Sněmovna schválila zvýšení výdajů a schodku rozpočtu

Nahrávám video
Události: Rozpočet ve sněmovně
Zdroj: ČT24

Poslanci odhlasovali zvýšení výdajů letošního státního rozpočtu a jeho schodku o třicet miliard korun. Peníze mají jít na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jednání o vládní rozpočtové novele proběhlo zkráceně.

Rozpočtovou novelu, kterou poslanci přijali zrychleně ve stavu legislativní nouze i opozičními hlasy, nyní dostane k podpisu prezident. Senát rozpočet neprojednává. Předlohu schválila dolní komora hlasy 166 ze 170 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo.

Schodek schválený na letošek vzroste z 252 miliard na 282 miliard korun. Peníze bude mít vláda k dispozici v rozpočtové rezervě. O třicet miliard korun se také zvýší objem kapitoly Státní dluh.

Sněmovna přijala také doprovodná usnesení, jak je předložila opoziční hnutí ANO a SPD a podpořil je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dolní komora požádala podle návrhu ANO vládu, aby významnou část peněz využila na pomoc občanům a firmám a na odstranění povodňových škod na jejich majetku. Do konce října by sněmovna měla od kabinetu dostat informace k jednotlivým podpůrným programům a Stanjura by měl informovat rozpočtový výbor o každém vládním rozhodnutí o použití peněz.

Na návrh SPD poslanci schválili výzvu vládě, aby zrevidovala doposud nespotřebované výdaje v jednotlivých rozpočtových kapitolách.

Stanjura řekl poslancům, že stát uvolní na pomoc čtyřicet miliard korun, neboť deset miliard vyčlení ve státním rozpočtu na příští rok. Částka podle ministra vychází ze zkušeností z minulých let, kdy státní rozpočet sanoval čtvrtinu škod.

V neděli Stanjura prohlásil, že škody na majetku státu budou vyšší než třicet miliard. Jen v resortu ministerstva zemědělství půjde u vodohospodářských staveb o patnáct miliard a v resortu ministerstva dopravy u infrastruktury o deset miliard.

Projevy ve sněmovně

Opoziční řečníci státní podporu nezpochybňovali, kritizovali ale celkové hospodaření nynější koaliční vlády. Místopředseda ANO a sněmovny Karel Havlíček uvedl, že je státní pomoc v souvislosti s povodňovými škodami potřebná. „Jsme v naprosto mimořádné situaci,“ řekl. Poukazoval ale na to, že zatímco za osm let vlád ANO podle něj rostlo zadlužení v průměru o asi 100 miliard korun ročně, za nynější vlády půjde podle Havlíčka o zhruba 300 miliard korun za rok.

Rovněž předseda klubu SPD Radim Fiala mluvil o hospodaření současné koaliční vlády, které označil za nezodpovědné. Kabinet se podle něj o skutečnou konsolidaci veřejných financí ani nepokusil a způsobil dosud nejvyšší zadlužení absolutně i relativně.

Rozpočtová novela byla jediným bodem programu schůze, který sněmovna schválila beze změn. Zamítla návrh předsedy ANO Andreje Babiše, aby se zabývala také stanovením úkolu vládě, podle kterého měl kabinet předložit vyhodnocení povodní a navrhnout opatření, která by zabránila rozsáhlým škodám do budoucna. Neuspěly ani požadavky Josefa Bělici a Ladislava Oklešťka (oba ANO), aby poslanci projednali konkrétní opatření pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj.

Babiš již předem avizoval, že poslanci ANO rozpočtovou změnu podpoří. V projevu se mimo jiné vyslovil pro výstavbu vodních děl na ochranu před povodněmi. „Zkuste teďka udělat takové zákony, aby se začala skutečně urychleně dělat protipovodňová díla, která ochrání,“ vyzval předseda ANO.

Chce také, aby se dolní komora vedle rozpočtové novely zabývala i stanovením úkolu vládě, podle kterého by měl kabinet předložit vyhodnocení povodní a navrhnout opatření, která by zabránila rozsáhlým škodám do budoucna.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura měl výhrady ke způsobu financování pomoci prostřednictvím zvýšení rozpočtového schodku. Podle něj by vláda měla zastavit pomoc ukrajinským uprchlíkům a zrušit tři ministerské úřady. Lídr SPD stejně jako předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová zdůraznil, že všechny peníze musí jít jen na odstranění povodňových škod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 2 hhodinami

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 2 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
09:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 7 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 9 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 13 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 14 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 15 hhodinami
Načítání...