Středomoří strana 3 z 4

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu jedná druhý den v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů pošramocených v poslední době několika spory, zejména tím o východní Středomoří. Unie kvůli němu chystá nové sankce, Çavuşoglu před jejich přijetím varoval. EU snahu Turecka vítá, Ankara ji však musí doprovodit konkrétními činy, sdělil Çavuşogluovi podle vysoce postaveného unijního činitele předseda Evropské rady Charles Michel.

Turecká vláda se snaží vylepšit vztahy se Západem a tomuto kurzu odpovídá i pondělní jednání šéfa německé diplomacie Heika Maase v Ankaře. Za týden pak mají po víc než čtyřech letech restartovat i přímé rozhovory s Řeckem o vzájemných sporech ve Středomoří.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Nebyla to potopa světa, při které se podle Starého zákona zachránil jen Noe a jeho rodina. Ale byla to katastrofická událost, která hluboce změnila krajinu a mohla také dát vzniknout legendám a mýtům. Podle nové studie mezinárodního týmu výzkumníků se přibližně kolem let  7910 až 7290 před naším letopočtem přehnala přes pobřeží Izraele masivní vlna tsunami.

První zimní měsíc, prosinec, je už sice z poloviny za námi, ale počasí zimu zatím moc nepřipomíná. Teploty jsou vesměs nadprůměrné a sněhu je velmi málo. A to nejen v nížinách, kde jsme si na to v posledních letech zvykli, ale i na horách, kde leží maximálně pár centimetrů sněhu. A do Vánoc se to s největší pravděpodobností už významně nezmění. V minulosti jsme ale zažili prosince podstatně bohatší na sníh. A nemusíme chodit až do tak vzdálené historie.

Střední Evropa se v souvislosti se změnou klimatu stane vhodnější pro pěstování lanýžů. Jižní Evropa, kde tyto podzemní houby vyhledávané gurmány rostou, bude pro jejich růst příliš teplá. Vyplývá to z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců, řekl Miroslav Trnka z projektu InterSucho.

Před 560 lety, 13. listopadu 1460, zemřel Jindřich Mořeplavec. Portugalský princ, který po desetiletí neúnavně vysílal koráby podél Afriky, významně napomohl koloniální expanzi země – z nevýznamného feudálního státečku vytvořil na nějakou dobu supervelmoc. Za tehdejším úspěchem Portugalska přitom stála mimo jiné vhodná politická situace. Vládcem moří však nezůstalo věčně.

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu. Ohnisko se nacházelo třináct kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Při zemětřesení v Turecku zemřelo nejméně dvanáct lidí a přes 550 obyvatel utrpělo zranění. Řecko hlásí dvě oběti a dvacítku zraněných. Podle Evropského středomořského seismologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že Řecko a Turecko zruší námořní cvičení, která měly obě země v plánu příští týden ve Středozemním moři. Píše o tom agentura AFP. Krok může vést k snížení napětí, které vzrostlo poté, co Turecko zahájilo v srpnu geologický výzkum poblíž řeckého ostrova Kastellorizo.

Do sporné oblasti ve Středozemním moři se vrátila turecká průzkumná loď Oruç Reis, která hledá ložiska ropy. Krok vadí nejen dotčeným Řekům, ale ohradily se i další státy Evropské unie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že počínání Ankary je „víc než jen nepříjemnost“. Šéf evropské rady Charles Michel chování Turecka odsoudil a dal mu ultimátum do prosince. Pokud země přístup nezmění, EU na ni může uvalit sankce.

Evropské země by měly v rámci společného boje proti koronaviru více koordinovat pravidla pro karantény nebo postupy při testování na covid-19. Shodli se na tom představitelé států EU na závěr prvního dne bruselského summitu. Země by podle nich také měly spolupracovat při vývoji a nákupech vakcín a jejich spravedlivém rozdělení mezi zájemce. Současné šíření nákazy je důvodem k „velmi vážným obavám“, shodli se.  V pátek budou politici jednat například o posílení spolupráce s Afrikou či o sankcích vůči autoritářskému vládci Běloruska Alexandru Lukašenkovi.

