Lídři zemí EU chtějí další koordinaci boje proti koronaviru. Pandemie je důvodem k velmi vážným obavám, tvrdí

Evropské země by měly v rámci společného boje proti koronaviru více koordinovat pravidla pro karantény nebo postupy při testování na covid-19. Shodli se na tom představitelé států EU na závěr prvního dne bruselského summitu. Země by podle nich také měly spolupracovat při vývoji a nákupech vakcín a jejich spravedlivém rozdělení mezi zájemce. Současné šíření nákazy je důvodem k „velmi vážným obavám“, shodli se.  V pátek budou politici jednat například o posílení spolupráce s Afrikou či o sankcích vůči autoritářskému vládci Běloruska Alexandru Lukašenkovi.

Političtí vůdci se v Bruselu sešli za striktních hygienických opatření v době, kdy řada zemí přijímá přísná omezení kvůli nové vlně koronavirové nákazy. Předseda Evropské rady Charles Michel organizující vrcholné schůzky však vzhledem k zásadním tématům upřednostnil jednání tváří v tvář před videokonferencí, která podle něj nedává dostatečný prostor k debatám.

Covidová koordinace se na program schůzky lídrů dostala v krátké době podruhé po mimořádném summitu ze začátku října. Již tehdy šéfové států a vlád vyzvali ke sjednocení cestovních omezení, země se však od té doby shodly pouze na společném barevném hodnocení rizikových regionů a ke sladění covidových testů či karantén dosud nepřikročily. Ochrana zdraví obyvatel je výhradně v kompetenci členských států a řada z nich nechce přenechávat pravomoci Bruselu a dát na doporučení Evropské komise, která ke koordinaci vyzývá dlouhodobě.

Summit ve čtvrtečním usnesení apeloval na další sjednocování postupů založených na vědeckých údajích, „zejména karanténních pravidel, přeshraničního trasování kontaktů, testovacích strategií, společného hodnocení testovacích metod, vzájemného uznávání testů a dočasného omezení cest do EU, které nejsou nezbytné“.

Lídři chtějí, aby vlády členských zemí a Evropská komise na koordinaci dále pracovaly, a shodli se, že se k tématu opět vrátí.

Babiš: Lídři budou o covidu jednat na dálku každý týden

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou každý týden na dálku jednat o společném boji proti rychle se šířící pandemii covidu-19. Na začátku druhého dne unijního summitu to prohlásil český premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož by unijní země měly více spolupracovat a koordinovat svá koronavirová opatření.

„Je to největší hrozba pro Evropu od druhé světové války a my jsme konstatovali, že musíme zintenzivnit komunikaci,“ řekl v pátek českým novinářům v Bruselu Babiš. Unijní lídři se ve čtvrtek pozdě večer mimo jiné usnesli, že chtějí sjednotit pravidla pro karantény nebo postupy při testování na covid-19 včetně vzájemného uznávání testů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Babiš uvítal návrh německé kancléřky Angely Merkelové, která podle něj bude každý týden pořádat videokonference šéfů států a vlád. „Účast je dobrovolná, ale my se za Českou republiku určitě účastnit budeme,“ prohlásil premiér.

V pátek by měli lídři jednat o spolupráci s Afrikou

Jednání lídrů EU pokračuje i v pátek. Druhý den vrcholné schůzky jsou na programu výhradně zahraničněpolitická témata, z nichž největší důraz chce Michel věnovat vztahům s Afrikou. Schůzka má být přípravou na summit evropských a afrických států, který se v případě zlepšeného vývoje pandemie uskuteční v prosinci.

Představitelé unijních zemí by se v pátek měli shodnout na záměru posílit obchodní vztahy s Afrikou a investovat v tamních zemích více peněz. EU chce rovněž více spolupracovat při řešení příčin migrace či více pomoci africkým partnerům zvládnout dopady koronaviru.

Na program se může po mimořádné schůzce ze začátku října dostat otázka ráznějšího přístupu k turecké těžbě ve Středomoří, proti které protestují Řecko a Kypr. Podle diplomatů však není pravděpodobné, že by summit v této věci učinil zásadní závěry. Politici patrně otevřou i téma sankcí vůči Lukašenkovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 5 mminutami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 1 hhodinou

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 9 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
05:24Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 10 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
09:22Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 15 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 19 hhodinami
Načítání...