Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.

Expedice vyrazila na cestu v pátek. První den zdolala na širém moři v replice pravěkého člunu vydlabaného z jednoho kusu dubu mezi pevninou a ostrovem Sámothraké za devět hodin vzdálenost 48 kilometrů. Uvedl to ředitel archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku Radomír Tichý, který je organizátorem expedice. Celá trasa po moři mezi ostrovy měří okolo 450 kilometrů, cíl je v přístavu Volos.

„Bylo to náročné, ale posádka je na tom dobře. Vítr byl boční, proto nešlo použít plachtu. Plavba byla ve vlnách s větrem, což způsobilo vratkost člunu. Nebezpečné to ale nebylo,“ popsal Tichý.

Zároveň doufá, že námořní experiment lépe objasní nejpravděpodobnější trasu neolitické migrace v této části Egejského moře. „V neděli nás čeká trasa dlouhá jen 15 kilometrů podél pobřeží ostrova Sámothraké,“ avizoval na konci minulého týdne Tichý.

Trasa vede mezi Malou Asií a Evropou, kde převládají větry vhodné pro pohon plavidla. Právě proto je ověření zapojení plachty do námořní plavby při šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří jedním z hlavních cílů výpravy. Pátá expedice v dlabaných člunech, monoxylech, navazuje na výpravy z let 1995, 1998, 2019 a 2023, z nichž tři se konaly právě v Egejském moři.

Nahrávám video

Zatímco dříve expedice Monoxylon zapojovala plachtu asi v pěti procentech času trvání expedice, letos by ji rádi využili nejméně desetinásobně. Plachta byla vyrobena tradičními postupy z lipového lýka. Výprava má nicméně v záloze plachtu ze lnu.

K cestě archeologové používají člun, který vyrobili pro předchozí plavbu. Má délku 11,5 metru a široký je až 120 centimetrů. Má 22 členů posádky včetně kormidelníka. Předlohou plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Expediční člun má také doprovodné plavidlo.

Na plavbu má expedice 12 až 14 dnů. Trasa má nejméně deset etap přes řecké ostrovy. Na ostrovech, které výprava navštíví, jsou lokality z neolitu. Cílem expedic Monoxylon je přispět k poznání šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Celá trasa lodi se dá sledovat zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.