Školství

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.

Povinná angličtina od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmé třídy. To byly některé z plánovaných změn, které měly platit od září 2027. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) se je však rozhodl zastavit. To vyvolalo emoce a smíšené reakce mezi pedagogy i odbornou veřejností. Podle některých je rozhodnutí ministra rozumné, jiní jej naopak označili za nepochopitelné.

V Polsku se zvyšuje počet vojenských středních škol – země i kvůli bezpečnosti investuje do vojenského vzdělávání mládeže. V nadcházejícím školním roce chce ministerstvo obrany otevřít přes šest set tříd zaměřených na brannou přípravu. Na těchto specializovaných školách mohou žáci po většinu týdne chodit do školy v běžném oblečení. V úterý a čtvrtek ale mezi předměty hraje prim branná výchova, studenti trénují taktické situace, disciplínu i různé dovednosti. Například na čtyřletém lyceu probíhá kromě vojenské přípravy i všeobecná výuka nebo výchova budoucích zdravotníků.

Nová pravidla pro používání mobilních telefonů ve školách by měla dle premiéra Andreje Babiše (ANO) začít platit od září 2027. Počítá s tím poslanecký návrh, který Babiš podepsal s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) a který v pondělí nahraje do systému. Babiš to řekl ve videu na svých sociálních sítích. Už minulý týden uvedl, že návrh by měl přinést zákaz používání telefonů ve školách. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol.

Tradiční předávání vysvědčení ve školních lavicích se na některých školách mění ve společenskou akci. Místo rychlého předání hodnocení od kantorů v rámci jedné vyučovací hodiny volí řada institucí netradiční předávání v jiných prostorách, než je půda školy – ať už v horské přírodě, na zámku, nebo v krojích.

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.

Návrh plošného zákazu mobilních telefonů ve školách má k projednání do Poslanecké sněmovny vstoupit z poslanecké iniciativy. V pondělí o tom premiér Andrej Babiš (ANO) jednal s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Používání mobilních telefonů během výuky nyní může regulovat školní řád jednotlivých škol. Plošně používání mobilů zatím žádná norma neupravuje. „Třicet osm procent to nemá regulované o přestávkách, takže my si myslíme, že to škodí žákům a bavíme se o základní škole, protože škodí to jejich psychickému zdraví,“ řekl Babiš. Ministr školství pak tvrdí, že aktivní pohyb a nepoužívání mobilů ani během přestávek – podle dat z května – má na děti pozitivní vliv. Omezení by mohlo vstoupit podle odhadů v platnost od září 2027.

Ministr školství Robert Plaga chce v roce 2027 směřovat k tomu, aby měli učitelé na konci volebního období průměrný plat 75 tisíc korun a nástupní 50 tisíc. Řekl to v Nedělní debatě České televize v diskusi ohledně naplňování zákona, který stanovuje závazek 130 procent průměrné mzdy pro pedagogy. Podle ekonoma Daniela Münicha trpí české školství dlouhodobým nedostatkem financí z veřejných i soukromých prostředků.

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.

Zavedení nové univerzitní rady, posílení funkce rektorů a mnohé další změny obsahuje velký návrh na reformu vysokých škol, který připravuje ministr Robert Plaga (ANO). Právě nový orgán univerzitní rady by měl přinést výraznou změnu ve fungování vysokoškolské samosprávy. Do jisté míry by se totiž například omezily pravomoci akademických senátů. Podle odborníků je změna potřeba. Rada vysokých škol (RVŠ) souhlasí, že je reforma potřebná, ale obává se ztráty nezávislosti a politizace.

Soukromá Expediční základní ScioŠkola a síť škol Erazim podaly správní žalobu kvůli nedávnému rozhodnutí ministerstva školství o ukončení pokusného ověřování takzvané kombinované výuky na základních školách. Tento model kombinuje prezenční a distanční výuku. Pro školu, která střídá on-line výuku s expedicemi, to znamená ukončení provozu ke konci června, sdělil mluvčí ScioŠkol Tomáš Matoušek.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o připravovaných změnách v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Diskuse se týkala také koaličního sporu mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a předsedou sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) o podmínkách podpory pro ukrajinské uprchlíky. Hosté se věnovali i případu ruského dronu, který zasáhl panelový dům v rumunském pohraničí. Probrali rovněž problematiku plošného testování žáků 5. a 9. tříd základních škol, které bylo po kritice zastaveno. Debaty se účastnili advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, herečka Bára Štěpánová, publicista Michael Durčák a novinářka z Reflexu Pavlína Horáková. Pořadem provázela Klára Radilová.

Ministerstvo chce pokračovat ve slučování škol nebo školek. Jeden ředitel by tak působil ve více zařízeních. Spojovat pod jednu správu by se mohly školy nejen v jediné obci, ale i napříč sousedními samosprávami. Už teď svazkové školy získávají skrze rozpočtové určení daní dvacet procent navíc na nepedagogické pracovníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) by jim chtěl nabídnout další výhody. Třeba přes maximální počet vyučovacích hodin hrazených státem. Starosta obce Klučenice Václav Vozábal (KDU-ČSL) vidí nevýhody v tom, že „bude asi třeba redukce nepedagogických a administrativních pracovníků“. Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je důležité pohlídat, aby navzdory slučování bylo regionální školství dostupné.

Ministerstvo školství ukončí pokusné ověřování takzvané kombinované výuky – střídání prezenční a distanční výuky – v základních školách a základních uměleckých školách dříve, než mělo v plánu. Podle úřadu tento režim zkouší omezený počet škol a vzorek neposkytuje reprezentativní výsledky pro systémové závěry. Zapojené instituce mají s touto výukou skončit nejpozději k 30. červnu, ověřování mělo trvat do roku 2028. Podklady vyhodnotí Národní pedagogický institut (NPI).

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.

Ministerstvo školství doposud nemělo žádný přehled o tom, jak školy upravují používání mobilů během vyučování. Rozeslalo proto dotazníky do základních a středních škol i na konzervatoře. Předběžná data říkají, že většina zařízení už k nějaké formě omezení přistoupila. Březnový průzkum naznačuje, že pro jsou zhruba čtyři pětiny rodičů.