Středomoří strana 4 z 5

Evropské země by měly v rámci společného boje proti koronaviru více koordinovat pravidla pro karantény nebo postupy při testování na covid-19. Shodli se na tom představitelé států EU na závěr prvního dne bruselského summitu. Země by podle nich také měly spolupracovat při vývoji a nákupech vakcín a jejich spravedlivém rozdělení mezi zájemce. Současné šíření nákazy je důvodem k „velmi vážným obavám“, shodli se.  V pátek budou politici jednat například o posílení spolupráce s Afrikou či o sankcích vůči autoritářskému vládci Běloruska Alexandru Lukašenkovi.

Najít shodu nad otázkami zahraniční politiky rozdělujícími země Evropské unie se pokusí prezidenti a premiéři členských států. Během prvního dne dvoudenního bruselského summitu mají na programu debatu o napjatých vztazích s Tureckem, dalším postupu vůči běloruskému režimu či společné reakci na globální vzestup Číny. Český premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Bruselu řekl, že neplánuje jednat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o jeho výzvě k odstoupení eurokomisařky Věry Jourové.

Medikán Janos má první dvě oběti. V pátek vyvracel stromy a způsobil výpadky proudu na Jónských ostrovech a západním Peloponésu, v sobotu se přesunul na centrální části Řecka, kde zaplavil ulice a domy. Zasáhl hlavně oblasti kolem měst Karditsa a Farsala.

Řecká vláda vyhlásila v osmi regionech na západě Řecka stav pohotovosti kvůli blížící se subtropické bouři, která by kvůli silnému větru a intenzivním srážkám mohla způsobit záplavy a rozsáhlé výpadky dodávek elektřiny. Informoval o tom deník Kathimerini. Bouři Janos meteorologové označují za takzvaný medikán (tedy středomořský hurikán), zatím se ale neví, jakou silou zasáhne pevninu a zda ohrozí i města jako Atény a Korint.

Má pěkná azurová klepeta, ale je postrachem albánských rybářů. Kvůli klimatickým změnám a námořnímu provozu se krab modrý ve vodách malé balkánské země množí a likviduje ryby a rybářům sítě.

Turecko už není ve východním Středomoří partnerem, s nímž by se dal vést plodný dialog, přesto se ale jihoevropské země budou dál pokoušet takový dialog navázat. Během summitu zemí jižní části Evropské unie na Korsice to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ve svém závěrečném prohlášení státy Ankaru varovaly, že EU bude uvažovat o sankcích, pokud Turci budou dál narušovat suverenitu Řecka a Kypru průzkumem ropných ložisek ve Středomoří.

Rusko je připraveno pomoci zprostředkovat jakékoli rozhovory s Tureckem v době napětí kolem těžebního průzkumu ve východním Středomoří. Při úterním setkání s kyperským prezidentem Nikosem Anastasiadisem v Nikósii to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Řecko posílí svou armádu v reakci na chování Turecka. Uvedl to v pondělí vládní mluvčí Stelios Petsas. Podle něj Turecko téměř denně zostřuje výpady a hrozí válkou. Detaily k záměru navýšit bojovou sílu podle Petsase oznámí premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém sobotním projevu o stavu řecké ekonomiky.

Ve švýcarském kantonu Ticino otevřeli přes patnáct kilometrů dlouhý železniční tunel v průsmyku Monte Ceneri. Tunel, jehož výstavba stála více než tři a půl miliardy švýcarských franků, spojuje Camorino a Lugano a výrazně urychlí železniční přepravu mezi Švýcarskem a severem Itálie.

Napětí mezi Aténami a Ankarou kvůli územním sporům dál stoupá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zúčastnil oslav dne vítězství, který připomíná 98 let od porážky Řecka. Současně prodloužil vojenské manévry u Kypru na dva týdny. Řecká vláda chce naopak zdvojnásobit své teritoriální vody v Jónském moři. Na místě, které si nárokují oba členové NATO, natáčel štáb České televize.

