Řecko obnovilo provoz regionálních letišt. Létat se už může i na Maltu

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.

Provoz ve středu obnovilo osmnáct regionálních letišť po celém Řecku. Cizinci z 25 zemí Evropské unie a 14 zemí mimo ni musí před příletem do Řecka vyplnit formulář a na letištích se budou muset podrobit namátkovým testům na koronavirus.

Přímo do Řecka se zatím stále nedá dostat z Velké Británie, Švédska nebo například Turecka. Lety z těchto zemí povolí Atény až od 15. července.

Zbytku Evropy se otevírá i Malta

Své mezinárodní letiště otevřela ve středu také Malta. Přistávat na něm budou moci letadla z vybraných evropských zemí, jako je například Francie, Německo, Španělsko či Itálie. Přímé lety z Británie zatím Malta neumožní. Britové přitom činí téměř třetinu všech turistů, kteří na Maltu míří.

„Doufáme, že do konce roku dorazí 700 tisíc turistů,“ uvedla ministryně cestovního ruchu Julia Farrugiaová Portelliová. Loni středomořský ostrov navštívilo kolem 2,7 milionu turistů.

Evropané už mohou opustit kontinent

Evropská unie v úterý schválila seznam patnácti zemí, jejichž občané mohou od středy cestovat do unijních států. Jsou mezi nimi například Austrálie, Kanada, Japonsko, Korea, Srbsko nebo Černá Hora. Na seznamu je i Čína, která však musí nejprve povolit vstup občanů EU na své území. Rusko a USA na něm naopak chybí.

Česko ale už dříve oznámilo, že hodlá od středy pouštět na své území pouze obyvatele osmi zemí ze schváleného seznamu. Na českém seznamu chybí například Čína, Gruzie, Uruguay i africké státy. Vlastní seznam má i Rakousko, které ve středu vydalo varování před cestami do balkánských zemí, které nejsou v EU. Mezi nimi je i Unií povolené Srbsko a Černá Hora.

Na unijní seznam se nedostalo Turecko, což ve středu zkritizoval tamní prezident Recep Tayyip Erdogan. Uvedl, že rozhodnutí EU bylo „politické“, podrobnosti ale nepřidal. Mluvčí turecké diplomacie Hami Aksoy vyzval Brusel, aby seznam upravil. 

Cesty mezi Španělskem a Portugalskem už jsou možné

Španělsko a Portugalsko ve středu znovu otevřely společnou hranici, která byla kvůli šíření covidu-19 uzavřená více než tři měsíce. Slavnostní ceremonie otevření hranic se na hraničním přechodu mezi městy Badajoz a Elvas zúčastnili španělský král Felipe VI., portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa i premiéři obou zemí Pedro Sánchez a António Costa.

„Pandemie nám poskytla vizi minulosti, kterou nechceme zpět: kontinentu se zavřenými hranicemi,“ uvedl na Twitteru portugalský předseda vlády Costa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...