Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek nad ránem po více než osmihodinovém jednání shodli na přijetí sankcí proti představitelům běloruského režimu a na společném postupu vůči Turecku. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Podle něj shoda otevírá cestu k diplomatickému řešení napětí ve Středomoří a zároveň ukazuje, že EU pevně stojí za Kyprem. Ten požadoval tvrdší přístup vůči Ankaře výměnou za svůj souhlas s běloruskými sankcemi. V závěrečný den summitu se pak šéfové států EU shodli, že chtějí lépe koordinovat reakci na covid-19.
Lídři EU se shodli na běloruských sankcích a postupu vůči turecké těžební expanzi
Události ČT: Lídři Evropské unie se shodli na běloruských sankcích (zdroj: ČT24)
„Je velmi důležité, že jsme udělali to, na čem jsme se shodli již před několika týdny,“ uvítal Michel konečnou dohodu o postizích vůči čtyřem desítkám Bělorusů odpovědných podle Unie za volební manipulace a násilné potlačování opozičních protestů. Seznam byl hotov již v polovině září, Kypr jej však dosud při ministerských jednáních blokoval.
Členské země by podle Michela měly sankce formálně schválit ještě v pátek. Autoritářský vládce Alexandr Lukašenko, jehož EU jako prezidenta neuznává, ale na seznamu přes naléhání zvláště pobaltských zemí není.
„Budeme samozřejmě sledovat vývoj v Bělorusku,“ podotkl šéf unijních summitů k možnému rozšíření postihů i na Lukašenka. Unie však podle něj zatím preferuje snahu o dialog mezi opozicí a režimem a doufá, že by mohl vést k ukončení zatýkání a k vypsání nových voleb.
Že se představitelé unijních zemí shodli na sankcích proti představitelům běloruského režimu, ocenil v pátek český premiér Andrej Babiš (ANO). „Je velice důležité, že dnes po jedenácté hodině vstoupí v platnost sankce proti skupině 43 lidí, kteří jako představitelé běloruského režimu dávali pokyny k násilí na Bělorusech a kteří falšovali volby,“ uvedl v pátek předseda vlády. Zklamáním podle něj naopak je, že na seznamu není Lukašenko.
Své sankce vztahující se na osm běloruských činitelů včetně ministra vnitra v pátek ohlásily také Spojené státy. „Demokratické snahy běloruského lidu vybrat si své vlastní vůdce a uplatňovat pokojně svá práva narazily na násilnosti a útlak běloruských činitelů,“ uvedl ve vyjádření ministr financí USA Steve Mnuchin. Americký úřad také upřesnil, že sankce přijal v součinnosti s Británií, Kanadou a EU.
Minsk reagoval vlastní černou listinou
Bělorusko mezitím jako odpověď na opatření EU ohlásilo vlastní černou listinu lidí se zákazem vstupu do země. „Jako suverénní stát rozhodně, byť s lítostí, odpovíme na nepřátelské kroky s cílem přirozené obrany národních zájmů,“ prohlásila běloruská diplomacie podle státní agentury Belta.
Ministerstvo uvedlo, že v „souladu se vzniklou civilizovanou diplomatickou praxí“ sankční seznam nezveřejní. Dodalo, že seznam lidí se zákazem vstupu platí i v rámci integračních uskupení, jichž je Bělorusko součástí. Minsk také varoval, že případné další kroky EU by mohly vést k odchodu Běloruska ze společných programů a projektů i k přehodnocení „účelnosti zachování diplomatických styků“.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zase podle agentury Interfax prohlásil, že uvalení sankcí na prezidenta Lukašenka by připravilo Unii o veškeré kontakty s Minskem. Lukašenkova absence na unijní černé listině tak podle něj představuje spíše pozitivní signál, jakkoli ji Rusko pokládá „spíše za projev slabosti než síly“.
Von der Leyenová: Je na Turecku, zda se chce spolu s námi vydat konstruktivní cestou
Dalším tématem byly vztahy s EU s Tureckem. V tomto ohledu budou podle Michela klíčové příští týdny, kdy se uvidí, zda má Ankara zájem o dialog, nebo zda chce pokračovat v průzkumné těžbě u kyperských břehů. Ve druhém případě nová dohoda Unii umožňuje sáhnout k tvrdšímu postupu včetně případných sankcí.
„Nyní je na Turecku, aby ukázalo, zda se chce spolu s námi vydat konstruktivní cestou. To je naše dnešní nabídka. Ale zcela jasně říkáme, že v opačném případě máme k dispozici všechny potřebné nástroje,“ řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Turecké námořní nároky podle koncepce Mavi Vatan (Modrá vlast)
Summitová dohoda by podle ní mohla Ankaru motivovat ke spolupráci nabídkou užšího obchodního partnerství a rozšíření celní unie, pokud se však Turecko nevyvaruje „jednostranných provokací“, může EU sáhnout k sankcím.
Kyperský prezident podle diplomatů během dlouhého jednání ve čtvrtek večer a v noci na pátek několikrát odmítl průběžně předkládané návrhy jako příliš vstřícné vůči Turecku. Lídři řady dalších zemí včetně předsednického Německa však chtěli předejít dalšímu zhoršení vztahů s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců do Evropy.
Ankara v reakci označila některé prvky dohody představitelů Evropské unie ohledně Turecka a napětí ve východním Středomoří za krok pozitivním směrem. Jiné však podle ní neodpovídají realitě.
„Není konstruktivní pokračovat v používání jazyka sankcí a označovat kroky podniknuté naší zemí na obranu našich práv a práv kyperských Turků jako ilegální,“ uvedlo v prohlášení turecké ministerstvo zahraničí.
Šéfové států chtějí lépe koordinovat reakci na pandemii
V pátek se prezidenti a premiéři zemí EU dohodli, že jejich státy zlepší vzájemnou koordinaci kroků zaměřených proti šíření covidu-19. Po skončení summitu to řekl předseda Evropské rady Michel. Unijní země přitom podle něj budou vycházet z návrhů Evropské komise, která ke vzájemnému sladění „covidových semaforů“ či společným nákupům léků vyzývá dlouhodobě.
„Rozhodli jsme se, že posílíme koordinaci a spolupráci na základě konkrétních návrhů předložených komisí,“ řekl Michel po jednání. Společnou reakci na aktuální vlnu epidemie šířící se Evropou nebyl původně vůbec na programu summitu, který se měl zabývat pouze dlouhodobějšími hospodářskými důsledky pandemie koronaviru.
Mezi vrcholné představitele členských zemí bloku, kteří debatu o pandemii požadovali, patřil i český premiér Andrej Babiš. „Znovu jsem zdůraznil, že musíme přimět naše epidemiology, aby spolu pravidelně diskutovali, vyměňovali si informace a byli v neustálém kontaktu,“ uvedl předseda české vlády, podle něhož je současná koordinace opatření jednotlivých států nedostatečná. Česko patří v současnosti k zemím, v nichž se v přepočtu na obyvatele šíří covid-19 vůbec nejrychleji.
Unijní exekutiva státům začátkem září navrhla, aby sjednotily kritéria, podle nichž se posuzují rizikové oblasti i svůj přístup k lidem z těchto regionů. Brusel chce také posílit společné nákupy léků a zdravotnického materiálu a klade důraz na koordinaci předběžných nákupů testovaných vakcín. Mnohé členské země se však nechtějí vzdát části své suverenity v rozhodování o zdravotní politice a dosud s výraznějším sladěním postupu proti pandemii váhají.