Namísto slibovaných rozhovorů mezi Tureckem a Řeckem přichází další konfrontace. Ankara o necelý týden prodloužila misi těžební lodi ve vodách jihozápadně od Kypru, které si na základě nedávné dohody s Egyptem nárokují Athény. Řecký parlament krátce po tureckém kroku zmíněnou dohodu ratifikoval. Turecko ji označuje za nelegitimní. Evropská unie připravuje protiturecké sankce.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval v úterý Maas po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

Na ruzyňském letišti v Praze nyní startují zhruba dvě letadla za hodinu. Odletové haly proto bývají většinu dne prázdné a zavřená je i většina obchodů. Přesto je zde patrné oživení například proti dubnu, kdy to byly jen dva pravidelné lety týdně. Podobně jako na dalších českých letištích. S počátkem prázdnin se uvolňují také hygienická pravidla.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zamířil na svou první zahraniční návštěvu od vypuknutí koronavirové krize. Ne náhodou si vybral Izrael. Obě země, které v minulosti nemívaly nijak zvlášť úzké vztahy, v posledních letech sbližuje potřeba čelit počínání Turecka ve Středomoří. Ankara si za podpory mezinárodně uznané libyjské vlády nárokuje část tamních vod, na které si však činí nárok i Atény. Ve sporu jde především o obrovská ložiska nerostných surovin.

Smlouvání a slevy ano, výprodej ne. To je současná filozofie většiny středomořských zemí, které doufají, že se jim navzdory koronavirové pandemii podaří alespoň něco z letošní turistické sezony získat. Všichni ve Středomoří, které každoročně hostí 350 milionů turistů, jsou si vědomi, že ceny z roku 2019 s takto oslabenou poptávkou nebudou mít šanci na úspěch. Jejich snížení se ale brání –⁠ s vědomím, že skutečná cenová válka by přinesla velké oběti. Napsal to chorvatský deník Večernji list.

V noci na čtvrtek zasáhly rakety nemocnici v libyjském Tripolisu. Vláda uznávaná OSN sídlící v metropoli z útoku viní síly generála Haftara. Ten se už rok neúspěšně snaží hlavní město dobýt. Dlouholetý konflikt rozdmýchává vojenská podpora ze zahraničí. Zejména z Turecka na jedné straně a z Egypta a Spojených arabských emirátů na druhé.

Zima uplynulého roku byla velmi teplá. Průměr za prosinec až únor byl dva stupně Celsia – a to je o 3,3 stupně více, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Prožili jsme tak druhou nejteplejší zimu od roku 1961. Vyšší hodnoty byly naměřeny už jenom v letech 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu ještě o 0,7 stupně vyšší. K nadprůměrné zimě pomohl především únor, kdy odchylka od normálu byla skoro pět stupňů Celsia. Letošní únor se tak stal společně s únorem z roku 1966 vůbec nejteplejším v historii pozorování.

Jednotky turecké armády se postupně začaly přemísťovat do Libye, kde budou podporovat mezinárodně uznávanou vládu v Tripolisu. Oznámil to podle agentur AFP a Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident v rozhovoru se zpravodajskou televizí CNN Turk rovněž uvedl, že Turecko do Libye posílá také vysoce postavené vojenské důstojníky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že hodlá vyslat vojáky do Libye. Příslušný zákon bude podle něj předložen parlamentu na jeho lednovém zasedání. Informovala o tom agentura Reuters. O pomoc požádala Ankaru mezinárodně uznávaná vláda v Tripolisu, tvrdí Erdogan. Podle Reuters to ale popřel jeden z libyjských ministrů.

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) přidal kyjovku šupinatou na seznam krajně ohrožených druhů. Tento mlž, který může dorůst až do jednoho metru, se vyskytuje ve Středozemním moři. Počet jedinců se ale v posledních třech letech prudce snížil kvůli novému patogenu.

V táboře Vathy na řeckém ostrově Samos se v pondělí večer střetli migranti ze Sýrie a Afghánistánu. Nejméně tři lidé utrpěli bodná zranění. Policie použila slzný plyn, aby nepokoje uklidnila. Záhy vypukl požár, jehož příčina zatím není známá. Osm osob muselo být převezeno do nemocnice poté, co se nadýchaly kouře.

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.

Jedním z výsledků expedice Monoxylon III je, že i v moderní době představuje experiment v archeologii nenahraditelný zdroj poznání. Z průběhu výpravy experimentálních archeologů do Řecka, při níž v Egejském moři mezi 25. květnem a 9. červnem v replice pravěkého plavidla z jednoho kusu dubového kmene úspěšně absolvovali více než 400 kilometrů dlouhou plavbu, vznikne také dokumentární film a nejméně jedna kniha. Uvedl to archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý v pořadu Hyde Park Civilizace.