Jedním z výsledků expedice Monoxylon III je, že i v moderní době představuje experiment v archeologii nenahraditelný zdroj poznání. Z průběhu výpravy experimentálních archeologů do Řecka, při níž v Egejském moři mezi 25. květnem a 9. červnem v replice pravěkého plavidla z jednoho kusu dubového kmene úspěšně absolvovali více než 400 kilometrů dlouhou plavbu, vznikne také dokumentární film a nejméně jedna kniha. Uvedl to archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý v pořadu Hyde Park Civilizace.
Čeští experimentální archeologové překonali moře. Výpravě se věnovali v Hyde Parku Civilizace
Hyde Park Civilizace: Expedice Monoxylon (zdroj: ČT24)
„Jedno z témat, která jsme si vytknuli, bylo porovnání mezi počítačovým modelováním vlastností plavidla a realitou. Jeden z výstupů byl definován jako snaha zamyslet se nad tím, jestli jsou takovéto reálné expedice potřeba. Stále mi vychází, že pokusy jsou nenahraditelným zdrojem poznání a že od počítačů se někdy zkrátka zvednout musíme,“ řekl Tichý.
Cílem expedice bylo udělat si představu o tom, jak mohlo být v neolitu kolonizováno Středomoří. Podle Tichého teď začne analyzování odborných výsledků výpravy. „Dosáhli jsme bez větších obtíží stanoveného cíle. Taková akce je natolik náročná, že v dohledné době se opakovat nebude, ale zřejmě bude mít trvalejší význam. A o to nám šlo,“ řekl Tichý.
Jak se ve starověku cestovalo po moři?
Expedice po etapách plula z pevninského Řecka z Attiky se zastávkami na jednotlivých ostrovech do cíle na Krétě. Poslední úsek mezi Santorini a Krétou, který měřil přes sto kilometrů, byl důležitý pro historický kontext expedice. Na replice pravěkého člunu si archeologové otestovali vzdálenost, která na jiných místech Středomoří mohla hrát podstatnou roli při posuzování šíření zemědělství.
Udělali si tak představu o tom, jak mohl být osídlen Kypr, jak bylo překonáno Jaderské moře nebo jak se šířil obsidián mezi Sicílií a pobřežím Tuniska.
„Popisky v národním archeologickém muzeu na Krétě začínají tím, že lidé tři tisíce let před naším letopočtem konali příbřežní plavbu na krátké vzdálenosti, když bylo dobré počasí. My jsme tímto pokusem tuto hranici posunuli několik tisíc let do minulosti. I když učebnice dějepisu asi nepřepíšeme, tak alespoň by se mohly přepsat popisky v muzeu,“ řekl s úsměvem Tichý.
Předlohou expedičního plavidla bylo osm tisíc let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma. Trasa z Attiky na ostrov Milos (starořecky Mélos) s významným zdrojem obsidiánu byla shodná s řeckou expedicí Papyrela 1988, která ji zdolala na rákosovém člunu. Nyní to umožní porovnat v praxi také oba typy plavidel.
Expedice v číslech
Expedici tvořilo 22 lidí včetně dokumentaristy. Posádka si při pádlování v 1,3 tuny těžkém člunu vypomáhala jednoduchou plachtou. Posádky byly dvě a na replice pravěkého člunu se střídaly. Každou z nich tvořilo osm pádlařů a kormidelník. Výpravu doprovázelo moderní plavidlo s lodivodem.
Expedice navázala na námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995 a 1998. Podle Tichého by v Archeoparku Všestary u Hradce Králové mohla vzniknout expozice výprav.
Pořad Hyde Park Civilizace si můžete poslechnout také ve formě podcastů.