Lídři zemí EU chtějí další koordinaci boje proti koronaviru. Pandemie je důvodem k velmi vážným obavám, tvrdí

Evropské země by měly v rámci společného boje proti koronaviru více koordinovat pravidla pro karantény nebo postupy při testování na covid-19. Shodli se na tom představitelé států EU na závěr prvního dne bruselského summitu. Země by podle nich také měly spolupracovat při vývoji a nákupech vakcín a jejich spravedlivém rozdělení mezi zájemce. Současné šíření nákazy je důvodem k „velmi vážným obavám“, shodli se.  V pátek budou politici jednat například o posílení spolupráce s Afrikou či o sankcích vůči autoritářskému vládci Běloruska Alexandru Lukašenkovi.

Političtí vůdci se v Bruselu sešli za striktních hygienických opatření v době, kdy řada zemí přijímá přísná omezení kvůli nové vlně koronavirové nákazy. Předseda Evropské rady Charles Michel organizující vrcholné schůzky však vzhledem k zásadním tématům upřednostnil jednání tváří v tvář před videokonferencí, která podle něj nedává dostatečný prostor k debatám.

Covidová koordinace se na program schůzky lídrů dostala v krátké době podruhé po mimořádném summitu ze začátku října. Již tehdy šéfové států a vlád vyzvali ke sjednocení cestovních omezení, země se však od té doby shodly pouze na společném barevném hodnocení rizikových regionů a ke sladění covidových testů či karantén dosud nepřikročily. Ochrana zdraví obyvatel je výhradně v kompetenci členských států a řada z nich nechce přenechávat pravomoci Bruselu a dát na doporučení Evropské komise, která ke koordinaci vyzývá dlouhodobě.

Summit ve čtvrtečním usnesení apeloval na další sjednocování postupů založených na vědeckých údajích, „zejména karanténních pravidel, přeshraničního trasování kontaktů, testovacích strategií, společného hodnocení testovacích metod, vzájemného uznávání testů a dočasného omezení cest do EU, které nejsou nezbytné“.

Lídři chtějí, aby vlády členských zemí a Evropská komise na koordinaci dále pracovaly, a shodli se, že se k tématu opět vrátí.

Babiš: Lídři budou o covidu jednat na dálku každý týden

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou každý týden na dálku jednat o společném boji proti rychle se šířící pandemii covidu-19. Na začátku druhého dne unijního summitu to prohlásil český premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož by unijní země měly více spolupracovat a koordinovat svá koronavirová opatření.

„Je to největší hrozba pro Evropu od druhé světové války a my jsme konstatovali, že musíme zintenzivnit komunikaci,“ řekl v pátek českým novinářům v Bruselu Babiš. Unijní lídři se ve čtvrtek pozdě večer mimo jiné usnesli, že chtějí sjednotit pravidla pro karantény nebo postupy při testování na covid-19 včetně vzájemného uznávání testů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Babiš uvítal návrh německé kancléřky Angely Merkelové, která podle něj bude každý týden pořádat videokonference šéfů států a vlád. „Účast je dobrovolná, ale my se za Českou republiku určitě účastnit budeme,“ prohlásil premiér.

V pátek by měli lídři jednat o spolupráci s Afrikou

Jednání lídrů EU pokračuje i v pátek. Druhý den vrcholné schůzky jsou na programu výhradně zahraničněpolitická témata, z nichž největší důraz chce Michel věnovat vztahům s Afrikou. Schůzka má být přípravou na summit evropských a afrických států, který se v případě zlepšeného vývoje pandemie uskuteční v prosinci.

Představitelé unijních zemí by se v pátek měli shodnout na záměru posílit obchodní vztahy s Afrikou a investovat v tamních zemích více peněz. EU chce rovněž více spolupracovat při řešení příčin migrace či více pomoci africkým partnerům zvládnout dopady koronaviru.

Na program se může po mimořádné schůzce ze začátku října dostat otázka ráznějšího přístupu k turecké těžbě ve Středomoří, proti které protestují Řecko a Kypr. Podle diplomatů však není pravděpodobné, že by summit v této věci učinil zásadní závěry. Politici patrně otevřou i téma sankcí vůči Lukašenkovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...