Reportéři ČT: Mlsna se brání oslabení vlivu. WhatsAppem „inspiroval“ své zastánce

Nahrávám video

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna má mimořádné politické konexe a vymezil se vůči plánovaným změnám fungování své instituce. Reportéři ČT zjistili, že Mlsna přes WhatsApp neoficiálně oslovil některé instituce, které se za něj pak postavily. Mnohdy doslovně zkopírovaly stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Natáčel Michael Fiala.

„Antimonopolní úřad je nastaven tak, že koncentruje všechnu moc v jednom člověku,“ vysvětluje právník ze skupiny Oživení Marek Zelenka. „A to je obrovská moc a tento člověk je zároveň vystaven řadě tlaků, aby rozhodl takovým nebo jiným způsobem,“ dodává právník Věnek Bonuš z nevládní organizace Rekonstrukce státu.

I z těchto důvodů chce stát úřad reformovat. Návrh na reformu předložilo ministerstvo pro místní rozvoj ještě v době, kdy ho řídil bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. Přezkum napadených veřejných zakázek ÚOHS by měl být podle resortu jednoinstanční, nikoliv dvouinstanční, jako je tomu doposud. O přezkumu zakázky ve finálním rozhodnutí by pak měl rozhodovat tříčlenný výbor tvořený z expertů (senát), a ne předseda úřadu. Před rozhodnutím by byli dodavatelé a strana napadající zakázku svoláni a předběžně informováni o postupu prověřování. ÚOHS by zároveň o sporech měl spíše rozhodovat než zakázky sám vyšetřovat, vyplývá z návrhu ministerstva.

ÚOHS a jeho předseda ale s navrhovanými změnami nesouhlasí. „Vidíme, že antimonopolní úřad velice tvrdě bojuje proti reformě, která by snížila pravomoci současného předsedy,“ konstatuje vedoucí právník české pobočky Transparency International Jan Dupák.

Podporu reforma nemá ani mezi dalšími úřady. „Reformu tak, jak je navržená, nepodporujeme,” říká tajemník úřadu Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Určitě zjednodušení, zpřehlednění, zrychlení je žádoucí, akorát tato verze se nám nezdála úplně šťastná,“ dodává. Reformu kritizuje také ministerstvo financí a další organizace, které své námitky oficiálně poslaly do takzvaného připomínkového meziresortního řízení.

Zkopírované instrukce z WhatsAppu

Reportéři ČT zjistili, že ÚOHS, přesněji řečeno přímo jeho předseda, se neoficiálně obracel na organizace, které reformu připomínkují. „V současné době je v meziresortu novela zákona o zadávání veřejných zakázek, se kterou antimonopolní úřad zásadně nesouhlasí. Pro případnou inspiraci posílám nástřel základních problematických bodů. Děkuji předem, pokud nějaký uplatníte za váš úřad,” psal ve zprávě přes aplikaci WhatsApp Mlsna lidem v některých institucích.

Zpráva obsahovala přílohu s dokumentem. V něm je sepsáno, co na reformě vadí antimonopolnímu úřadu. Připomínky ministerstva financí, Hospodářské komory a Unie zaměstnavatelských svazů, kam spadá přes osm set tisíc zaměstnanců v Česku, obsahují dlouhé pasáže doslova nebo skoro doslova zkopírované z připomínek ÚOHS.

„Moje první myšlenka, která mi hlavou prošla, když mi tohle přišlo byla: Co to je? Co to je, proboha? Vždyť o nás rozhoduje. Rozhoduje o zakázkách, které mají pro nás zásadní důvod. To nevíte dne ani hodiny a bude o tom ten úřad rozhodovat,“ uvádí jeden ze dvou zdrojů z institucí, které zprávu od Mlsny dostaly, jejichž jména a funkce Reportéři ČT znají. „Bylo to ve WhatsAppu jako příloha. Já jsem se s tím dosud nesetkal, že by nám někdo něco takového posílal. Mě to překvapilo,“ odpověděl druhý zdroj na otázku, jakou měla Mlsnova zpráva formu.

S předsedou antimonopolního úřadu se Reportéři nakonec spojili alespoň telefonicky a dotázali se ho, zda nevnímá jako problém, že se takto obrací na politiky nebo úředníky, jejichž případy buď může mít na stole už teď anebo v budoucnu. „V tom nevidím vůbec žádnou, žádnou spojitost a souvislost. To je asi stejné, jako kdybyste novelizoval zákon o provozu na pozemních komunikacích, měnil bodový systém a nemohla se k tomu vyjádřit třeba Policie České republiky, protože by případně někoho mohla v budoucnosti pokutovat. Vytváření takovýchto spojitostí mi přijde absurdní. A jestli připomínková místa některé připomínky využila, nebo ne, to už je na zodpovědnosti představitelů, kteří tyto instituce řídí,“ odpověděl Mlsna.

