Už několik měsíců mělo fungovat zdigitalizované stavební řízení. Systém ale podle úředníků nefunguje správně, což nakonec bude stát Ivana Bartoše (Piráti) funkci ministra pro místní rozvoj i vicepremiéra pro digitalizaci. Plán na digitalizaci byl na ministerstvu připraven už od minulé vlády s tím, že bude stát až dvě miliardy korun. Bartoš označil toto řešení za předražené a vydal se levnější cestou. Narazil ale na antimonopolní úřad i na byznysové zájmy. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek. Reportáž z 16. září připomínáme v souvislosti s aktuální vládní krizí.
Reportéři ČT: Kdo může za nefunkční digitální stavební řízení?
Reportéři ČT: Error (zdroj: ČT24)
Na fungování digitálního stavebního řízení si úředníci stěžují už řadu měsíců. Místo zjednodušení práce jim často přináší spíš opak. „Vygenerovalo mi to prázdné pole, já musím všechno vypisovat ručně. Musím odkazovat na konkrétní paragrafy, musím ručně vypisovat účastníky řízení, musím ručně vypisovat poučení, všechno,“ popsal odborný referent pro oblast úřadu Středočeského kraje Martin Báša.
„Na začátku měsíce (srpna) nám nefungovalo ztotožňování fyzických osob proti registrům. Když jsem neměl ztotožněnou osobu, nemohl jsem jí vypravit dokument. Takže vlastně jsem skončil v tomto kroku a chyběla nám tam zcela možnost komunikace s adresátem osobně,“ popsal pracovník digitalizace dokumentů z odboru výstavby kladenského magistrátu Josef Pospíšil. Dodal, že tato funkce byla do systému přidána teprve v polovině srpna.
Funguje, nebo nefunguje?
Digitalizace stavebního řízení přitom měla být projektem století, díky kterému bude získání stavebního povolení snazší a rychlejší. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) už dříve řekl, že systém funguje, i když se značnými problémy. „Systém odbavuje žádosti, je průchozí, dají se podávat a dají se i odbavit, byť to má své objektivní potíže,“ uvedl.
„Nasazované aktualizace se ještě zdaleka neblíží tomu, aby ten systém byl natolik funkční a naplnil ten svůj cíl, že má zjednodušit práci, zrychlit stavební řízení,“ oponoval Pospíšil.
„Já jsem se koukal na první statistiky, které jsou za měsíc červenec, a ta křivka povolování staveb je adekvátní normálně sezonnímu propadu asi o sedm procent. Když se podívám na roky dozadu, tak je velmi podobná, takže od 1. 7. problém českého stavebnictví nezačal,“ řekl Bartoš.
„Samotná tvorba dokumentů a ukončení toho, co mi dříve trvalo dvacet minut, mi tady teď zabere dvě hodiny, a to v případě, kdy ten systém funguje. Když systém nefunguje, nekomunikuje se mnou, tak mi to může zabrat klidně půl dne, dva dny,“ řekl k fungování systému Báša.
Systém se spustit musel, tvrdí Bartoš
Otázkou je, proč ministerstvo systém, který nebyl dotažený, a tedy od prvního dne plně funkční, spouštělo. Podle Bartoše se mohlo začít soutěžit až potom, co byl schválen stavební zákon, tedy v květnu loňského roku. Ministerstvo pak vypsalo výběrová řízení, ze kterých vzešly vítězné firmy.
„Ta věc pak skončila u antimonopolního úřadu, zasekla nám to firma, která se jednak toho ani neúčastnila, ale jinak to je firma, která dodávala dříve někam tiskárny. Čekali jsme čtyři měsíce na první rozhodnutí, celkově asi sedm měsíců. Pak jsme se tedy rozhodli, protože nebyla možnost ten systém nespustit už kvůli tomu, že je předpokladem plnění milníků Národního plánu obnovy,“ popsal ministr pro místní rozvoj. Dodal, že podmínkou bylo, aby byly systémy spuštěny ve třetím čtvrtletí tohoto roku, jinak by Česko riskovalo, že o peníze na tento projekt přijde.
To, že digitalizaci stavebního řízení nebylo možné odložit, potvrdil i Jaromír Hanzal z AAVIT, který je členem představenstva DigitalEurope. „Digitalizace stavebního řízení je součástí českého Národního plánu obnovy. My jsme se zavázali ještě za předchozí vlády, že digitální stavební řízení zavedeme, že celý proces zreformujeme. Pokud mám správné informace, tak ten způsob, jak to prokázat, je dán počtem řízení, které tím novým procesem projdou. To znamená, že stát má eminentní zájem, aby řízení novým systémem procházela, jinak by čelil stamilionovým pokutám,“ vysvětlil.
