Sněmovna schválila zvýšení výdajů a schodku rozpočtu

Nahrávám video
Události: Rozpočet ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Poslanci odhlasovali zvýšení výdajů letošního státního rozpočtu a jeho schodku o třicet miliard korun. Peníze mají jít na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jednání o vládní rozpočtové novele proběhlo zkráceně.

Rozpočtovou novelu, kterou poslanci přijali zrychleně ve stavu legislativní nouze i opozičními hlasy, nyní dostane k podpisu prezident. Senát rozpočet neprojednává. Předlohu schválila dolní komora hlasy 166 ze 170 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo.

Schodek schválený na letošek vzroste z 252 miliard na 282 miliard korun. Peníze bude mít vláda k dispozici v rozpočtové rezervě. O třicet miliard korun se také zvýší objem kapitoly Státní dluh.

Sněmovna přijala také doprovodná usnesení, jak je předložila opoziční hnutí ANO a SPD a podpořil je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dolní komora požádala podle návrhu ANO vládu, aby významnou část peněz využila na pomoc občanům a firmám a na odstranění povodňových škod na jejich majetku. Do konce října by sněmovna měla od kabinetu dostat informace k jednotlivým podpůrným programům a Stanjura by měl informovat rozpočtový výbor o každém vládním rozhodnutí o použití peněz.

Na návrh SPD poslanci schválili výzvu vládě, aby zrevidovala doposud nespotřebované výdaje v jednotlivých rozpočtových kapitolách.

Stanjura řekl poslancům, že stát uvolní na pomoc čtyřicet miliard korun, neboť deset miliard vyčlení ve státním rozpočtu na příští rok. Částka podle ministra vychází ze zkušeností z minulých let, kdy státní rozpočet sanoval čtvrtinu škod.

V neděli Stanjura prohlásil, že škody na majetku státu budou vyšší než třicet miliard. Jen v resortu ministerstva zemědělství půjde u vodohospodářských staveb o patnáct miliard a v resortu ministerstva dopravy u infrastruktury o deset miliard.

Projevy ve sněmovně

Opoziční řečníci státní podporu nezpochybňovali, kritizovali ale celkové hospodaření nynější koaliční vlády. Místopředseda ANO a sněmovny Karel Havlíček uvedl, že je státní pomoc v souvislosti s povodňovými škodami potřebná. „Jsme v naprosto mimořádné situaci,“ řekl. Poukazoval ale na to, že zatímco za osm let vlád ANO podle něj rostlo zadlužení v průměru o asi 100 miliard korun ročně, za nynější vlády půjde podle Havlíčka o zhruba 300 miliard korun za rok.

Rovněž předseda klubu SPD Radim Fiala mluvil o hospodaření současné koaliční vlády, které označil za nezodpovědné. Kabinet se podle něj o skutečnou konsolidaci veřejných financí ani nepokusil a způsobil dosud nejvyšší zadlužení absolutně i relativně.

Rozpočtová novela byla jediným bodem programu schůze, který sněmovna schválila beze změn. Zamítla návrh předsedy ANO Andreje Babiše, aby se zabývala také stanovením úkolu vládě, podle kterého měl kabinet předložit vyhodnocení povodní a navrhnout opatření, která by zabránila rozsáhlým škodám do budoucna. Neuspěly ani požadavky Josefa Bělici a Ladislava Oklešťka (oba ANO), aby poslanci projednali konkrétní opatření pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.

Babiš již předem avizoval, že poslanci ANO rozpočtovou změnu podpoří. V projevu se mimo jiné vyslovil pro výstavbu vodních děl na ochranu před povodněmi. „Zkuste teďka udělat takové zákony, aby se začala skutečně urychleně dělat protipovodňová díla, která ochrání,“ vyzval předseda ANO.

Chce také, aby se dolní komora vedle rozpočtové novely zabývala i stanovením úkolu vládě, podle kterého by měl kabinet předložit vyhodnocení povodní a navrhnout opatření, která by zabránila rozsáhlým škodám do budoucna.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura měl výhrady ke způsobu financování pomoci prostřednictvím zvýšení rozpočtového schodku. Podle něj by vláda měla zastavit pomoc ukrajinským uprchlíkům a zrušit tři ministerské úřady. Lídr SPD stejně jako předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová zdůraznil, že všechny peníze musí jít jen na odstranění povodňových škod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 36 mminutami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 3 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
10:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 8 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...