Novým rektorem ČVUT bude Pěchouček

Novým rektorem Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) bude odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček. Získal 28 hlasů, pro zvolení bylo potřeba 23 hlasů. Porazil tak děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT Petra Pátu, který získal 14 hlasů a stávajícího prorektora pro řízení kvality ČVUT Radka Holého, který získal tři hlasy. Pěchouček by se měl funkce ujmout od února 2026, předtím ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel. Funkční období rektora trvá čtyři roky.

Předchozího rektora Vojtěcha Petráčka odvolal z funkce na návrh akademického senátu školy prezident Petr Pavel letos v květnu, Petráček proti rozhodnutí podal správní žalobu. ČVUT od té doby vede prorektor Zbyněk Škvor.

ČVUT má osm fakult, v minulém roce studovalo na univerzitě podle statistiky ministerstva školství asi 18 tisíc studentů. ČVUT patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Historie školy sahá do roku 1707.

Pro zvolení rektora ČVUT je potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů akademického senátu, který má 45 členů. Pěchoučka zvolili senátoři v prvním kole.

4 minuty
Vyjádření zvoleného rektora ČVUT Michala Pěchoučka
Zdroj: ČT24

Pěchouček je odborník na AI

Pěchouček je profesorem technické kybernetiky a odborník na umělou inteligenci. Působí na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT, o post rektora se ucházel i dříve. Je zakladatelem Centra umělé inteligence na FEL ČVUT. Do roku 2024 byl technickým ředitelem ve společnosti Gen Digital, která vznikla spojením antivirových firem Avast a NortonLifeLock. Je mu 53 let, vyplývá z životopisu na webu školy.

„Jsem vděčný za podporu, kterou jsem od senátu dostal. Beru ji s velkou odpovědností, vím, že je to závazek,“ řekl po svém zvolení Pěchouček. Poděkoval svým protikandidátům za to, jak vedli volební kampaň.

Pěchouček věří, že ČVUT potřebuje vizi a zásadní proměnu řízení univerzity, uvedl v debatě kandidátů minulý týden. Chce se zaměřit například na zvýšení počtu kvalitních vědeckých publikací či snížení byrokracie. Podpořit chce například nové začínající akademiky, a to i finančně. Věnovat se chce též prostupnosti mezi studijními programy. Chtěl by, aby ČVUT byla školou první volby pro studenty i vědce, akademiky.

Pěchouček chce klást důraz na automatizování administrativní práce, věnovat se chce i strategii pro důstojné a dostupné bydlení pro studenty. Jednou z priorit je pro něj zodpovědné zavádění inovací a automatizace do výuky, především pak zavádění digitalizace a využívání umělé inteligence, uvedl ve své vizi pro ČVUT. Věnovat se chce i tomu, aby byla univerzita zajímavou volbou pro zahraniční studenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 8 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 8 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 9 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 14 hhodinami
Načítání...