Česko se často umísťuje na posledních nebo předposledních příčkách v zavádění digitalizace. „Je vždycky dobré mít hodně času třeba na testování, nebo na přípravu uživatelské podpory. A na tohle asi čas nezbyl, spíš se to naprogramovalo tak, aby to bylo, a zbytek, asi to byl i záměr, se měl chystat až za provozu,“ míní Hanzal.
Předražené informační systémy na míru?
Stát se rozhodl zcela změnit přístup k IT zakázkám. Má jinou představu o tom, jak systémy stavět, kolik za ně zaplatí i co mají obsahovat. Prvním systémem mělo být právě digitální stavební řízení, které mělo Česko posunout z devadesátých let do současnosti.
„Stát neměl dostatečné kompetence, úředníci byli rádi, když jim to někdo v uvozovkách dodal na klíč, oni k tomu pak jenom přijdou a bude to fungovat bez toho, aby se o to museli starat. To se vždycky promítalo do ceny. A stát prostě tímto způsobem informační systémy objednával dlouho. Trh tomu byl přizpůsobený, a teď se něco mění,“ konstatoval Hanzal.
V devadesátých letech z tohoto nastavení měli podle Martina Buriána ze společnosti ASWA profitovat právě dodavatelé systémů. Společnosti tak profitovaly z neznalosti státu, kterému pak mohly dávat vysoké ceny. „Myslím, že je to logický postup, kdy si někoho zaháčkujete, napíšete ten program nebo aplikaci tak, že nikdo jiný na ní pokračovat nemůže. Vlastně máte celkem hodně dobře pod kontrolou ta data, takže když stát řekne: ,Vy jste dost drahý, já bych to dal někomu jinému,‘ tak vlastně nemůže,“ řekl Burián.
V režii Babišovy vlády
Právě na takových systémech stát dosud v mnoha případech fungoval. Podle IT expertů na tom neměl nic změnit ani nový systém digitalizace stavebního řízení v podobě, ve které ho připravovala minulá vláda a exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
„Přišlo mi, že se opravdu vracíme do těch devadesátek, kdy někdo ve Fabii či ve Felicii bude objíždět republiku a instalovat aktualizace programu na jednotlivé stavební úřady. Což je vlastně zásadně drahé a vůbec to neodpovídá moderní době,“ konstatoval Burián.
Obří zakázka za téměř dvě miliardy korun se chystala od roku 2018, tedy ještě v době vlády Andreje Babiše (ANO), a to za pomoci prezidenta ICT Unie Zdeňka Zajíčka, který je také prezidentem Hospodářské komory, ale i vlivným členem pražské ODS.
Ještě jednou a levněji
Nástupce Kláry Dostálové Ivan Bartoš ale projekt za skoro dvě miliardy zrušil, označil ho mimo jiné za předražený. Digitalizaci stavebního řízení začal stavět na poslední chvíli, a to úplně od nuly. Vypsal nový tendr na dodavatele systému za zlomek ceny, tedy za zhruba 400 milionů korun. A tehdy se Zdeněk Zajíček stal Bartošovým největším kritikem.
„Nejhorší pro digitalizaci je, že se přehodnocují některé projekty, některé připravené věci. Stálo to mnoho lidí mnoho úsilí, stálo to i relativně hodně peněz. Celá ta příprava, která trvala čtyři roky, a potom šmahem jenom prohlásit z nějakých důvodů, kterým popravdě řečeno ani nerozumím, že se všechno přehodnocuje. Nepovažuji to za odpovědné,“ řekl loni na konci října Reportérům ČT Zajíček.
Podle Zajíčka se ministerstvo rozhodlo změnit celý koncept a „vydalo se svojí vlastní cestou“. „Myslím si, že právě proto, že diskuse na téma, jak digitalizovat české stavební řízení, probíhala čtyři roky, a podíleli se na tom desítky, možná stovky lidí, to bylo podrobeno velké a podrobné analýze, případně i kritice. A v průběhu celého projednávání jsem žádnou takovou změnu nebo návrh nezaznamenal,“ sdělil Zajíček.
Loni se kvůli digitalizaci stavebního řízení Zajíček nedostal do sporu jen s Bartošem, ale i se šéfem České komory architektů Janem Kaslem. „Zajíček mi napsal ostrou SMS, co to vykládám, že shazuju to, co měli oni připravené. My jsme to nikde neviděli, takže nevím, jak to fungovalo, ale měli to nějak rozmyšlené. Myslím si, že se dá utratit za IT systém cokoliv. A tato republika je zvyklá na IT systémy za miliardy, které nakonec nefungovaly. Víme, jaké tady byly některé slepé uličky. Snaha ministerstva udělat to za rozumné peníze je mi sympatická,“ konstatoval.