„Já bych to nenazval možná kopírováním, ale tím, že přebíráme argumentaci, kterou považujeme za správnou,“ namítl Minčič. Podobně se Reportéři ČT ptali také ministerstva financí. „K reformě jsme měli hodně – celkem 63 – připomínek,“ píše resort. „Pokud se malá část připomínek shoduje s připomínkami antimonopolního úřadu, pak je to proto, že se s jejich obsahem ministerstvo financí ztotožnilo. Důrazně však odmítáme, že bychom slepě či účelově přebírali názor antimonopolního úřadu,“ doplňuje ministerstvo.

Vůbec nejpozoruhodnější jsou připomínky Unie zaměstnavatelských svazů. Všechny jsou zkopírované z materiálu antimonopolního úřadu. „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nás nikdy nekontaktoval. Připomínky posílají naše členské svazy a my je pouze konsolidujeme (sami nejsme autory připomínek). Nesledujeme jejich původ a není ani technicky možné porovnávat je až se stovkami připomínek od desítek připomínkových míst,“ píše výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek.

Právník Bonuš takové okolnosti nepovažuje za férové: „Petr Mlsna ve sdělovacích prostředcích říká, že to není jenom odpor antimonopolního úřadu proti reformě, ale že řadu kritických připomínek zaslaly i další úřady. No jo, ale on jim to poslal, co tam mají připomínkovat.“

Mocný úřad a jeho mocný předseda

V programovém prohlášení vlády se píše: „Připravíme reformu ÚOHS, aby byl garantem férové soutěže umožňující rozvoj investic veřejným zadavatelům, včetně obcí a krajů“.

Antimonopolní úřad hlídá, aby veřejné zakázky, které zadávají stát, obce nebo kraje, probíhaly férově. Jsou to třeba stavby a opravy silnic, železnic, metra nebo dodávky počítačových sítí. Kromě toho ÚOHS zjišťuje, jestli firmy neuzavírají nezákonné dohody – výhodné pro firmy a nevýhodné pro lidi, zákazníky. A má i další úkoly důležité pro férové veřejné obchody.

„Dva roky se čeká na to, jak ÚOHS vyřeší případy, které se týkají dostavby metra D, a stále ještě nejsme u konce, dva roky a stále nemáme rozhodnutí,“ popisuje Bonuš. „V podstatě každá velká státní investice může narazit na antimonopolním úřadu, teď se to viditelně stalo i u výstavby nových bloků v Dukovanech,“ dodává Dupák.

Právě v Dukovanech se chystá největší veřejná zakázka v historii Česka. Je to stavba dvou jaderných bloků, které dohromady budou stát nejméně čtyři sta miliard korun. A je to také největší případ, který řeší antimonopolní úřad. Rozhodovat bude předseda Mlsna. Ten, který si nepřeje reformu svého úřadu. A stát, který má tuto reformu ve vládním programu, zase potřebuje, aby pro něj spor o elektrárnu dopadl dobře a netrval dlouho.

Podle Marka Zelenky je na současném ÚOHS špatně koncentrace pravomocí v jedné osobě. Představit si to lze například tak, že firmy soutěží o to, aby získaly veřejnou zakázku třeba na stavbu metra nebo jaderné elektrárny. Firma A vyhraje soutěž. Firma B si stěžuje, že firma A vyhrála nepoctivě. Proto firma B pošle stížnost k antimonopolnímu úřadu. Tam o ní rozhodnou úředníci – první instance. Firma B ale s rozhodnutím nesouhlasí, a tak se odvolá ke stejnému antimonopolnímu úřadu. Teď už ale k jeho druhé instanci. A tou je jeden člověk, jímž je předseda. Rozhoduje o zakázkách třeba i za desítky nebo dokonce stovky miliard.

„Tato koncentrace pravomocí je prostě obrovská, v jiných členských státech Evropské unie nevídaná,“ tvrdí Dupák. Podle Zelenky zastánci reformy dále vytýkají antimonopolnímu úřadu zbytečné dvě instance tam, kde nejsou potřeba, a také nepředvídatelnou délku řízení.

Bartoš nevěří v dotažení reformy

Letos v březnu rozeslalo ministerstvo dotazník stovkám institucí a firem, které zadávají nebo dodávají veřejné zakázky. Ptalo se na to, jestli souhlasí s hlavními body reformy a sesbíralo 362 odpovědí. Sedmdesát šest procent dotázaných souhlasilo, nebo spíše souhlasilo s tím, aby se rozhodování antimonopolního úřadu ve sporech o veřejné zakázky zkrátilo a zrychlilo.

Dále se ministerstvo ptalo, kdo je pro omezení pravomocí předsedy ÚOHS. Osmdesát pět procent dotázaných souhlasilo, nebo spíš souhlasilo s tím, aby rozhodnutí antimonopolního úřadu neměl v rukou jen jeden člověk – předseda.

„Průzkum nemá žádnou vypovídací hodnotu. Protože když se podíváte na otázky, které byly kladeny (…). První otázka: Chtěli byste rychlejší přezkum veřejných zakázek? Ano. Chtěli byste, aby vás neblokoval dodavatel námitkami, které vám protahují možnost uzavřít smlouvu? Ano. To jsou otázky, na které my dopředu už víme, že musíte odpovědět ano. Toto já vůbec nepovažuji za žádný validní podklad pro reformu,“ řekl v červenci v Senátu Mlsna.

