Ministerstvo financí strana 2 z 5

Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o třicet miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po prvním jednání vládní pracovní skupiny pro financování škod způsobených povodněmi.

Spor vládní koalice o podobě státního rozpočtu na příští rok je zřejmě u konce. Piráti po úterním jednání lídrů vládních stran poprvé od srpnového zveřejnění návrhu avizovali jeho podporu. Jejich šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš původně trval na tom, aby v příštím roce jeho resort dostal sedm miliard korun na podporu nájemního bydlení. Bartošův stranický kolega Jakub Michálek ČT řekl, že Piráti jsou velmi blízko k tomu, aby měli jednotný postoj ke státnímu rozpočtu.

Piráti dál hrozí, že jejich ministři nepodpoří návrh státního rozpočtu na příští rok, pokud v něm nebudou i peníze na podporu dostupného nájemního bydlení. Šéf strany Ivan Bartoš v pondělí zopakoval svůj požadavek, aby vláda příští rok poslala na podporu bydlení minimálně sedm miliard korun. Piráty ve snaze podporuje i hnutí STAN. Naopak ODS a TOP 09 jsou proti a Bartoše vyzvaly, aby dal nejdřív do pořádku digitalizaci stavebního řízení. Lidovecký ministr Marian Jurečka pak navrhl kompromis, že by resort peníze na bydlení dostal vyplacené později.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo návrh zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

Firma Clever Management bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře nemusí vracet dotaci na penzion v Osvětimanech. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS), který je dostupný na jeho úřední desce. NSS se přiklonil na stranu ministerstva financí, které už dříve rozhodlo ve prospěch Mynářovy společnosti. Rozhodnutí resortu loni zrušil olomoucký krajský soud, podle vyšší instance ale případ neposoudil správně. NSS uvedl, že firma sice v žádosti o dotaci nepostupovala zcela transparentně, zákon však neporušila. Firma před rokem peníze vrátila.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Státní energetická koncepce a dva související klimatické dokumenty by mohly být schváleny letos na podzim, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Europoslanec Filip Turek (za Přísaha a Motoristé sobě) by prý toužil po „změkčení pravidel“, přiznává však, že je na to už pozdě.

Školství v příštím roce dostane více peněz. Podle informací ČT se na tom v úterý na neformální schůzce shodla vládní koalice. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je prioritou přidat učitelům. Těm musí ze zákona vzrůst platy minimálně na 130 procent průměrné mzdy z roku 2023. Šéf resortu však požaduje další peníze na lepší ohodnocení pro další školské pracovníky.

Ostravská hutní firma Vítkovice Steel může znovu bez omezení nakládat se svým majetkem. Nepotvrdilo se podezření na vlastnické propojení společnosti na Rusko, kvůli kterému jí Finanční analytický úřad (FAÚ) více než před dvěma lety majetek zablokoval. Šetření úřadu skončilo a FAÚ své předběžné opatření vztahující se na nakládání s akciemi a finančními prostředky společnosti zrušil. Firma celou dobu popírala, že by měla vlastníky, jichž se týkají sankce proti Rusku kvůli agresi na Ukrajině. Resort financí, pod který FAÚ spadá, zrušení předběžného opatření potvrdil.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

S rozšiřováním jaderné energetiky v Česku musí posilovat i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V příštích letech mu totiž naroste agenda třeba kvůli výstavbě dvou nových bloků v Dukovanech. Po vládě tak úřad požaduje víc peněz pro příští roky.

Obce a kraje dál hospodaří s rekordními penězi. Poslední data ministerstva financí ukazují, že mají druhý nejvyšší přebytek v novodobé historii, bezmála 28 miliard korun. Spory se však vedou o to, jak ho využít, i o novelu zákona o rozpočtovém určení daní.

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Vláda nakonec v letošním roce nezvýší platy policistů, hasičů a příslušníků vězeňské služby. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) přitom v lednu sliboval, že od října plánuje růst jejich výdělků o deset procent. Pro svůj plán však nakonec nevyjednal u koaličních partnerů podporu. Šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro ČT uvedl, že kabinet přidá bezpečnostním sborům nejdříve od 1. ledna příštího roku.

Odbory Liberty Ostrava vyzvaly vládu, aby zvážila rizika plynoucí z chystaného propouštění. Chtějí, ať insolvenční správce zastaví „tunelování firmy“. Zaměstnancům z prvovýroby Liberty Ostrava, kteří by měli být propuštěni, pomáhají přímo v areálu firmy mobilní týmy Úřadu práce a pracovníci Moravskoslezského paktu zaměstnanosti. Liberty oznámila plán na uzavření koksovny a hromadné propouštění v úterý. Z firmy by do konce ledna mělo odejít až dva tisíce šest set zaměstnanců.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Český státní dluh vzrostl v letošním prvním pololetí o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh ve výši 295 326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.

Alternativní a smluvní taxislužby nebudou od ledna 2025 podléhat cenové regulaci. Ta se bude nadále vztahovat pouze na klasické taxi s taxametry, u kterých zákazníci před zahájením cesty neznají konečnou cenu. Ministerstvo financí uvedlo, že rozhodlo na základě sledování trhu, kdy alternativní i smluvní taxislužby nabízejí nižší než regulované ceny.

Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvedl ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí (MF) šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos EET je navíc podle resortu sporný.

Skupina Moravia Steel se seriózně zabývá možností provozování některých provozů druhovýroby Liberty Ostrava. Konkrétně jde o rourovnu, uvedla mluvčí skupiny Moravia Steel Petra Macková Jurásková. Předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že se k tomu zatím nechce vyjadřovat. Liberty Ostrava je od června v úpadku a většina jejích provozů od loňského prosince stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po čtvrtečním jednání s odbory řekl, že žádný investor zatím nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren. Sdělil také, že vláda nechystá žádnou větší podporu pro Liberty.

Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce s koaličními partnery vyjednávat o zrušení takzvané windfall tax, daně z neočekávaných zisků. České televizi řekl, že příjmy státu z mimořádných výdělků bank a energetických firem už jsou vyšší než výdaje, které si vyžádala krize uplynulých let. Tři vládní strany jsou však k rušení této daně zdrženlivé.