Země už pro člověka není bezpečné místo, tvrdí studie. Hroutí se šest sloupů stability z devíti

Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinily dohromady ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech dokonce výrazně. „Země se teď nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou stavu, který je pro člověka jako živočišný druh bezpečný. Míra překročení se navíc zvýšila u všech oblastí, které byly již dříve označeny za překročené.

„Země je pacient, kterému se nedaří dobře,“ uvedl spoluautor studie a ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK) Johan Rockström. „Nevíme, jak dlouho můžeme tímto způsobem překračovat zásadní hranice, než účinky povedou k nevratným změnám a poškození,“ dodal.

Co je planetární hranice

Planetární hranice, které mají vymezit bezpečný prostor pro fungování lidstva, byly poprvé definovány v roce 2009. Patří mezi ně devět podoblastí, jejichž stav letos mezinárodní výzkumný tým pod vedením Rockströma a Katherine Richardsonové z Kodaňské univerzity opět analyzoval.

Vědci přiznávají, že limity, které stanovili, jsou poměrně přísné, aby daly lidem ještě čas problémy řešit.

„Zemi si můžeme představit jako lidské tělo a planetární hranice jako formu krevního tlaku. Krevní tlak nad 120 na 80 neznamená, že bezprostředně hrozí infarkt, ale zvyšuje se už jeho riziko,“ řekla Richardsonová agentuře DPA.

Ze tří hranic, které se podle vědců stále ještě nacházejí v bezpečném prostoru, se dvě pohybují špatným směrem – jedná se o okyselování oceánů a zatížení aerosolem. Richardsonová ale poukazuje i na jediný bod, kde se podařilo něco zlepšit. Jde o stav ozonové vrstvy, která byla v devadesátých letech dvacátého století na špatné straně hranice, nyní se ale vrátila na tu dobrou. Díky mezinárodní spolupráci na postupném odstraňování chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu je na dobré cestě k úplnému obnovení, cituje studii server CNN. 

K podobným výsledkům dospěla jiná (ale menší) studie zveřejněná v červnu letošního roku v odborném žurnálu Nature

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 12 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 14 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...