Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.

Expedice vyrazila na cestu v pátek. První den zdolala na širém moři v replice pravěkého člunu vydlabaného z jednoho kusu dubu mezi pevninou a ostrovem Sámothraké za devět hodin vzdálenost 48 kilometrů. Uvedl to ředitel archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku Radomír Tichý, který je organizátorem expedice. Celá trasa po moři mezi ostrovy měří okolo 450 kilometrů, cíl je v přístavu Volos.

„Bylo to náročné, ale posádka je na tom dobře. Vítr byl boční, proto nešlo použít plachtu. Plavba byla ve vlnách s větrem, což způsobilo vratkost člunu. Nebezpečné to ale nebylo,“ popsal Tichý.

Zároveň doufá, že námořní experiment lépe objasní nejpravděpodobnější trasu neolitické migrace v této části Egejského moře. „V neděli nás čeká trasa dlouhá jen 15 kilometrů podél pobřeží ostrova Sámothraké,“ avizoval na konci minulého týdne Tichý.

Trasa vede mezi Malou Asií a Evropou, kde převládají větry vhodné pro pohon plavidla. Právě proto je ověření zapojení plachty do námořní plavby při šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří jedním z hlavních cílů výpravy. Pátá expedice v dlabaných člunech, monoxylech, navazuje na výpravy z let 1995, 1998, 2019 a 2023, z nichž tři se konaly právě v Egejském moři.

Nahrávám video

Zatímco dříve expedice Monoxylon zapojovala plachtu asi v pěti procentech času trvání expedice, letos by ji rádi využili nejméně desetinásobně. Plachta byla vyrobena tradičními postupy z lipového lýka. Výprava má nicméně v záloze plachtu ze lnu.

K cestě archeologové používají člun, který vyrobili pro předchozí plavbu. Má délku 11,5 metru a široký je až 120 centimetrů. Má 22 členů posádky včetně kormidelníka. Předlohou plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma. Expediční člun má také doprovodné plavidlo.

Na plavbu má expedice 12 až 14 dnů. Trasa má nejméně deset etap přes řecké ostrovy. Na ostrovech, které výprava navštíví, jsou lokality z neolitu. Cílem expedic Monoxylon je přispět k poznání šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Celá trasa lodi se dá sledovat zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 6 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 10 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.