V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.
Vědci o studii hovoří jako o první vyčerpávající vědecké zprávě o změně klimatu v oblasti Středomoří. „Nikdy předtím tu nebyla takto úplná syntéza,“ prohlásil o několikaleté práci asi osmdesáti vědců Cramer.
Poznamenal také, že mnoho lidí ve Středomoří je oteplováním klimatu zvlášť zranitelných, protože žijí blízko u moře, jsou často chudí a nemohou se tak před dopady změn bránit, nebo se odstěhovat. Studie varuje, že v oblasti budou v budoucnu intenzivnější vlny veder a častější sucha.
Pokud by produkce skleníkových plynů zůstala na dnešní úrovni, zvýšila by se podle vědců do roku 2040 průměrná teplota v regionu oproti hodnotám před průmyslovou revolucí o 2,2 stupně Celsia. V současnosti je tam přitom vyšší o 1,5 stupně. Hladina Středozemního moře by do roku 2100 vystoupala o celý metr, čímž by jen v severní Africe ohrozila bydliště 37 milionů lidí. Moře by rovněž zasolilo ornou půdu u ústí Nilu, Pádu, Rhôny a řeky Ebro na severu Španělska.
Horší požáry, znečištěnější voda a půda, více mrtvých
Vědci také varují před častějším výskytem rozsáhlých požárů. Rozloha oblastí zničených plameny zřejmě i podle nejoptimističtějšího scénáře v budoucnu vzroste o 40 procent.
Vyšší teploty také podle studie každoročně způsobí smrt stále většího počtu lidí a to především ve městech. Poklesne kvalita ovzduší, stále více znečištěná bude také voda a půda. To všechno povede k častějšímu výskytu dýchacích a oběhových problémů.
I přes tyto značně pesimistické vyhlídky Cramer zdůrazňuje, že cílem studie je politikům a jejich poradcům „poskytnout vyvážené informace ohledně rizika pro celou Středomořskou pánev“. Vědec také činitele vyzývá k akci: „Sever musí pomoci Jihu adaptovat se a zaručit stabilitu ekonomikám jižních států. Každá tuna oxidu uhličitého, o kterou vyprodukujeme méně, má význam,“ uvedl Cramer.
