Smlouvání a slevy ano, výprodej ne. To je současná filozofie většiny středomořských zemí, které doufají, že se jim navzdory koronavirové pandemii podaří alespoň něco z letošní turistické sezony získat. Všichni ve Středomoří, které každoročně hostí 350 milionů turistů, jsou si vědomi, že ceny z roku 2019 s takto oslabenou poptávkou nebudou mít šanci na úspěch. Jejich snížení se ale brání – s vědomím, že skutečná cenová válka by přinesla velké oběti. Napsal to chorvatský deník Večernji list.
Cenová válka o turisty ve Středomoří. Hostitelé nabízí řadu slev, upozorňuje chorvatský deník
Zda mohou slevy na ubytování vůbec pomoci v takto netypickém roce, nikdo pořádně neví. Hostitelé ale nemají mnoho manévrovacího prostoru. Hodně hotelů se dokonce rozhodlo, že budou mít i nadále zavřeno.
Sicílie se v těchto dnech pokouší přitáhnout pozornost nabídkou, že na každé tři noclehy připadne jeden zdarma. Někteří hoteliéři ve Španělsku, kam budou turisté moci až od 1. července, vyhlašují akce dvou za cenu jednoho. Část hotelů se v různých zemích snaží prodat s výraznou slevou budoucí pobyty, které si zákazníci budou moci vybrat až do konce roku 2022.
Hodně bude záležet na tom, jak se k věci postaví Turecko, které je známé velmi nízkými cenami a které se nyní potýká s půldruhým milionem prázdných hotelových lůžek. Země, která v roce 2020 počítala s 58 miliony návštěvníků, zatím nevytáhla všechny karty, píše list. Možná si variantu snížení cen nechává na později, nečeká ale ani se založenýma rukama.
Už v květnu zahájili Turci v 70 zemích takzvanou telefonní diplomacii, při níž rozšiřují veškeré relevantní informace o dovolené v Turecku. Mezi nimi i tu, že kapacita hotelů bude preventivně snížena maximálně na 60 procent. Ukazují tím starost o zdraví hostů. Přes 60 procent by se beztak patrně nedostali, píše chorvatský deník.
Turecko, stejně jako sousední Řecko, je závislé na leteckém spojení. Do jaké míry se letecká doprava vrátí do normálu, není zatím jisté. Část evropských turistických operátorů říká, že bude létat charterovými lety a spoje do Středomoří oznámily už i nízkonákladové aerolinky. V konečném důsledku ale bude všechno záležet na počtu cestujících, neboť létat se vyplatí jen, když jich bude dost. Ekonomicky nevychází dokonce ani to, když se prodá méně než 80 procent sedadel.
Teprve pak mohou přijít na řadu výhodnější akce typu last minute, říká konzultant v cestovním ruchu Ivan Puškar. Podle něj zůstane v létě až polovina ubytovacích kapacit ve středomořských zemích nevyužita.
Na španělském a italském pobřeží – nepočítáme-li Kanárské ostrovy či Sicílii, které jsou na tom lépe – jsou zahraniční hosté spíše přáním než splnitelným cílem. V obou zemích, které jsou silně závislé na domácím cestovním ruchu, se proto vlády zabývají tím, jak domácí turisty povzbudit k aktivitě.
Zájem o Chorvatsko roste, někde už mají v srpnu plno
Například Slovinci občanům rozdávají poukázky na 200 eur (asi 5300 korun) na dovolenou ve své zemi. To je špatná zpráva pro sousední Chorvatsko, které každoročně hostí na 1,5 milionu Slovinců.
Řecko, které se může chlubit tím, jak se s koronavirem dobře vypořádalo, je do značné míry závislé na hostech, kteří dorazí letadlem. Ale ani tato země, jejíž premiér nedávno ohlásil „restart turismu“, se nevyznačuje cenami za pakatel. Například německá cestovní kancelář TUI nabízí pobyt na Krétě v hlavní sezoně ve čtyř- či pětihvězdičkových hotelech za 1100 až 1300 eur (29 200 až 34 600 korun). Výhoda ale spočívá pouze v tom, že ještě loni by na stejnou částku vyšel pobyt pouze mimo hlavní sezonu.
Zda a do jaké míry turismus v červenci ožije, záleží v první řadě na koronaviru, v druhé řadě pak na Němcích, které nyní dychtivě vyhlíží celé Středomoří. Právě Německo výrazně ovlivní letošní cestovatelské trendy. Podle průzkumů veřejného mínění chce 80 procent z nich strávit plánovanou dovolenou v zahraničí.
