Má pěkná azurová klepeta, ale je postrachem albánských rybářů. Kvůli klimatickým změnám a námořnímu provozu se krab modrý ve vodách malé balkánské země množí a likviduje ryby a rybářům sítě.
V Albánii se nebezpečně šíří invazivní agresivní krab modrý. Napadá ryby, a dokonce i ptáky
Modrý korýš pochází ze západního Atlantiku a na jaderském pobřeží Albánie ho biologové pozorují od roku 2006. Vědci ho považují za invazivní druh, který škodí původní mořské biodiverzitě i sociálně ekonomické aktivitě.
Jižně od metropole Tirany, v národním parku Karavasta, kde jsou laguny, kanály a močály, si čtyřiačtyřicetiletý Besmir Hoxha stěžuje na přítomnost „uchvatitele“, který vděčí za svoje jméno bleděmodrým klepetům a jehož krása si v ničem nezadá s jeho agresivitou.
„Náhle tu bylo málo ryb. Berou nám náš denní chléb,“ říká rybář, který musí živit pětičlennou rodinu. Jeho kolega, čtyřicetiletý Stilian Kisha, ukazuje zjizvené prsty, následek stisku obávaných klepet, která rovněž ničí sítě a vybavení rybářů.
„Jsou velmi agresivní a zlí, je to pravé prokletí,“ povzdechne si. „Letos je ten krab všude, na pobřeží moře, podél pobřeží, ale také v řekách a lagunách. Škody jsou obrovské,“ dodává. Dravých a červených ryb ubývá, úhoři zcela vymizeli, uvádějí rybáři. Krabi roztrhají ryby na kousky dokonce i v sítích.
Narušená rovnováha
Rybáři skutečně mají důvod ke znepokojení. Růst počtu krabů modrých, jejichž samičky kladou miliony vajíček, potvrzuje Sajmir Beqiraj, profesor hydrobiologie na Tiranské univerzitě. „Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly vhodné podmínky, zejména teplota,“ uvádí vědec.
Dnes krab modrý patří mezi stovku druhů považovaných za nejvíce invazivní ve Středomoří a na Jadranu.
„Narušil již přirozenou rovnováhu původních druhů a kvůli němu klesají počty některých druhů, z nichž některé dokonce vyhynuly, zvláště místní krabi,“ říká vědec. Krab modrý poškozuje podmořské rostlinstvo, které slouží jako potrava místním rybám, a žere slávky a hlemýždě, zejména mladé, které snadněji dohoní.
Maso, které nemá kupce
Útočí dokonce i na ptáky, uvádí Besmir Hodža. Modrý krab zlomil nohu jednomu plameňákovi, doplňuje. Oba rybáři líčí, jak v některé dny sesbírají až 300 kilogramů krabů, ale vyloví jen pět až šest kilogramů ryb.
Maso korýšů se těší oblibě pro svou jemnost, ale jejich konzumace není v Albánii rozšířená. Kilogram kraba stojí v přepočtu deset korun, zatímco kilogram červených ryb asi 360 Kč. „Pro kraby tady není žádný trh,“ říká Besmir Hodža. Ani vývoz není možný, protože export nezmrazených výrobků do Evropské unie je zakázaný.
Besmir a Stilian bezmocně pohlížejí na hory krabů zachycených do sítí a do přehrady, kterou postavili na jednom z kanálů v naději, že do ní chytí ryby. „Denně soupeříme s krabem, kdo první uloví ryby, ale také dnes ráno krabi zase vyhráli,“ říká s trpkým úsměvem Stilian.
Jak se loví krab
Rybáři čekají, až s tím úřady něco udělají, a zatím mají za spojence slunce. A sílu svých paží, když táhnou modré kraby na pevnou zemi, aby je tu nechali uhynout.
„Házíme je daleko, aby nemohli klást vejce do moře. To je všechno, co nám zbývá: nechat je rozložit se na slunci,“ říká sedmadvacetiletý rybář Adrian Kola a hází velký pytel s korýši na mrtvoly jejich kolegů.
„Je třeba rychle najít řešení, jinak bude brzy těžké kontrolovat invazi stejně nebezpečnou, jako je koronavirus,“ dodává.