„Pokud existuje nějaký protidotazník, který vyvrací data, která ministerstvo získalo, tak sem s ním,“ oponuje bývalý ministr Bartoš.

Předseda ÚOHS k tomuto tématu poskytl jen písemné odpovědi. „Není zřejmé, proč by dvouinstanční a monokratické rozhodování, které funguje v celé české veřejné správě, mělo být odstraněno,“ píše se v odpovědi. Monokratické rozhodování znamená, že rozhoduje jeden člověk.

A antimonopolní úřad v kritice pokračuje. „Není zřejmé, jakým způsobem má napomoci větší transparentnosti rozhodování a protikorupčnímu potenciálu, že namísto předsedy, který nyní nese za všechna svá rozhodnutí jednoznačnou odpovědnost, budou rozhodovat tříčlenné komise,” píše se dále v odpovědi.

K poslednímu září skončil – kvůli sporům o digitalizaci stavebního řízení – ministr pro místní rozvoj Bartoš. Tedy ten, který měl ve vládě reformu ÚOHS na starosti. Nový ministr Petr Kulhánek (za STAN) ale věří, že Bartošův konec nebude znamenat konec reformy antimonopolního úřadu. „To bych hrozně nerad. Já jsem pořád optimistou, protože pro veřejné zadávání ta reforma ÚOHS je zcela zásadní,“ říká.

Bývalý ministr je ale spíše pesimistou. „Pokud bude (reforma) schválena, pravděpodobně v nějaké osekané formě, která úplně nepůjde na dřeň toho řešení, které je v České republice potřeba,“ uvádí. Skeptický je i Minčič: „Tipoval bych, kdybych sázel, že spíš neprojde.“

ÚOHS má za sebou řadu afér

Antimonopolní úřad prošel i velkými aférami. „Jeden případ, ten už je z roku 2008, kdy vyšlo najevo, že tehdejší předseda ÚOHS Martin Pecina se setkal v autocentru s tehdy ještě velkopodnikatelem Andrejem Babišem (ANO), jehož firmy v tu dobu antimonopolní úřad řešil,“ připomíná investigativní reportér serveru Seznam Zprávy Lukáš Valášek.

Druhý velký případ pochází z listopadu 2017, kdy ÚOHS rozhodoval spor o velkou veřejnou zakázku, kterou byl mýtný systém. O ten tehdy vedly boj dvě silné skupiny: Česká PPF a rakouská Kapsch.

Policie přitom sledovala a odposlouchávala tehdejšího předsedu antimonopolního úřadu Petra Rafaje a Jaroslava Faltýnka, tenkrát druhého muže hnutí ANO. „Na schůzce podle tvrzení policie mělo zaznít z úst pana Faltýnka, že je třeba udělat to, co chce společnost Kapsch. Následně měl Rafaj Faltýnkovi říct, že od něj potřebuje přesné zadání, co má v této věci udělat,“ řekl v březnu 2019 Reportérům ČT redaktor Práva Radim Vaculík.

Reportér ČT David Havlík se tehdy Faltýnka ptal, co říká podezřením, která prověřuje policie v souvislosti s tendrem na mýto. „Já k tomu neříkám nic,“ odpověděl tehdy Faltýnek.

„Ten případ byl odložen. Když se to řekne naplacato, tak jednoduše policisté nebyli schopni identifikovat možné úplatky u Petra Rafaje nebo u Jaroslava Faltýnka,“ popisuje výsledek investigativní reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková.

Mlsnovy vládní konexe

Úřad měl ale natolik poškozenou pověst, že se za Babišovy vlády začal hledat nástupce Rafaje. A našel se Petr Mlsna. Letos šestačtyřicetiletý právník, bývalý náměstek na třech ministerstvech a na Úřadu vlády, předseda Legislativní rady vlády a ministr bez portfeje v kabinetech Petra Nečase, Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše.

„Ono to začalo nadějně, ale ta naděje tam byla kvůli tomu, že odcházel Petr Rafaj, kterému tam dělali razie policisté a úroveň byla tak nízko a úřad byl v takovém rozvalu, že cokoliv pomohlo v tu chvíli,“ popisuje tehdejší okolnosti Dupák z Transparency International.

Už před jmenováním Mlsny média upozorňovala na silné politické zastání z Pražského hradu. „Ještě před vyhlášením výsledků tak už prezident Miloš Zeman dával jasně najevo, že to je jeho favorit,“ vzpomíná Dupák.

„(Petr Mlsna) má blízké vazby i k současné vládě, protože seděl ve vládě Petra Nečase ve stejnou dobu, kdy tam byl Petr Fiala, Zbyněk Stanjura a Pavel Blažek (všichni ODS), takže tito lidé se všichni znají. A Mlsna je člověk, který vybudoval svoji kariéru na dobrých vztazích s vysoce postavenými lidmi a je to vidět například při jeho návštěvách hokejových zápasů, kde sedí přímo se Zbyňkem Stanjurou, současným ministrem financí, který rozhoduje o jeho financích. Petr Mlsna zase rozhoduje o zakázkách na ministerstvu financí,“ dodává Dupák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 18 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.