Zmínil také, že spousta lidí říká, že Bartoš sice ušetřil miliardy, ale že vzniknou velké škody. „Já nevím, jestli vznikají škody. Když se to rychle opraví, tak ty škody se musí prokázat, komu vznikly. Zatím žádné škody podle mě nevznikly,“ dodal Kasl.
Fungování antimonopolního úřadu
Zatímco Zdeněk Zajíček postup ministerstva kritizoval, objevila se neznámá firma System Servis z Opavy, která napadla Bartošův tendr na nový systém u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
System Servis je firma se šesti zaměstnanci a s minimálním ziskem. Přesto tvrdí, že se chtěla ucházet o zakázku na nový digitální systém stavebního řízení za bezmála 400 milionů korun vypsanou ministrem Bartošem. Reportéři se jednoho z jednatelů Eduarda Svobody ptali na to, zda by to firma realizovala sama, případně s kým by spolupracovala. „Je to naše obchodní tajemství,“ řekl.
V době, kdy zakázky na digitalizaci stavebního řízení končily na stole antimonopolního úřadu, začal ministr Bartoš čím dál častěji mluvit o jednom ze slibů z programového prohlášení vlády – o reformě ÚOHS, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj.
Bartoš je podle analytika Transparency International Jana Dupáka jedním z mála ministrů této vlády, kteří se odvážili udělat něco zásadního v protikorupční oblasti. „Jde o reformu ÚOHS. No a ve stejnou chvíli, kdy se k tomuto rozhodl, tak ÚOHS rozhoduje o důležitých zakázkách pro agendu ministra Bartoše na ministerstvu a jako vicepremiéra vlády. Takže tam je prostě jasná animozita mezi těmi hráči,“ míní Dupák.
Antimonopolní úřad dal nakonec neznámé firmě z Opavy za pravdu a tendr ministerstva pro místní rozvoj zrušil. Do ostrého startu digitálního stavebního řízení v té době zbývalo půl roku. Kdo systém nakonec vyrobí, nebylo jasné.
Jde o pomstu?
Bartoš nakonec dodavatele vybral sám, takzvaně z ruky, a to za zlomek ceny i s vědomím toho, že systém nebude mít všechny funkce, které přitom už dřív sám sliboval. Na začátku září za to dostal od antimonopolního úřadu milionovou pokutu, která zatím není pravomocná.
Po roce sporů o digitalizaci stavebního řízení i o reformu ÚOHS se ministerstvo a úřad dohadují, kdo se komu mstí. „Opřu o jednu chronologii: V roce 2021, kdy vzniklo programové prohlášení vlády, je reforma antimonopolního úřadu zmíněná hned v několika místech. V polovině roku 2023 jsme měli jednání jako ministerstvo místního rozvoje s antimonopolním úřadem, s protikorupčními organizacemi. Až v září toho roku bylo vydáno rozhodnutí prvního stupně ÚOHS na návrh té firmy, která zasekla na pět až sedm měsíců vývoj systému pro úředníky,“ uvedl Bartoš.
„Nebojuje ÚOHS skrze rozhodování o digitalizaci stavebního řízení s ministerstvem pro místní rozvoj, které chce úřad reformovat?“ ptala se autorka reportáže Zuzana Černá. „Pokud se podíváte řádně na chronologii těch případů, tak byste se spíš měla ptát opačně, zda ministerstvo pro místní rozvoj nevyužívá reformu jako nějakou páku na úřad, aby dosáhlo toho, aby mu úřad vyšel vstříc. První krok přišel asi 14 dní poté, co jsme zrušili to otevřené zadávací řízení,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Švanda.
Naznačil, že z ministerstva přicházel tlak na to, aby zakázka prošla s tím, že pokud se ÚOHS nepodvolí, přijde ona reforma. „Myslím si, že je to tam naprosto jednoznačné a že ta vaše otázka by měla skutečně být kladena naprosto opačně,“ dodal.
Dobrá vize, špatné provedení, hodnotí úředník
S novým systémem ale už od 1. července počítal zákon. Resort ho tak spustil s řadou chyb a bez testování. „Asi se dalo očekávat, že to prostě nebude žádná bomba v systému, na které by nějaký dodavatel pracoval rok, když prostě to vlastně udělali v nějaké nejnižší možné formě, jak říká pan ministr Bartoš, aby to fungovalo a mělo to tu funkcionalitu podle zákona. Ale nemá to prostě ty funkce, které měly staré systémy, a zatím ani tu rychlost,“ komentoval úředník z Kladna.
„Vize je dobrá, celá ta myšlenka za tou digitalizací je určitě dobrá. Máme tu jedno centralizované místo, kde vidíme všechen spisový materiál, máme tu dokumentaci, už nechodíme se štosy dokumentací, ale to provedení vázne,“ dodal Báša.