Najít shodu nad otázkami zahraniční politiky rozdělujícími země Evropské unie se pokusí prezidenti a premiéři členských států. Během prvního dne dvoudenního bruselského summitu mají na programu debatu o napjatých vztazích s Tureckem, dalším postupu vůči běloruskému režimu či společné reakci na globální vzestup Číny. Český premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Bruselu řekl, že neplánuje jednat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o jeho výzvě k odstoupení eurokomisařky Věry Jourové.

Medikán Janos má první dvě oběti. V pátek vyvracel stromy a způsobil výpadky proudu na Jónských ostrovech a západním Peloponésu, v sobotu se přesunul na centrální části Řecka, kde zaplavil ulice a domy. Zasáhl hlavně oblasti kolem měst Karditsa a Farsala.

Řecká vláda vyhlásila v osmi regionech na západě Řecka stav pohotovosti kvůli blížící se subtropické bouři, která by kvůli silnému větru a intenzivním srážkám mohla způsobit záplavy a rozsáhlé výpadky dodávek elektřiny. Informoval o tom deník Kathimerini. Bouři Janos meteorologové označují za takzvaný medikán (tedy středomořský hurikán), zatím se ale neví, jakou silou zasáhne pevninu a zda ohrozí i města jako Atény a Korint.

Má pěkná azurová klepeta, ale je postrachem albánských rybářů. Kvůli klimatickým změnám a námořnímu provozu se krab modrý ve vodách malé balkánské země množí a likviduje ryby a rybářům sítě.

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

Rusko je připraveno pomoci zprostředkovat jakékoli rozhovory s Tureckem v době napětí kolem těžebního průzkumu ve východním Středomoří. Při úterním setkání s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem v Nikósii to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Řecko posílí svou armádu v reakci na chování Turecka. Uvedl to v pondělí vládní mluvčí Stelios Petsas. Podle něj Turecko téměř denně zostřuje výpady a hrozí válkou. Detaily k záměru navýšit bojovou sílu podle Petsase oznámí premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém sobotním projevu o stavu řecké ekonomiky.

Ve švýcarském kantonu Ticino otevřeli přes patnáct kilometrů dlouhý železniční tunel v průsmyku Monte Ceneri. Tunel, jehož výstavba stála více než tři a půl miliardy švýcarských franků, spojuje Camorino a Lugano a výrazně urychlí železniční přepravu mezi Švýcarskem a severem Itálie.

Napětí mezi Aténami a Ankarou kvůli územním sporům dál stoupá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zúčastnil oslav dne vítězství, který připomíná 98 let od porážky Řecka. Současně prodloužil vojenské manévry u Kypru na dva týdny. Řecká vláda chce naopak zdvojnásobit své teritoriální vody v Jónském moři. Na místě, které si nárokují oba členové NATO, natáčel štáb České televize.

Namísto slibovaných rozhovorů mezi Tureckem a Řeckem přichází další konfrontace. Ankara o necelý týden prodloužila misi těžební lodi ve vodách jihozápadně od Kypru, které si na základě nedávné dohody s Egyptem nárokují Athény. Řecký parlament krátce po tureckém kroku zmíněnou dohodu ratifikoval. Turecko ji označuje za nelegitimní. Evropská unie připravuje protiturecké sankce.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval v úterý Maas po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

Na ruzyňském letišti v Praze nyní startují zhruba dvě letadla za hodinu. Odletové haly proto bývají většinu dne prázdné a zavřená je i většina obchodů. Přesto je zde patrné oživení například proti dubnu, kdy to byly jen dva pravidelné lety týdně. Podobně jako na dalších českých letištích. S počátkem prázdnin se uvolňují také hygienická pravidla.