Klimatická naděje pro Česko: oteplení způsobí, že u nás porostou lanýže

Střední Evropa se v souvislosti se změnou klimatu stane vhodnější pro pěstování lanýžů. Jižní Evropa, kde tyto podzemní houby vyhledávané gurmány rostou, bude pro jejich růst příliš teplá. Vyplývá to z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců, řekl Miroslav Trnka z projektu InterSucho.

„Lanýže přinášejí ročně v tradičních pěstitelských oblastech desítky milionů eur. Právě v těchto regionech poroste průměrná teplota rychleji než v jiných oblastech, v důsledku čehož lanýže přijdou o vhodné podmínky růstu. Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu Středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku pěstování lanýžů a rozšíření dalších nyní středozemních druhů u nás,“ uvedl Trnka.

Budoucí nárůst teploty a možnosti pěstování lanýžů v České republice zkoumal jeho tým z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa a Španělska. „Vybrali jsme dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý je považovaný za černý diamant mezi lanýži a je pěstován ve Středomoří. Jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ dodal Trnka.

Plodnice lanýže letního
Zdroj: Poppy/Wikimedia Commons

Aby odborníci zjistili, zda budou v České republice vhodné podmínky pro pěstování těchto druhů, shromáždili nejprve data z pěti desítek vědeckých prací a analyzovali je. Výsledky propojili se znalostmi expertů z univerzit Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy.

Lanýže by naší přírodě pomohly

Výzkum ukázal, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního v České republice. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu proti současnému stavu ztížilo. Z klimatické změny by v obou případech profitoval lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky.

Pěstování lanýžů má kromě finanční stránky také ekologické výhody. „Patří mezi ně zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině, protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích,“ uvedl hlavní autor studie Tomáš Čejka.

Přes vysoký adaptační potenciál je ale podle něj otázkou, zda budou zemědělci chtít příležitosti využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
včera v 09:00

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...