„První část, a ta se řešila z Národního plánu obnovy a sto procent úřadů to vybavení má, bylo dovybavení úřadů novou technikou – laptopy, dva monitory – to stálo asi 200 milionů z Národního plánu obnovy. Udělali jsme to centrálně, na tom jsme ušetřili asi padesát procent ceny. Myslím, že část na to šla z rozpočtu, ale spíše v řádu pár desítek milionů. To současné řešení je Portál pro územní plánování, systém pro úředníky a Portál stavebníka. V tuto chvíli je to dohromady asi za 170 milionů,“ řekl k ceně systému Bartoš. Celkem by to podle něj mělo být 650 milionů korun.
Kritika ze všech stran
Kritika digitálního stavebního řízení zaznívala hned po startu systému nejen z úřadů, ale i od firem z ICT UNIE v čele se Zdeňkem Zajíčkem. Reportéři ČT se ho pokusili kontaktovat, o rozhovor žádali opakovaně. Zajíček ale nereagoval, smluvený termín, ve kterém se Reportérům ČT měl vyjádřit písemně, nedodržel. Nakonec ho zastihli na jedné z akcí, které se účastnil. Odmítl, že by kritika zaznívala kvůli tomu, že firmy z unie přišly o velký byznys.
Později Reportérům ČT na zaslané otázky odpověděl, a to na osmi stránkách, na kterých obsáhle kritizuje nový systém. Dokonce tvrdí, že nenaplňuje platný stavební zákon. Ve vyjádření také hájí kroky firem z ICT UNIE, kterou řídí.
„Firmy, které jsou členy ICT UNIE, se běžně ucházejí o různé zakázky a jsou v tvrdém konkurenčním boji, dokonce i mezi sebou navzájem nebo s firmami mimo ICT UNII. Nebojí se transparentně soutěžit a jsou na to zvyklé. Nemohu se však ubránit dojmu, že se někdo snaží jen vytvořit kouřovou clonu a odvést pozornost od problémů, které si sám způsobil,“ napsal Zajíček ve vyjádření pro ČT.
O byznys přišla jedna z firem, která spravuje systém pro většinu úřadů
Do ICT UNIE Zdeňka Zajíčka patří například i společnost VITA software, a právě ta spravuje systém pro asi osmdesát procent úřadů, od kterých za to inkasuje peníze, a to už od 90. let. O byznys tak momentálně přišla, do nového tendru se vůbec nepřihlásila.
„Ať si to Zdeněk Zajíček vykládá, jak chce, prostě ICT UNIE má své zájmy. Zájmy těch firem, které jsou tam sdružené, jsou prostě vydělat co nejvíc peněz, dělat co nejdražší systémy,“ komentoval Kasl. „Já v tom vidím významný důvod kritiky. Samozřejmě on bude říkat, že má pravdu, ale teď z pozice prezidenta komory bude říkat, že jako členové musí ty členy hájit,“ dodal.
A právě firma VITA software teď chtěla po státu 360 milionů za to, že předá data z původních systémů. Navíc její jednatel teď píše e-maily Bartošovi s tím, že by teď měl klid, kdyby systém zůstal u VITA software. „V jednom z těch dopisů bylo na konci napsáno, že kdybych umožnil propojení nového systému se softwarem VITA, tak bych měl v uvozovkách klid,“ řekl ministr.
Firma, která sama ČT e-mail poskytla, jej nakonec popřela. Reportéři ČT se na e-mail ptali i Zajíčka, který ale neodpověděl.
Digitalizace v budoucnu
Podle Hanzala je negativní vnímání digitalizace stavebního řízení velkým rizikem. „Protože to nebude mezi občany populární, my to vidíme jako riziko pro naši konkurenceschopnost, protože spíše doháníme, co jsme měli udělat dřív, než že bychom teď dělali něco extrémně objevného,“ konstatoval.
Právě digitalizace stavebního řízení byla první velkou vlaštovkou moderního eGovernmentu. Stát plánuje vyměnit celou řadu klíčových IT systémů, které dnes stojí i stovky milionů ročně – například třicet let starou správu daní, čtyřicet let starý systém na vyplácení důchodů nebo systémy na elektronizaci zdravotnictví.
Podle Buriána se teď hraje o směr, jakým se Česko vydá, zda půjde o cestu odvážnou i když trnitou, nebo tu pohodlnou. „Věřím, že za prvé je (digitalizace) nutná, za druhé přinese spoustu úspor, užitku, zlepšení, a o to se hraje na mnoha frontách, protože na většině ministerstev jsou taky historické informační systémy, možná větší, možná menší. Také je tam obrovské množství dat, které pravděpodobně někdo má a měl by je mít stát pod kontrolou,“ sdělil.
