Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Ve studii, která se zaměřila na souvislost mezi změnami klimatu a záplavami, to uvedl mezinárodní tým klimatologů. Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem. Studii zveřejnila klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF).
Západní Evropa bude čelit extrémním srážkám. Změny klimatu přinesou častější povodně
Výsledky podle ECF podporují závěry rozsáhlé zprávy, kterou tento měsíc zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), jenž působí při OSN. Ten konstatoval, že nyní jsou k dispozici nesporné důkazy o tom, že lidé oteplují klima planety a že takto způsobené změny jsou hlavním hnacím mechanismem změn v povětrnostních extrémech. Nová zpráva ukazuje, že s tím, jak se zvyšují teploty, bude západní a střední Evropa vystavena stále většímu množství extrémních srážek a záplav.
10 minut
Bioklimatolog Miroslav Trnka k častějším dešťům a povodním
Extrémní srážky zasáhly části západní Evropy 12. až 15. července. Kolem řek Ahr a Erft spadlo za den více než 90 milimetrů srážek, což bylo mnohem více než při předchozích rekordech. Při následných povodních zahynulo v Německu a Belgii nejméně 220 lidí.
Extrémy budou častější
„Události roku 2021 znovu ukazují, že extrémy, které překonávají dosud pozorované rekordy, posilované změnami klimatu, mohou udeřit kdekoli a způsobit obrovské škody a oběti. Místní a národní úřady v západní Evropě si musejí být vědomy zvýšených rizik plynoucích z extrémních srážek, aby se lépe připravily na potenciální budoucí události,“ řekl k tomu šéf klimatického úřadu v Postupimi Frank Kreienkamp.
Vědci analyzovali záznamy o počasí a počítačové simulace, aby spočítali vliv klimatických změn na intenzivní dešťové srážky, které způsobily záplavy. Porovnali s minulostí dnešní klima, kdy globální oteplování oproti konci 19. století zvýšilo průměrnou teplotu o 1,2 stupně Celsia.
Studie se zaměřila na extrémní deště, které vyvolaly povodně ve dvou obzvláště silně zasažených oblastech v Německu (Ahr a Erft), kde v průměru spadlo 93 milimetrů srážek za den, a v Belgii, kde v regionu kolem řeky Mázy napršelo 106 milimetrů vody za dva dny. Autoři přitom analyzovali spíše intenzitu srážek než hladiny řek, částečně i proto, že velká voda některé měřicí stanice zničila.
Experti odhalili v těchto lokálních srážkových vzorcích velkou míru proměnlivosti mezi jednotlivými léty. Aby vyhodnotili vliv klimatických změn, podívali se na údaje z širšího regionu. Analyzovali, jak pravděpodobné je, že by se podobné extrémní srážky mohly objevit kdekoli v širším regionu západní Evropy, včetně východní Francie, západního Německa, východní Belgie, Nizozemska, Lucemburska a severního Švýcarska, a jak to ovlivňují stoupající globální teploty.
Srážky jsou až o třetinu vyšší
U tohoto širšího regionu vědci zjistili, že změny klimatu způsobené člověkem zvýšily o tři až 19 procent množství dešťových srážek, které spadly za jeden den. Klimatické změny rovněž zvýšily na 1,2násobek až devítinásobek pravděpodobnost, že nastanou události s prudkými srážkami podobné těm, které způsobily nedávné záplavy.
Podobné události lze při současném podnebí očekávat v jakékoli oblasti západní Evropy zhruba jednou za 400 let. S tím, jak bude přibývat množství skleníkových plynů a teploty nadále porostou, budou takové vydatné deště častější.
Na studii se podílelo 39 vědců, kteří jsou součástí skupiny World Weather Attribution, včetně vědců z univerzit a meteorologických a hydrologických úřadů v Belgii, Francii, Německu, Lucembursku, Nizozemsku, Spojených státech a Británii.
