Země strana 3 z 5

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží zachytit signál sondy Voyager 2, se kterou před více než týdnem ztratil kontakt. Loď vzdálená miliardy kilometrů od Země je bez spojení od chvíle, co řídící centrum omylem vyslalo chybný příkaz. Ten posunul anténu sondy tak, že se s ní teď nedá spojit.

Rusko chce do konce desetiletí opustit Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a postavit si vlastní. Přestože zatím nemá hotové plány na její stavbu, nabízí už svým politickým partnerům možnost využívat laboratoř na její palubě.

Vyřazená družice o velikosti osobního automobilu se v následujících týdnech zřítí na Zemi, upozornila Evropská kosmická agentura (ESA). Satelitu Aeolus, který na orbitě měřil rychlost a směr větru a pomáhal tak s předpovědí počasí, pomalu dochází palivo a jeho klesání k Zemi se zrychluje.

Z indického kosmodromu v pátek odstartovala raketa s tamní sondou Čandrájan-3, která letí k Měsíci. Dorazit by tam měla 23. srpna. Pokud bude přistání sondy na Měsíci úspěšné, stane se Indie teprve čtvrtou zemí, která to dokázala, informoval server BBC. Podle tamní vesmírné agentury ISRO byl start úspěšný a raketa se dostala na oběžnou dráhu Země.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Soukromá čínská vesmírná společnost jako první dokázala vypustit na oběžnou dráhu Země raketu poháněnou metanovým palivem. To je nejen ekologičtější, ale také ekonomicky vhodnější pro rakety schopné vícenásobných startů. O stejný pohon se již řadu let pokouší i SpaceX Elona Muska.

Evropská mise Cheops popsala velmi horkou exoplanetu, která oběhne kolem své hostitelské hvězdy za méně než jeden den. Je pokryta reflexními oblaky kovu, díky nimž se leskne a blýská jako zrcadlo.

Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu v 17:11 SELČ odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Nizozemský král Vilém-Alexander se v sobotu omluvil za roli své země v otroctví a požádal o odpuštění. Učinil tak v den 160. výročí zrušení otroctví v Nizozemsku a jeho karibských koloniích. Informovala o tom agentura AP.

Po patnácti letech výzkumů oznámil mezinárodní vědecký tým, že zaslechl „věčný chór gravitačních vln, který se rozléhá naším vesmírem“. A podle výsledků je tento kosmický hudební sbor mnohem hlasitější, než se čekalo.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Přibývá důkazů, že astronauti jsou ve vesmíru náchylnější k infekcím. Například astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) běžně trpí kožními vyrážkami a také respiračními a nerespiračními onemocněními. Současně se ví, že astronauti vylučují více živých virových částic; například virus Epstein-Barrové, varicella-zoster způsobující pásový opar, herpes-simplex-1 způsobující vředy a cytomegalovirus. Výsledky těchto pozorování naznačují, že lidský imunitní systém cestováním ve vesmíru trpí. Ale jaký mechanismus za to může být zodpovědný, to věda nevěděla.

Až k Měsíci své sondy vyslalo zatím jen devět zemí, připojit by se k nim mohlo i Česko. Měla by to být zároveň ta největší a nejtěžší sonda, kterou kdy Česká republika do vesmíru poslala. Kosmický projekt s názvem LVICE2 nyní úspěšně dokončil přípravnou fázi a odborníci čekají na rozhodnutí o penězích. Na financování by se měly podílet Evropská kosmická agentura a resort dopravy.

Ve středu 21. června v 16 hodin a 58 minut českého času nastal letní slunovrat a začalo tak astronomické léto. Toto datum hrálo zásadní roli v řadě kultur a právě slunovratu lidstvo vděčí za celou řadu nejvzácnějších památek.

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Česká kosmická mise SLAVIA úspěšně dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu země dva mikrosatelity vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Odstartovat by měla v roce 2027.

Vojenský pilot české armády by mohl zamířit do vesmíru dříve, než se původně předpokládalo. Nabídka účasti Aleše Svobody na misi Axiom na Mezinárodní vesmírné stanici je ovšem podmíněna tím, že Česko na let přispěje zhruba miliardou korun. Svoboda v Událostech, komentářích řekl, že se pravděpodobnost jeho letu do vesmíru s nabídkou Axiomu zvýšila.

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Roku 2009 určila skupina vědců osm milníků, které by lidstvo nemělo ve vlastním zájmu překročit, pokud chce, aby Země zůstala obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, funkční ozonová vrstva nebo změna klimatu. Nová zpráva v Nature tvrdí, že sedm z nich už bylo na celé planetě nebo ve velkých částech Země překročeno. Výrazné překonání limitů, které jsou nutné pro udržitelnost a bezpečnost globálního ekosystému, hrozí řadou katastrofických změn.

Obyvatelné planety by se v kosmu mohly ukrývat na místech, kde se dají pomocí současných přístrojů jen špatně odhalit, uvedli vědci z Michiganské univerzity, kteří nyní vytipovali oblast, v níž by se právě takové planety mohly nacházet. S potvrzením jejich existence může pomoct Webbův vesmírný dalekohled.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.

Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala v neděli čtyřčlenná posádka soukromé mise Axiom Mission 2 (Ax-2). Dva Američané a dva občané Saúdské Arábie směřují k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde stráví něco přes týden.

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra.