Je třeba zrychlit snižování emisí skleníkových plynů a urychlit adaptační opatření na změnu klimatu. Zároveň je však nutné provádět adaptační opatření dostatečně a správně. K obsahu v pondělí zveřejněné druhé části šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN to sdělili experti z akademické sféry, ekologických organizací a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na konferenci v Praze.
Podle zprávy klimatické změny pořád zrychlují a jejich následky jsou stále zřetelnější a závažnější, než se dříve předpokládalo. Čas na zajištění bezpečné a udržitelné budoucnosti se podle zprávy krátí.
Michal Broža, který vede kancelář OSN v Česku, označil fakta za alarmující. „Už polovina lidstva žije reálně v podmínkách klimatického ohrožení,“ podokl.
Klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ upozornil, že v oblastech potenciálně ohrožených vysokou mírou klimatické zranitelnosti žije na 3,5 miliardy lidí. Podotkl, že zranitelné mohou být i části České republiky, například oblasti opakujících se povodní.
Zmínil také, že násilné konflikty a migrace budou v nejbližší době více než změnou klimatu ovlivňovány socioekonomickými podmínkami a politikou. Zároveň však konstatoval, že právě oběti válečných konfliktů budou mít výrazně horší možnost bránit se dopadům změny klimatu a samotné války mohou zhoršovat změnu klimatu jako takovou.
Může za to opravdu změna klimatu?
„Výrazný pokrok se udělal v oblasti takzvané atribuce. Znamená to, že velmi rychle a relativně spolehlivými metodami lze určit, v jaké míře jsou konkrétní projevy spoluzapříčiněny změnou klimatu,“ uvedl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
K potenciálně zranitelným oblastem v Česku Trnka řekl, že u ohrožení povodněmi jde typicky o nížiny a města na velkých řekách. „Ale já bych to rozšířil i o oblasti, které jsou ohroženy takzvanými bleskovými povodněmi. A to je velká část území Česka, kde máme vyšší svažitost pozemku v těch povodích, takže to může zapříčinit velkou energii povodňové vlny,“ popsal vědec.
Podle Trnky se mění řada věcí, na které jsou lidé v Česku zvyklí – „například zemědělská charakteristika jižní Moravy se pomalu přesouvá na Vysočinu.“
Současné závazky nestačí
Podle Jitky Martínkové z Klimatické koalice zpráva přináší jasný vzkaz, že je třeba rychle snížit emise skleníkovým plynů. A to mnohem rychleji, než slibují současné závazky a trendy. Anna Kárníková z Hnutí Duha zase upozorňuje, že nejde jen o peníze nebo obří stavby. „Za adaptační kapacitu nelze považovat pouze infrastrukturu, má i významnou měkkou složku založenou na znalostech lidí, jejich důvěře v systém či míře propojenosti mezi aktéry,“ uvedla.
Panel více než dvou set vědců vydává sérii rozsáhlých zpráv každých pět až sedm let. V první zprávě loni v srpnu IPCC konstatoval, že nyní jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v extrémech počasí. Nyní vyšla druhá část zhodnocení vědeckého poznání, týká se zranitelnosti, adaptace a dopadů změny klimatu.