Chorvatsko si v tomto ohledu nestojí špatně. Pro mnoho evropských států je nejbližší středomořskou zemí, není tak odkázáno na letecké spojení. Jeho velkou výhodou je i dobrá epidemická situace.
„A ceny? To bude záležet na poptávce, v některých objektech a termínech se možná sníží, v jiných naopak vzrostou. V jedné firmě na středním Jadranu tvrdí, že mají v některých termínech v srpnu už plno,“ říká šéf Chorvatského turistického sdružení (HUT) Veljko Ostojić.
Česko zatím s poukazy na dovolenou nepočítá
V Česku zatím krizový akční plán pro cestovní ruch, který v pondělí schválila vláda, s plošnou pomocí ve formě státem dotovaných poukazů na dovolenou v tuzemsku, tak jako třeba mají na Slovinsku, nepočítá. Podnikatelské svazy jsou právě kvůli tomu zklamané, protože podle nich by to podpořilo poptávku. Projekt bude podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) v první etapě podporovat pouze lázeňské pobyty a procedury.
Zástupci podnikatelů v cestovním ruchu chtějí tak dále apelovat na vládu, aby cestovnímu ruchu, který koronavirová krize postihla nejvíce, pomohla, uvedli prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a viceprezident Svazu léčebných lázní a místopředseda Fóra cestovního ruchu Martin Plachý.
Schválený krizový akční plán obsahuje 16 opatření, mimo jiné také projekt Dovolená v Česku na státem dotované poukazy na dovolenou, kdy stát přispěje na pobyt v tuzemských lázních, který musí být minimálně na šest nocí, 40 procent, maximálně ale 4000 korun.
Zástupci podnikatelů, ale i Národní ekonomická rada vlády (NERV) se podle Prouzy shodli, že klíčovou pomocí je stimulace poptávky. Hlavním nástrojem měly být dotované poukazy na domácí dovolenou. Podnikatelské svazy navrhovaly, aby byly v hodnotě 5000 korun pro každého občana ČR, k využití měly být od 1. července.
„Vláda nakonec zvolila poměrně opatrný přístup, kdy podpoří lázeňské pobyty a do financování chce zapojit zdravotní pojišťovny,“ řekl Plachý. Nastavení podle něj dává smysl. Příspěvek státu se podle něj zhruba rovná příjmům do státního rozpočtu z daně z přidané hodnoty či místních poplatků. Samoplátci do lázní podle něj nejčastěji jezdí na šest až sedm dní. Aby státní podpora fungovala, musí být podle Plachého zvolen jednoduchý systém.
„Vláda záchranu cestovního ruchu hodila na kraje, to mi přijde nefér,“ řekl Prouza. Praha, Jihočeský, Karlovarský či Moravskoslezský kraj podle něj připravily své vlastní programy na podporu domácí turistiky, ale počítaly s tím, že vláda připraví plošné řešení.
Plachý i Prouza se shodli, že lázně rozhodně nejsou jediné, které potřebují podporu. Klasické letní destinace jako Lipno či Krkonoše podle nich mají tradičně plno. Podle Plachého je ale obsazenost pražských hotelů mezi pěti a deseti procenty, Prouza upozornil na velmi nízkou obsazenost ubytovacích zařízení v Českém Krumlově, ale třeba ani ve Špindlerově Mlýně podle něj kapacity plné nejsou.
Podle ředitele slevového portálu Slevomat Ladislava Veselého zájem o pobyty v tuzemsku nicméně roste. „Za poslední týden byly prodeje každý den téměř dvojnásobné proti rekordnímu loňskému roku. Nejvíce je to patrné v Praze,“ konstatuje.
„Hlavní město se vylidnilo od zahraničních turistů a my tak sledujeme rostoucí zájem. A to zejména díky příznivým cenám. Průměrný pobyt pro dva na víkend lze pořídit v průměru za 3000 korun,“ dodává.
V cestovním ruchu je zaměstnáno na čtvrt milionu lidí. Podle prezidenta Fóra cestovního ruchu Viliama Sivka je bez podpory státu ohroženo dvě stě tisíc míst. Cestovní ruch každý rok do veřejných rozpočtů odvádí více než 125 miliard korun. Podle agentury CzechTourism tvoří cestovní ruch tři procenta z hrubého domácího produktu ČR. Letos se počítá s propadem cestovního ruchu o více než polovinu.
