výdajů však ukazuje, že prostor pro radikální škrty je minimální, aniž by došlo k ohrožení sportu mládeže, školství, sociálních služeb nebo ochrany přírody. Vyplývá to z rozhovorů pro nový díl ekonomické publicistiky ČT Bilance.