ANO, SPD a Motoristé nyní řeší počet resortů, hnutí SPD by mohlo být ve vládě zastoupeno experty, Motoristé politiky, uvedl šéf ANO Andrej Babiš. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že má do čela úřadů víc kandidátů a Babiš jejich jména zná. SPD má zájem přibližně o dvě ministerstva. Šéf ANO hovořil také o tom, že schodek v rozpočtu na příští rok bude zřejmě vyšší. Noví poslanci vzešlí z voleb se poprvé sejdou za necelý měsíc.
„Vyjednáváme stále, voláme si, takže uvidíme. Teď řešíme počet resortů, řešíme výbory, máme zítra (ve středu) klub (ANO). I naši potenciální partneři to řeší,“ podotkl Babiš. Konkrétní ohledně zastoupení jednotlivých stran ve vládě být nechtěl. „Ráno jsem upřesňoval, že SPD je součástí vlády formou expertů na nějakých resortech a Motoristé jsou tam zastoupeni politiky,“ dodal předseda ANO.
Zatím nechtěl hovořit o tom, zda nová vláda případně přistoupí ke slučování některých ministerstev. Mluvilo se dříve například o zrušení ministerstva pro místní rozvoj a přesun jeho agendy pod jiný resort. „V tuto chvíli myslím, že bude ministr na ministerstvu pro místní rozvoj,“ podotkl. Není ale podle něj aktuálně čas tuto věc řešit.
SPD chce být přímou součástí vlády, nominovala by do ní experty, řekl po jednání poslaneckého klubu Okamura. SPD by podle něj ráda získala v kabinetu vedeném ANO přibližně dvě ministerstva tak, aby byly počty vyvážené podle volebního výsledku s Motoristy.
Podle médií se přitom spekuluje o zájmu SPD o obsazení ministerstev vnitra či zemědělství. Okamura obě označil za zajímavá s ohledem na program hnutí, mluví se ale podle něj i o dalších možnostech. „Na stole jsou od nás konkrétní jména odborníků, která pan Babiš zná, může to být i více jmen,“ uvedl.
Kritika návrhu rozpočtu
„Nejdříve musíme zvládnout rozpočet, musíme plnit program,“ prohlásil Babiš. Předseda hnutí připustil, že pokud se nenajde řešení, rozpočet na příští rok bude muset mít vyšší schodek než plánovaných 286 miliard korun. Babišova vláda podle něj vznikne asi v polovině prosince, rozpočet tak musí řešit premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS).
V rozpočtu podle Babiše chybí peníze na školství, zdravotnictví a na stavbu dálnic, silnic a železnic. „Vláda dovedla rozpočet na buben. Stavby nemůžou pokračovat, nemůžou to připravit, týká se to i investic do zahraničí, školství chybí peníze,“ tvrdí.
Babiš už po pondělním jednání se šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radkem Mátlem novinářům řekl, že kvůli chybějícím penězům se zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to popírá. Žádná ze započatých dopravních staveb se nezastavuje, ačkoli pro příští rok je potřeba najít na stavby více peněz, řekl ČT.
Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) v neděli uvedla, že Česko zřejmě čeká počátkem roku hospodaření v omezeném režimu rozpočtového provizoria. Rozpočet předložený Stanjurou podle ní musí být zásadně přepracován, protože podle něj není možné hospodařit.
Končící vláda dodala návrh rozpočtu dolní parlamentní komoře v nejzazším termínu 30. září. Předloží ho znovu nově zvolené sněmovně. Návrh z dílny Stanjury počítá se schodkem 286 miliard korun.
Vojtěch jednal s Babišem
Babiš v úterý jednal také s pravděpodobným kandidátem na post ministra zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Podle něj bude prvním úkolem nové vlády finančně stabilizovat systém zdravotního pojištění. Pojišťovny letos hospodaří dohromady s více než pěti sty miliardami korun, tři roky mají vyšší náklady než příjmy. Podle Vojtěcha dnes některé platí poskytovatelům zdravotní péče se zpožděním. Zvýšení plateb státu do systému podporuje i SPD. Podle Motoristů by byla možná výjimka zvýšit platbu v situaci, kdy by hrozilo omezení péče.
„Současná situace je důsledkem deficitních úhradových vyhlášek ministerstva zdravotnictví, které dlouhodobě oslabují finanční stabilitu systému,“ napsal Vojtěch. Příjmy veřejného zdravotního pojištění tvoří z osmdesáti procent příspěvky od zaměstnanců a zaměstnavatelů z pojistného, které se odvíjí z výše jejich platů. Stát platí letos 2127 korun měsíčně za každé dítě, seniora či nezaměstnaného, celkem jich bylo loni více než šest milionů. Čerpají většinu zdravotní péče.
