Metrový mlž ze Středomoří vymírá. Jeho populaci likviduje patogen

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) přidal kyjovku šupinatou na seznam krajně ohrožených druhů. Tento mlž, který může dorůst až do jednoho metru, se vyskytuje ve Středozemním moři. Počet jedinců se ale v posledních třech letech prudce snížil kvůli novému patogenu.

Kyjovky přispívají k čistotě vody, z které odfiltrovávají organické částice. Po staletí byly součástí jídelníčku lidí a poskytovaly také mimořádně vzácná jemná vlákna tvořená bílkovinami. Kyjovky se jimi připoutávají ke dnu a kamenům.

Už v minulosti je ohrožoval nelegální rybolov, ztráta přirozeného prostředí, invazivní živočišné druhy a změny klimatu. „Nic z toho ale nevedlo k tak prudkému poklesu jejich stavu jako současná choroba,“ uvádí se ve zprávě IUCN. 

Patogen se poprvé objevil v roce 2016 u španělského pobřeží a odtud se rozšířil do dalších oblastí Středomoří. Teď jej vědci našli u Řecka a kyjovkám podle nich hrozí zánik.

IUCN požaduje, aby byl co nejrychleji vytvořen monitorovací program a zahájen výzkum, který vysvětlí chorobu a najde způsob, jak šíření nákazy zastavit.

Dobré zprávy

IUCN svůj seznam ohrožených druhů pravidelně aktualizuje. Nyní svaz konstatoval, že se díky ochraně podařilo zlepšit stavy dvou druhů ryb a osmi druhů ptáků.

Jedním z nich je chřástal guamský. Tento nelétavý druh žil kdysi hojně na ostrově Guam a tiše se pohyboval v tamní vegetaci. Američané však na ostrov po druhé světové válce zřejmě nechtěně přemístili stromového hada bojgu hnědou, která vyhubila nejen chřástaly, ale i dalších deset ptačích druhů.

Narušení ekologické rovnováhy vedlo k přemnožení pavouků, takže příroda na Guamu je plná pavučin. Pro lidi není jed tohoto hada smrtelný, ale protože bojga šplhá do výšek, často vyzkratuje elektrické vedení. Přemnožené hady se lidé snaží vyhubit shazováním těl mrtvých myší napuštěných látkou, která je pro bojgy toxická. Počet hadů se snižuje i samovolně, protože bojgy začaly trpět stresem z přemnožení a snižují se jejich rozmnožovací schopnosti.

Na červené listině IUCN je nyní více než 112 tisíc ohrožených živočišných druhů a 30 178 z nich hrozí zánik. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 12 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 14 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...