Ministerstvo financí strana 5 z 5

Za pochybení autorizovaného inspektora, které nedokázal napravit stavební úřad, nese odpovědnost stát. Rozhodl o tom Ústavní soud (ÚS) v průlomovém nálezu. Vyhověl tak stížnosti dvou lidí z Brna, kteří žádali od státu odškodnění v souvislosti se stavbou hobbymarketu Bauhaus v Brně-Ivanovicích. O jejich nároku, neúspěšně uplatněném vůči ministerstvu pro místní rozvoj, musí znovu rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 1.

Zákon o snížení mimořádné valorizace penzí, který nakonec prezident Petr Pavel podepsal, bude zřejmě projednávat Ústavní soud. Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je to důsledkem chyb vlády, která přes naléhání odborníků neřešila problémy včas a nyní se vymlouvá ze svých „rozpočtových faulů“. Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL) ale kabinet v pořadu Události, komentáře bránila nařčením z blamáže. Situaci ale vláda podcenila i podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Aleše Juchelky, který si myslí, že kvůli tomu prezidenta „zahnala do kouta.“

Vláda ve středu schválila novelu liniového zákona, která stanovuje čtyřletou lhůtu pro udělení povolení pro nejvýznamnější stavby dálniční, železniční a vodní dopravní infrastruktury. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zákon ještě bude muset posoudit parlament. Ministři rovněž schválili, že do roku 2027 půjde na zlepšení životního prostředí v lesích 446 milionů, jde o součást Společné zemědělské politiky EU. Vláda rovněž schválila nové podmínky pro zemědělce při získávání dotací.

Platy policistů by se příští rok měly znovu zvyšovat, v rozhovoru pro Týden v politice to naznačil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Od policie odcházejí lidé, příslušníci bezpečnostních složek dostali naposledy přidáno v lednu deset procent. Další růst jejich výdělků podporuje i opozice. Současně ale kritizuje, že v rozpočtu chybějí peníze na některé bonusy a policistů tak ubývá.

V případě snížení valorizace penzí je protiústavnost natolik jasná, že pro to nelze hlasovat, uvedl v pořadu Události, komentáře místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) s tím, že jde o retroaktivitu a zneužití stavu legislativní nouze. Zmínil, že ve středu se ukáže, nakolik je Senát pojistkou demokracie. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS) zmínil, že se o zákonu bude velice vážně diskutovat a rozhodně není jisté, že Senát návrh zákona schválí. Podotkl, že většina jeho klubu se k novele přikloní.

Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo ve středu ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.

Náklady 2,2 milionu korun na senátní volby v Mostě, které se v roce 2017 opakovaly, musí ministerstvu financí zaplatit město. Rozhodl o tom Krajský soud v Ústí nad Labem, který tak potvrdil rozhodnutí okresního soudu. Volby se konaly dvakrát kvůli postupu bývalé tajemnice, která dostala od soudu podmínku, protože nepřihlédla k odvolání kandidatury Aleny Dernerové. Zástupce ministerstva financí ani města Most se jednání nezúčastnili. Soudce Jiří Vild řekl, že po doručení vyrozumění všem účastníkům řízení nabyde rozsudek právní moci.

Poslanci se v úterý sejdou na mimořádné schůzi, kde mají projednat vládní návrh na nižší červnovou valorizaci důchodů ve stavu legislativní nouze. Právě kvůli tomu se chtějí opoziční ANO a SPD obrátit na Ústavní soud. Ve sněmovně rovněž plánují rozsáhlé obstrukce. Jasný pak dosud není ani postoj zvoleného prezidenta Petra Pavla. Ten může návrh vetovat, což pak může přehlasovat většina všech poslanců.

Vládní koalice pro příští rok plánuje zrušení zhruba desítky daňových výjimek a úlev. Informaci potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česká televize zjistila, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vážně uvažuje například o zrušení školkovného či o konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel nově odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mírní slova premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že se vládě letos podaří ve výdajích státního rozpočtu ušetřit sedmdesát miliard korun. Kabinet podle něj deficit sníží, ale i díky zvýšení některých daní. Koalice například čím dál častěji mluví o růstu daně z nemovitosti, spotřebních daní nebo rušení některých daňových výjimek.

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

České hospodářství se dostalo do unikátní situace, máme tu vysokou inflaci a zároveň recesi, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v diskusi tří ekonomů Jan Švejnar. Jan Gregor připomněl, že situace je o to těžší, že celá Evropa „jde s růstem dolů“. Mojmír Hampl k tomu na základě zkušeností z historie dodal, že Česko krize nezvládá, a jejich dopady jsou zde tak horší než v jiných státech.

Policie obdržela několik podnětů kvůli tomu, že neúspěšný kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) na Twitteru pod příslibem zisku vyzval lidi, aby si vsadili na výsledek prezidentských voleb a odevzdali mu svůj hlas. Mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík České televizi řekl, že policie podněty předala ministerstvu financí, které se jimi bude zabývat.

Vláda rozhodla o prodloužení kontrol na česko-slovenské hranici, budou ale mírnější. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil, že dalších deset dnů kontroly kvůli migraci budou vykonávat jen policisté a ze služby budou staženi vojáci a celníci. Na středeční schůzi ministři schválili také zavedení obdoby takzvaného milostivého léta. Díky zákonné úpravě podle premiéra Petra Fialy (ODS) lidé na podzim dostanou šanci zbavit se úroků a penále na daních a clech, pokud splatí původní dlužnou částku. Mělo by se to týkat až 380 tisíc lidí, uvedl.

Prezident Miloš Zeman podal dovolání ve sporu se svým bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou o omluvu za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Serveru Seznam Zprávy to řekl mluvčí Okresního soudu v Rakovníku Marcel Lehečka. Krajský soud v Praze loni v listopadu pravomocně rozhodl, že se Zeman omluvit musí. Zemanův právník Marek Nespala rozhodnutí převzal v pondělí, Zeman má sedm dnů od převzetí na to, aby omluvu Šarapatkovi zaslal.

Igor Matovič (OĽaNO) skončil ve funkci slovenského ministra financí. Prezidentka Zuzana Čaputová mu odebrala pověření a vedením resortu pověřila úřadujícího premiéra Eduarda Hegera (OĽaNO), uvedla slovenská média. Matovičův odchod byl součástí dohody, která tento týden umožnila schválení státního rozpočtu na příští rok.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl výtku prezidenta, že vláda i pro příští rok naplánovala příliš vysoký schodek státního rozpočtu. Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady připomněl, že příjmy rozpočtu každoročně citelně snižuje loňské zrušení superhrubé mzdy a související snížení daní zaměstnanců.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Oznámili to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun.

Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.

Sněmovna schválila změny v řízení Národní sportovní agentury, která rozděluje sportovní dotace. Poslanci také podpořili změnu, díky které by stavby malých elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů už nemusely potřebovat povolení stavebního úřadu. Podle novely nebudou potřebovat ani licenci Energetického regulačního úřadu. Dosud nebylo povolení potřeba jen u elektráren do deseti kilowattů. Sněmovna v úvodním kole také podpořila vládní návrh, který ruší Nejvyšší stavební úřad a čistě státní stavební správu. Zachovává stavební úřady na obcích.

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.