Školství

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Nové vzdělávací programy pro základní školy by měly mít vyšší nároky na znalosti matematiky, říkají kritici. Kompletní dokument, podle kterého mají školy začít povinně učit do tří let, má být hotový do konce roku. V mezinárodních srovnáních teď čeští žáci nejvíc zaostávají ve výkladu a praktickém využití matematiky.

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Už dlouho se mluví o tom, jak dál s řemesly. Instalatéra na drobné práce není těžké sehnat hned na další den, ale třeba na malíře pokojů se čeká týdny i měsíce. Podobně jsou na tom elektrikáři – na rozsáhlejší projekty už nemají někteří letos prostor. Vyplynulo to z telefonické ankety České televize. ČT situaci mapovala v deseti českých městech. V těch větších je často nabídka širší, termíny se tak zkracují. Těžko se obsazují hlavně místa pokrývačů, klempířů nebo tesařů. Je to fyzicky náročná práce, kterou se noví zájemci učí po škole i pět let.

Zástupci STAN a SPOLU ve středních Čechách se domluvili na místech v radě kraje. Hejtmankou by měla být nadále současná šéfka kraje a volební jednička STAN Petra Pecková. Lídr SPOLU Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Zástupci obou uskupení chtějí koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím podepsat koaliční smlouvu, řekla Pecková po úterním koaličním jednání. Podle Skopečka se zároveň rozběhnou jednání o prioritách pro programové prohlášení rady kraje.

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Lycea s odborným zaměřením studuje přes dvacet tisíc lidí.

Vysoká poptávka po bytech v Česku vyhnala ceny na nové rekordy. V největších městech překonal průměr poprvé v historii 100 tisíc korun za metr čtvereční. Stále víc lidí tak hledá pronájem. Někdy se dá pořídit výhodně – třeba v případě, že jde o člověka, o jehož služby má zájem samospráva. Získat je za zvýhodněných podmínek mohou třeba učitelé, zdravotní sestry, popeláři i městští strážníci.

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

Vláda zaujala kladné stanovisko k poslaneckému návrhu novely školského zákona, který má snížit množství odkladů povinné školní docházky, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle návrhu poslanců vládních i opozičních stran by odklady měly být možné pouze tehdy, pokud zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast ve výuce. Kabinet rovněž schválil novelu, která má zavést mimo jiné pravidla pro fungování školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách. Rozhodl rovněž o zvýšení letošního rozpočtu vysokých škol o jednu miliardu korun. Jedná se o peníze, které byly vysokým školám přislíbené již na začátku letošního roku.

Do většiny škol v Opavě se už po záplavách vrátili žáci. Někde ale musely být učebny zřízené v náhradních prostorech. Některé školy ovšem zůstanou ještě do konce týdne zavřené. Povodeň zasáhla základní, mateřské i střední školy, jejich návrat do normálu bude trvat řadu měsíců. Vedení Opavy doufá, že s opravami pomůžou státní peníze.

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. Ve středu 18. září se věnovala Středočeskému kraji.

Piráti dál hrozí, že jejich ministři nepodpoří návrh státního rozpočtu na příští rok, pokud v něm nebudou i peníze na podporu dostupného nájemního bydlení. Šéf strany Ivan Bartoš v pondělí zopakoval svůj požadavek, aby vláda příští rok poslala na podporu bydlení minimálně sedm miliard korun. Piráty ve snaze podporuje i hnutí STAN. Naopak ODS a TOP 09 jsou proti a Bartoše vyzvaly, aby dal nejdřív do pořádku digitalizaci stavebního řízení. Lidovecký ministr Marian Jurečka pak navrhl kompromis, že by resort peníze na bydlení dostal vyplacené později.

Přes 490 škol ve čtvrtek opět dostalo výhrůžný e-mail, uvedla policie na síti X. Závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. Postupovat bude jako v předchozích dnech, kdy se snažila co nejméně narušit výuku. V úterý dostaly stovky škol v celém Česku oznámení, jehož autor hrozil, že jsou zaminované. Ve středu některé obdržely e-mail vyhrožující výbuchem. Podobným výhrůžkám čelí také školy na Slovensku.

Policie podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pracuje s větším počtem vyšetřovacích verzí v souvislosti s výhrůžkami školám v posledních dnech. Vyměňuje si také poznatky se slovenskými kolegy, kteří se potýkali s podobným problémem, uvedl Rakušan po středečním zasedání vlády. Výhrůžky výbuchem se podle něj v úterý týkaly šesti set škol a ve středu čtyř set zařízení. Šlo o základní i střední školy a státní i soukromé subjekty, doplnil.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.

Vládní Piráti dál hrozí tím, že nepodpoří státní rozpočet na příští rok. Šéf strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš říká, že návrh, se kterým přišel o víkendu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je pro Piráty nepřijatelný. Bartoš chce minimálně sedm miliard navíc na výstavbu bydlení. S podporou zákona váhá i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Premiér Petr Fiala (ODS) ale vzkázal, že už návrh příliš měnit nechce a s Bartošovým požadavkem nesouhlasí. Většina členů vlády hodlá i přes některé výhrady klíčový zákon podpořit.

Se začátkem školního roku některé školy doplňují počty asistentů pedagoga. České televizi to potvrdili oslovení ředitelé základních škol. Minulý školní rok v Česku přibylo téměř čtyři tisíce žáků s nárokem na asistenta. Podle Asociace ředitelů základních škol je pozice asistentů pedagoga spíše vstupní branou do nového oboru a školy zatím nemají možnost zajistit jim stálé místo v personálu školy.

Česko se potýká s problémy chudých v rámci insolvence a exekuce. V posledních letech dochází ke změnám pravidel, před dvěma lety přestalo platit vymáhání drobných dluhů a další novinky podle schváleného zákona přijdou na podzim. Vážným problémem jsou ale také velké rozdíly mezi chudými a bohatými. O tématu v Otázkách Václava Moravce diskutovali místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) a místopředseda ANO Patrik Nacher.

Britská vláda posílí školní osnovy, aby děti dokázaly lépe poznat dezinformace na sociálních sítích. Iniciativa souvisí s tragédií v Southportu, kde před měsícem mladík zabil tři děti v taneční škole. Čin otřásl celou Velkou Británií a dezinformace navíc spustily lavinu násilných protestů. Kabinet chce také zlepšit situaci ve vyloučených oblastech, kde se nepokoje šířily více než v jiných částech Spojeného království.

Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu ale škola nebaví. Častěji přitom výuka nebaví děti z chudších rodin. Výsledky průzkumu, který mapuje názory, postoje a očekávání dětí, představila Jana Špolcová z agentury STEM/MARK se zástupci Českého výboru pro UNICEF. Škola a výsledky, které v ní děti mají, zároveň ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří.

Švédští vědci prozkoumali, jací žáci nejčastěji využívají nástroje umělé inteligence. A současně se pokusili stanovit, jak nastavit tenkou hranici mezi využíváním a zneužíváním této technologie ve školách.