Země už pro člověka není bezpečné místo, tvrdí studie. Hroutí se šest sloupů stability z devíti

Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinily dohromady ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech dokonce výrazně. „Země se teď nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou stavu, který je pro člověka jako živočišný druh bezpečný. Míra překročení se navíc zvýšila u všech oblastí, které byly již dříve označeny za překročené.

„Země je pacient, kterému se nedaří dobře,“ uvedl spoluautor studie a ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK) Johan Rockström. „Nevíme, jak dlouho můžeme tímto způsobem překračovat zásadní hranice, než účinky povedou k nevratným změnám a poškození,“ dodal.

Co je planetární hranice

Planetární hranice, které mají vymezit bezpečný prostor pro fungování lidstva, byly poprvé definovány v roce 2009. Patří mezi ně devět podoblastí, jejichž stav letos mezinárodní výzkumný tým pod vedením Rockströma a Katherine Richardsonové z Kodaňské univerzity opět analyzoval.

Vědci přiznávají, že limity, které stanovili, jsou poměrně přísné, aby daly lidem ještě čas problémy řešit.

„Zemi si můžeme představit jako lidské tělo a planetární hranice jako formu krevního tlaku. Krevní tlak nad 120 na 80 neznamená, že bezprostředně hrozí infarkt, ale zvyšuje se už jeho riziko,“ řekla Richardsonová agentuře DPA.

Ze tří hranic, které se podle vědců stále ještě nacházejí v bezpečném prostoru, se dvě pohybují špatným směrem – jedná se o okyselování oceánů a zatížení aerosolem. Richardsonová ale poukazuje i na jediný bod, kde se podařilo něco zlepšit. Jde o stav ozonové vrstvy, která byla v devadesátých letech dvacátého století na špatné straně hranice, nyní se ale vrátila na tu dobrou. Díky mezinárodní spolupráci na postupném odstraňování chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu je na dobré cestě k úplnému obnovení, cituje studii server CNN. 

K podobným výsledkům dospěla jiná (ale menší) studie zveřejněná v červnu letošního roku v odborném žurnálu Nature

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 19 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...