Letošní červenec se zřejmě stane nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na analýzu Lipské univerzity v Německu. K omezení růstu globální teploty a zabránění nejhorším dopadům změny klimatu jsou nutná „dramatická a okamžitá“ opatření, reagoval na oznámení vědců generální tajemník OSN António Guterres. Především rychlý konec vypouštění skleníkových plynů.
„Éra globálního oteplování skončila, nyní přichází éra globálního varu. Změna klimatu je tady. Je děsivá. A to je teprve začátek,“ řekl Guterres. „Nemusíme čekat na konec měsíce, abychom to věděli. Pokud v příštích dnech nepřijde malá doba ledová, červenec 2023 překoná rekordy ve všech oblastech,“ dodal.
„Už nyní můžeme s naprostou jistotou říci, že se bude jednat o nejteplejší červenec,“ uvedl lipský klimatolog Karsten Haustein. A co víc, „možná bychom se museli vrátit o tisíce, ne-li desetitisíce let zpět, abychom na naší planetě našli podobně teplé podmínky,“ řekl Haustein. Podle dřívějších, méně přesných klimatických záznamů – získaných například z vzorků ledu a letokruhů stromů – nebylo na Zemi tak teplo už 120 tisíc let.
Hausteinova analýza vychází z předběžných údajů o teplotách a z meteorologických modelů, včetně předpovědi do konce tohoto měsíce, ale ověřili ji i jiní vědci.
Světová meteorologická organizace (WMO) současně uvedla, že je „velmi pravděpodobné“, že červenec 2023 překoná dosavadní rekordy. S oficiálním oznámením ale počká, až bude mít k dispozici všechny údaje.
„Červenec je téměř jistě nejteplejším zaznamenaným měsícem,“ dodal další klimatolog Piers Forster z univerzity v britském Leedsu. „Výsledek potvrzuje několik nezávislých souborů dat kombinujících měření v oceánu a na pevnině. Je statisticky spolehlivý,“ uvedl.
Ukázka budoucího světa
Rekordní teploty letos v létě zasáhly Asii, Severní Ameriku i Evropu. S požáry v důsledku vedra bojují hasiči v Řecku, Itálii či Kanadě a ohřívají se také oceány po celém světě. To je „drsná realita klimatických změn a předzvěst budoucnosti“, řekl generální tajemník WMO Petteri Taalas.
Oznámení přichází po červnu, který agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus označila za celosvětově nejteplejší v historii měření. K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn i návratu přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo. Planeta se nyní nachází v jeho počáteční fázi, dopady jevu podle předpovědí vyvrcholí později v tomto nebo dalším roce.
Nastupující šéf mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea prohlásil, že svět se blíží k překročení kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí. Celosvětová opatření, která tomu mají zabránit, podle něj nejsou dostatečně ambiciózní, ale vlády stále mají k dispozici řadu nástrojů, které mohou tento cíl udržet při životě.
Co se stane
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.
Šestá zpráva IPCC z března uvedla, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud jí chce dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí IPCC.
