Arktida se za posledních čtyřicet let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádějí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech, jejichž oteplování má zásadní vliv na zvyšování hladiny moří.
Bílá se mění na zelenou. Arktida se oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa
V roce 2019 Mezinárodní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) odhadl, že se Arktida otepluje dvakrát rychleji, než je globální průměr. Děje se tak v rámci jevu nazvaného polární, respektive arktické zesílení. Tání sněhové pokrývky a ledu, které odráží sluneční záření, dál urychluje oteplování.
Vědci z Norska a Finska v nové studii analyzovali čtyři soubory dat o teplotách, které shromáždily satelity nad celou Arktidou od roku 1979. Výzkum ukázal, že Arktida se jedno desetiletí oteplí v průměru o 0,75 stupně Celsia, což je téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety.
Celá Země se v důsledku lidské činnosti od předindustriální éry podle odborníků oteplila o téměř 1,2 stupně Celsia.
„Vědecká literatura uvádí, že se Arktida otepluje asi dvakrát rychleji než zbytek planety, takže mě překvapilo, že náš závěr byl mnohem vyšší,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie a člen finského meteorologického ústavu Antti Lipponen.
Špicberky se oteplují sedmkrát rychleji než zbytek světa
Studie mimo jiné zjistila, že mezi různými oblastmi polárního kruhu existují rozdíly. Například eurasijský prostor Arktického oceánu – u norského souostroví Špicberky a ruské Nové země – se za desetiletí oteplil o 1,25 stupně Celsia, čili zhruba sedmkrát rychleji než zbytek světa.
Oteplování Arktidy podle různých modelů
Nejpokročilejší klimatické modely předpověděly, že se Arktida otepluje přibližně o třetinu méně, než ukazují nově shromážděná data, zjistil vědecký tým. Jiné výsledky lze podle nich vysvětlit zastaralostí předchozích modelů.
„Dalším krokem by mohlo být prozkoumání těchto modelů a zjištění, proč neodpovídají tomu, co vidíme při pozorování, a jaký to má dopad na budoucí klimatické prognózy,“ řekl Lipponen.
Oteplování Arktidy má vážné dopady nejen na tamní obyvatele a volně žijící zvířata, která se při lovu spoléhají na stálou ledovou pokrývku, ale i na celý svět. „Změna klimatu je způsobena člověkem a s oteplováním Arktidy budou její ledovce tát, což bude mít globální dopad na hladinu moří,“ poznamenal Lipponen.
Podle IPCC se hladina moří od roku 1900 zvýšila o dvacet centimetrů. Od roku 1990 se však tempo růstu téměř ztrojnásobilo a podle různých studií by mohla hladina oceánů do konce století stoupnout o dalších čtyřicet až pětaosmdesát centimetrů. To ohrožuje nízko položené oblasti po celém světě – podle dřívějších studií je v nebezpečí mimo jiné Amsterdam, Bangkok, Hamburk nebo Ho Či Minovo město.
