Vláda schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu o třicet miliard korun na 282 miliard, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Peníze jsou určené na odstraňování škod po povodních. Sněmovna bude projednávat novelu v úterý 1. října ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili také návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard. Kvůli povodním je o jedenáct miliard vyšší než původní návrh ministerstva financí.
V novelizovaném rozpočtu se o třicet miliard korun zvyšují výdaje kapitoly všeobecná pokladní správa. Celkové plánované výdaje letošního rozpočtu se tak zvýší na 2,222 bilionu korun, příjmy zůstanou 1,94 bilionu korun.
Sněmovna se má k projednání růstu výdajů letošního rozpočtu sejít v úterý 1. října, po dohodě s ANO, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Předlohu projedná dolní parlamentní komora ve stavu legislativní nouze, podle šéfa státní kasy totiž státu hrozí značné hospodářské škody. Kraje postižené záplavami mají čas na vyčíslení škod do 22. října. Podle Stanjury budou zasahujícím hasičům a policistům v listopadu vyplaceny peníze za přesčasy.
Stanjura a Fiala ve středu zopakovali, že pokud se při vyčíslení škod ukáže, že nároky na státní rozpočet nedosáhnou nyní schválených třiceti miliard, bude deficit příslušným způsobem snížen. Nyní schválené prostředky prý představují horní hranici odhadu toho, kolik by stát mohl za povodňové škody dát. Ministr ale zároveň zdůraznil, že očekává, že se na nákladech na odstranění škod budou podílet i krajské a obecní rozpočty, pojistná plnění a příspěvky z Evropské unie.
Povodně zvyšují i schodek na příští rok
Vláda také schválila rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard, kvůli povodním vyšším, než bylo původně v plánu. Deset miliard navíc půjde na škody po povodních, o jednu miliardu se zvýší prostředky pro vysoké školy.
Příjmy rozpočtu na příští rok by měly být 2,086 bilionu korun, proti letošnímu rozpočtu vzrostou o 7,5 procenta. Rozpočtované výdaje jsou 2,327 bilionu korun, ve srovnání s novelou letošního rozpočtu jsou vyšší o 4,7 procenta.
Návrh rozpočtu podle Stanjury neměl ve vládě jednomyslnou podporu, ministr to ale považuje za pochopitelné s ohledem na aktuální situaci. Fiala v úterý ohlásil návrh na odvolání odstupujícího předsedy Pirátů Ivana Bartoše z ministerstva pro místní rozvoj, Piráti následně ve středu oznámili odchod z vlády. Bartošův resort má dočasně řídit jiný člen vlády, Marian Jurečka (KDU-ČSL), digitalizaci stavebního řízení má zase koordinovat Martin Kupka (ODS). Stanjura ale zdůraznil, že nikdo nehlasoval proti návrhu rozpočtu.
Do platů ve státní sféře by mělo putovat o pět procent více
Proti srpnovému návrhu ministerstva financí vláda ve schváleném rozpočtu rozdělila mezi jednotlivé kapitoly zhruba deset miliard korun ze všeobecné pokladní správy na plánované zvýšení platů ve státní sféře o pět procent.
Ministerstvo financí minulý týden serveru Novinky.cz sdělilo, že celkové množství peněz na zvýšení platů učitelů se příští rok zvýší o sedm procent, u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru bude vyšší o pět procent. Navýšení je menší, než se čekalo. Předseda největší odborové organizace Josef Středula počátkem září uvedl, že Stanjura odborům přislíbil přidat na platy ve veřejném sektoru osm procent. Podle ministerstva ale Stanjura takový slib nedal. Vláda se chce vrátit k jednání o růstu platů s odbory příští týden.
Změnila se také vnitřní struktura výdajů některých kapitol, řekl nyní Stanjura. Ministr zdůraznil, že proti letošnímu roku návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem kapitálových výdajů o 35,9 procenta na 250,8 miliardy korun. Investiční aktivita tak podle něj bude rekordní. Stát rovněž dodrží zákonný závazek vyplatit na obranné účely dvě procenta hrubého domácího produktu.
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové minulá vláda dávala na investice víc prostředků. „Chybí tam (v rozpočtu pozn. red.) peníze na obnovitelné zdroje, až dvacet miliard. Budeme chtít vědět, jak to vláda hodlá řešit,“ uvedla.
Piráti rozpočet na příští rok nepodpoří
Největší nárůst výdajů proti letošnímu roku zaznamenalo ministerstvo zdravotnictví, kde se zvýšily o 53,9 procenta na 17,6 miliardy korun. O 34,5 procenta rostou výdaje ministerstva dopravy, dosáhnou 139,5 miliardy korun. Výdaje ministerstva kultury se zvyšují o 29,7 procenta na 21,5 miliardy korun. Naopak největší propad zaznamenalo ministerstvo pro místní rozvoj, jehož výdaje se snížily o 12,7 procenta na 13,3 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude hospodařit s rozpočtem 35,8 miliardy korun, což je proti letošku o 9,8 procenta méně.
Rostou také výdaje ministerstva práce a sociálních věcí s ohledem na schválenou valorizaci penzí. V případě tohoto resortu půjde o rozpočtově nejobjemnější kapitolu, výdaje budou činit 968,8 miliardy korun, meziročně rostou o 4,6 procenta. Následuje ministerstvo školství s výdaji 290,8 miliardy korun, o 8,1 procenta víc než letos. Návrh musí vláda do konce září odeslat do sněmovny, poslanci by se jím měli začít zabývat v říjnu.
Stanjura ve středu dodal, že vládní koalice disponuje ve dvousetčlenné sněmovně po odchodu Pirátů se 104 hlasy, s těmi počítá i pro schválení rozpočtu. Předseda čtyřčlenného poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek následně uvedl, že Piráti zákon nepodpoří, postupovat budou prý stejně jako Bartoš na středečním zasedání vlády. Učinil tak podle Michálka kvůli nespokojenosti s rozpočtem plánovaným pro ministerstvo zahraničí. Pro příští rok má diplomacie dostat zhruba o 80 milionů korun méně než letos.
