S prázdninami přichází oživení českých letišť. Tuzemským turistům se otvírají některé tradiční destinace

Nahrávám video

Na ruzyňském letišti v Praze nyní startují zhruba dvě letadla za hodinu. Odletové haly proto bývají většinu dne prázdné a zavřená je i většina obchodů. Přesto je zde patrné oživení například proti dubnu, kdy to byly jen dva pravidelné lety týdně. Podobně jako na dalších českých letištích. S počátkem prázdnin se uvolňují také hygienická pravidla.

Loni pražské letiště odbavilo dva miliony cestujících během jednoho měsíce. „Nyní, když půjde všechno dobře, budeme mít desetinu,“ řekl generální ředitel Letiště Praha Václav Řehoř. 

Po třech měsících se otevřela i pravidelná linka z Prahy do Varšavy. Letadlo bylo zaplněné z 90 procent. Jsou ale i spoje, kde je na palubě třeba deset cestujících. To si pochvalovala například Leona Doleželová Chadziarapi, která žije na Rhodu a letěla do Prahy za svými rodiči. 

Ožívá i ostravské letiště

Ostravské letiště zelo poslední tři měsíce prázdnotou. Až nyní byla zase hala plná turistů. Ještě loni by byl charterový Boeing 737 do Středomoří ta největší letecká banalita. Teď šlo o velkou událost, i proto, že byl vyprodaný do posledního místa.

„Výnosy nám klesly zhruba o 95 procent a to se týkalo i cestujících. Takže teď začínáme na nule,“ řekl generální ředitel letiště Jaromír Radkovský. 

Od čtvrtka navíc začíná vysílat první nízkonákladová společnost pravidelné spoje do Londýna. Přitom současné epicentrum koronavirové nákazy – Karvinsko – je od Ostravy jenom kousek. Lidé proto musí v terminálu nosit roušky a dodržovat rozestupy. Také na Ryzyni roušky pořád důrazně doporučují. 

Rušněji je také v českém vzdušném prostoru

Postupně ožívá také české nebe: 26. dubna byl nad naším vzdušným prostorem vůbec nejnižší počet letadel za poslední roky – 216. O měsíc později to bylo nepatrně více, konkrétně 258. Teprve o další měsíc později už bylo znát, že se lidé postupně vraceli do letadel, 26. června to bylo 585 letů. 

Předkrizové úrovně to však ani zdaleka nedosáhlo. Například v tento den před rokem to bylo 2787 letů. Na tuto úroveň se letový provoz podle odhadů letos nevrátí. Podobný trend čeká zřejmě i zbytek Evropy. 

Otevírají se tradiční destinace

V Řecku začala fungovat všechna letiště na ostrovech. Země očekává nápor turistů z Evropy. Obchodníci někde stále vyžadují nošení roušek a netají se tím, že letos si výraznější slevy nemohou dovolit. „Jsme ale optimisté. Zároveň s otevřením letišť očekáváme, že přijede velká spousta lidí,“ uvedla například prodejkyně šperků Amelia Vlachou.  

Idyla vyprázdněných pláží končí také v Bulharsku. Na Slunečné pobřeží dorazily první charterové lety. Úřady oblast prohlásily po velkém testování v červnu za bezpečnou. V regionu Burgasu přišlo do kontaktu s covidem-19 méně než jedno procento zdejších obyvatel, uvádějí zástupci zdejší správy. 

V Paříži byla čísla během pandemie horší, ale město ani letos nepromešká letní sezonu. 

Evropanům nakonec ani letos neuniknou krásy italských historických měst. Nejhůře zasažená země kontinentu stále drží pravidlo povinného rozestupu. I proto je benátské náměstí svatého Marka – prozatím – méně zaplněné než jindy. 

U pravidelných letů zůstaly ceny stejné, do exotických destinací stouply

Podle prodejců jsou letenky na nejbližší měsíc prakticky vyprodány. Na jejich ceně se ale krize neprojevila. Stejné jako loni zůstávají ceny charterových letů, dopravci je totiž mají nasmlouvané dlouho dopředu. Ani na pravidelných linkách po Evropě se nic výrazně měnit nebude.

Zdražení se očekává u spojů mimo kontinent a taky u letů do exotických destinací. Dražší letenky by se i tak neměly výrazně projevit v cenách samotných zájezdů. Nejžádanější destinací jsou nyní řecké ostrovy, následuje bulharské pobřeží, Chorvatsko a Kanárské ostrovy. Například o pobyty v Itálii je až o třetinu nižší zájem než loni, a proto by ještě v průběhu léta mohly zlevnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
22. 5. 2026

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026
Načítání...