Malý ostrov uprostřed velké pře. Kastelorizo je symbolem řecko-tureckého sporu

3 minuty
Události ČT: Malý ostrov uprostřed velkého sporu
Zdroj: ČT24

Napětí mezi Aténami a Ankarou kvůli územním sporům dál stoupá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zúčastnil oslav dne vítězství, který připomíná 98 let od porážky Řecka. Současně prodloužil vojenské manévry u Kypru na dva týdny. Řecká vláda chce naopak zdvojnásobit své teritoriální vody v Jónském moři. Na místě, které si nárokují oba členové NATO, natáčel štáb České televize.

V centru letitých pří mezi středomořskými sousedy se ocitl třeba malý ostrov Kastelorizo. Leží pět set kilometrů od Atén, sto třicet od Rhodu a dva kilometry od tureckého přístavního města Kas.

Řecko tvrdí, že každý jeho ostrov, ať je sebemenší a ať je jakkoli blízko tureckému pobřeží, má právo na vlastní kontinentální šelf a výhradní ekonomickou zónu.

Kastelorizo by v takovém případě doslova ve dví rozčísl turecké nároky ve východním Středomoří. Pokud by naopak bylo po vůli Ankary, z ostrova by se stala řecká enkláva obklopená tureckými vodami.

Lidé z obou břehů spolu problémy nemají

Přes napětí mezi vládami spolu ostrov a pevnina čile obchodují. Teď ale byznys za miliony stojí, byť ne kvůli geopolitice, ale kvůli pandemii.

„Před šestnácti lety, když jsem podnik založil, tak jsme z Kase na Kastelorizo přepravili 3500 lidí. Od té doby se počet cestujících zvýšil na třicet tisíc ročně,“ přibližuje Fethi Kemal Öztürk, majitel cestovní kanceláře v Kasi, jehož lodě teď kvůli pandemii nevyplouvají.

Zavřené hranice jsou špatná zpráva pro ekonomiku závislou na příjmech z turismu a také pro přátele, kteří se už půl roku mohou vídat jen virtuálně. Opatření proti koronaviru jejich životy ovlivnily víc než politické rozepře.

„Územní spory tu byly vždy. Je to problém, o kterém musí jednat politici u jednoho stolu. Lidé z Kase a Kasteloriza mezi sebou žádné problémy nemají,“ říká Konstantinos Papoutsis, majitel cestovní kanceláře na Kastelorizu.

Lidé z obou břehů by k jednomu stolu zasedli rádi, jejich vlády to ale zatím nedokážou. Tuto realitu připomínají časté přelety bojových letounů nad ostrovem a válečné lodě v místních vodách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...