Najít shodu nad otázkami zahraniční politiky rozdělujícími země Evropské unie se pokusí prezidenti a premiéři členských států. Během prvního dne dvoudenního bruselského summitu mají na programu debatu o napjatých vztazích s Tureckem, dalším postupu vůči běloruskému režimu či společné reakci na globální vzestup Číny. Český premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem do Bruselu řekl, že neplánuje jednat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o jeho výzvě k odstoupení eurokomisařky Věry Jourové.
Jourovou, která je spojena s Babišovým hnutím od jeho začátků, do EK nominovala česká vláda. Eurokomisařka Orbána rozezlila vyjádřeními v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel, kde hovořila mimo jiné o „nemocné“ maďarské demokracii a situaci tamních médií. „Je třeba, aby EK komunikovala s vládou a parlamentem, nejen s opozicí,“ uvedl Babiš.
Maďarský premiér se kvůli obsahu rozhovoru obrátil kritickým dopisem na předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou a napsal jí, že takové výroky odporují roli Komise jako neutrální a objektivní instituce, porušují zásady spolupráce a brání jakémukoli budoucímu smysluplnému dialogu mezi Maďarskem a místopředsedkyní EK.
Evropská komise uvedla, že Jourová má i nadále plnou důvěru šéfky. Odmítla však odpovědět na dotaz, zda Von der Leyenová souhlasí s tím, jak eurokomisařka situaci v Maďarsku popsala. Sama Jourová si za svými slovy stojí, ale Orbánův dopis nekomentovala.
Za eurokomisařku se postavil i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a většina šéfů českých parlamentních stran. Rozhovor s Jourovou vyšel 26. září v souvislosti se zveřejněním výroční zprávy, v níž Komise hodnotí dodržování principů právního státu ve všech unijních zemích.
Vyhrocená situace ve Středomoří
Summit začíná odpoledne, až nad pracovní večeří se však budou šéfové států a vlád zabývat vyhrocenou situaci ve východním Středomoří, kde Turecko zkoumá možnosti těžby poblíž řeckých a kyperských břehů. Zejména Nikósie chce ostatní unijní země přesvědčit k rázné reakci, kvůli čemuž zablokovala přijetí sankcí vůči činitelům běloruského režimu.
Předseda Evropské rady Charles Michel chce, aby lídři v závěrech summitu nasměrovali vztahy s Tureckem ke konstruktivnímu dialogu, a hovoří při tom o metodě „cukru a biče“.
Sankce vůči lidem a firmám odpovědným za těžbu, které vedle Kypru či Řecka podporuje například Francie nebo Rakousko, však patrně politici neschválí. Další země včetně předsednického Německa totiž nechtějí další zhoršení vztahů s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců do Evropy. K dialogu EU s Ankarou krátce před summitem vyzývali i někteří turečtí vládní politici.
Sankce proti Bělorusku se nejspíš vyřešit nepodaří
Konečné slovo podle diplomatů nejspíš nepadne ve věci sankcí proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka, jehož EU kvůli zmanipulovaným srpnovým volbám neuznává za prezidenta. Ministři zahraničí „sedmadvacítky“ zatím nebyli s to sankce vyhlásit, protože potřebnou jednomyslnost blokuje Kypr, domáhající se unijních sankcí proti Turecku.
Unijní diplomacie navrhla dát na „černou listinu“ čtyři desítky lidí spojených s Lukašenkovým režimem, ale bez samotného Lukašenka, protože některé státy chtějí pokračovat v dialogu s Minskem. Litevský prezident Gitanas Nauséda ve čtvrtek vybídl EU, aby sankce uvalila i přímo na Lukašenka. Vyzval šéfa Evropské rady, aby debatu o této otázce zařadil na pořad summitu.
„Ty sankce by měly být uvaleny právě na něj, protože on je tím, kdo dělá násilí na Bělorusech,“ řekl v Bruselu také český premiér Babiš. Už před odletem řekl, že podporuje návrh polského premiéra na ekonomickou pomoc zemi. Je podle něj důležité podpořit Bělorusy, kteří si přejí konání svobodných voleb.
Prezidenti a premiéři unijních zemí by podle Babiše neměli spojovat reakci na vývoj v Bělorusku s postihy vůči Turecku, jak požaduje Kypr. „Konflikt Kypru s Tureckem bychom měli řešit odděleně… Obávám se, že sankce by nebyly dobré řešení,“ prohlásil Babiš.
Kypr trvá na sankcích vůči Turecku
Část států zatím Lukašenkovo zařazení na seznam blokuje, neboť by to podle nich zkomplikovalo možný dialog s Minskem. S ohledem na Lukašenkův trvající tvrdý přístup k opozici a odmítání jakýchkoli ústupků však podpora pro jeho potrestání mezi unijními státy stoupá.
Kyperský prezident se podle agentury Reuters den před summitem sešel s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, kterého ujistil o tom, že trvá na podpoře sankcí vůči Turecku výměnou za souhlas s těmi běloruskými.
Podle návrhu závěrů summitu by se mohli šéfové států a vlád shodnout na odsouzení vývoje v Bělorusku a výzvách k ukončení násilí a vypsání nových voleb. Pokud se však ostatním lídrům nepodaří přesvědčit kyperského prezidenta k ústupku, přímé schválení sankcí v konečné dohodě nebude.
Lídři budou řešit i Čínu, Navalného či Náhorní Karabach
Mezi další témata prvního dne summitu budou patřit vztahy s Čínou, s níž se EU zatím neúspěšně snaží uzavřít investiční dohodu. Německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že by jako šéfka země předsedající EU chtěla posunout jednání kupředu. Některé země však prosazují opatrnější přístup s ohledem zejména na porušování lidských práv čínským režimem.
Tématem bude také unijní reakce na útok na ruského opozičního politika Alexeje Navalného či možné řešení situace v Náhorním Karabachu.
