Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června byl rozpočtový deficit 152,4 miliardy korun.
V prvním pololetí prodalo ministerstvo financí korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové hodnotě 193 miliard korun, jejich průměrná doba splatnosti byla 9,5 roku. K financování státu ministerstvo využilo také pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Za první pololetí jejich čistá emise, tedy rozdíl mezi prodanými a splacenými poukázkami, dosáhla 61,5 miliardy korun.
České státní dluhopisy mají průměrnou dobu splatnosti 6,1 roku. Je to blízko strategického cíle ministerstva financí, který je stanoven na 6,5 roku. Největší část českých státních dluhopisů, zhruba 44 procent, drží tuzemské banky, přibližně čtvrtinu drží zahraniční subjekty.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Červnová aktualizace Strategie řízení a financování státního dluhu, kterou vydalo ministerstvo financí, předpokládá, že do konce letošního roku by měl státní dluh vzrůst na 3,614 bilionu korun. Míra zadlužení by měla dosáhnout 43,1 procenta HDP.
Dluh je každým rokem vyšší, varuje expert
Hlavní ekonom Deloitte David Marek dodal, že jde o číslo, kvůli kterému nemusíme panikařit, ale neměli bychom se ani ukonejšit, že je vše v pořádku. „Není vše v pořádku, dluh roste a každým rokem je vyšší a vyšší. Především to současné nastavení fiskální politiky je takové, že pokud se nestane nic výrazně dramatického, tak poroste i nadále,“ dodal Marek s tím, že je pak otázkou hranice tolerance finančních trhů. „Protože ne každý dluh je financovatelný, jak nám před deseti lety ukázaly země jako Řecko,“ podotkl.
Zmínil, že pokračující narůstání zadlužení v první fázi přinese problém ten, že bude Česko dávat stále více peněz na obsluhu dluhu samotného. „Už letos je to kolem sta miliard korun a každým rokem to bude více a více a bude to větší část výdajů státního rozpočtu. V druhé fázi se může stát to, že bychom mohli přijít o kvalitní ratingové známky,“ míní Marek. V poslední fázi prý může dojít na to, co se stalo v Řecku a pak by se muselo přistoupit k zásadní redukci dluhu. „Ale to už mluvíme o opravdu kritickém scénáři.“
Nejčernějším scénářům se lze podle něj vyhnout dostatečnou fiskální konsolidací. „My jsme prošli polovinou a druhá polovina zůstala nenaplněna. (...) Příští kabinet by měl navázat skutečným fiskálním konsolidačním balíčkem, který by měl zredukovat deficit minimálně o osmdesát miliard korun, abychom dostali veřejné finance na dlouhodobě udržitelnou dráhu,“ řekl Marek.
