Země strana 3 z 5

Přibývá důkazů, že astronauti jsou ve vesmíru náchylnější k infekcím. Například astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) běžně trpí kožními vyrážkami a také respiračními a nerespiračními onemocněními. Současně se ví, že astronauti vylučují více živých virových částic; například virus Epstein-Barrové, varicella-zoster způsobující pásový opar, herpes-simplex-1 způsobující vředy a cytomegalovirus. Výsledky těchto pozorování naznačují, že lidský imunitní systém cestováním ve vesmíru trpí. Ale jaký mechanismus za to může být zodpovědný, to věda nevěděla.

Až k Měsíci své sondy vyslalo zatím jen devět zemí, připojit by se k nim mohlo i Česko. Měla by to být zároveň ta největší a nejtěžší sonda, kterou kdy Česká republika do vesmíru poslala. Kosmický projekt s názvem LVICE2 nyní úspěšně dokončil přípravnou fázi a odborníci čekají na rozhodnutí o penězích. Na financování by se měly podílet Evropská kosmická agentura a resort dopravy.

Ve středu 21. června v 16 hodin a 58 minut českého času nastal letní slunovrat a začalo tak astronomické léto. Toto datum hrálo zásadní roli v řadě kultur a právě slunovratu lidstvo vděčí za celou řadu nejvzácnějších památek.

Jak velké by muselo být mimozemské město, aby ho současné teleskopy zaznamenaly? Musela by to být metropole velikosti planety, jako je třeba Coruscant z Hvězdných válek, nebo bychom mohli spatřit i obdobu největších pozemských aglomerací typu New York nebo Tokio? Nová studie nastiňuje, že potřebné technologie na zpozorování vesmírných měst už lidstvo má.

Česká kosmická mise SLAVIA úspěšně dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu země dva mikrosatelity vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Odstartovat by měla v roce 2027.

Vojenský pilot české armády by mohl zamířit do vesmíru dříve, než se původně předpokládalo. Nabídka účasti Aleše Svobody na misi Axiom na Mezinárodní vesmírné stanici je ovšem podmíněna tím, že Česko na let přispěje zhruba miliardou korun. Svoboda v Událostech, komentářích řekl, že se pravděpodobnost jeho letu do vesmíru s nabídkou Axiomu zvýšila.

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Roku 2009 určila skupina vědců osm milníků, které by lidstvo nemělo ve vlastním zájmu překročit, pokud chce, aby Země zůstala obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, funkční ozonová vrstva nebo změna klimatu. Nová zpráva v Nature tvrdí, že sedm z nich už bylo na celé planetě nebo ve velkých částech Země překročeno. Výrazné překonání limitů, které jsou nutné pro udržitelnost a bezpečnost globálního ekosystému, hrozí řadou katastrofických změn.

Obyvatelné planety by se v kosmu mohly ukrývat na místech, kde se dají pomocí současných přístrojů jen špatně odhalit, uvedli vědci z Michiganské univerzity, kteří nyní vytipovali oblast, v níž by se právě takové planety mohly nacházet. S potvrzením jejich existence může pomoct Webbův vesmírný dalekohled.

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením vědců z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK vydal časopis Nature Communications.

Z Mysu Canaveral na Floridě odstartovala v neděli čtyřčlenná posádka soukromé mise Axiom Mission 2 (Ax-2). Dva Američané a dva občané Saúdské Arábie směřují k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde stráví něco přes týden.

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra.

Mezinárodní tým, v kterém byli i čeští vědci, pomocí dalekohledů zachytil a popsal jeden z nejjasnějších gama záblesků. Světlo pocházelo ze zdroje vzdáleného od Země deset miliard světelných let. Pozorovaný záblesk podle vědců mohla způsobit masivní hvězda v situaci, kdy se dostala do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutila se vlastní gravitací. Výsledky vyšly v květnovém čísle žurnálu Nature Astronomy.

Planeta, která je pohlcená svou hvězdou, je oblíbeným prvkem vědeckofantastického žánru. Ale přestože se objevuje v tolika sci-fi, ve skutečnosti něco takového vědci nikdy nepozorovali. Až doposud.

Nejsou tu žádné rostliny a jen velmi málo zvířat: lidé sem chodí jen zřídka. Velké ledovce v Grónsku lidé dlouho vnímali jako pouště – jen místo písku tvořené ledem. Obří kry, které nabízejí podmínky pro život extrémně nevhodné. Nová studie ale ukazuje, jak moc se vědci mýlili – na ledovcích je totiž mnohem více života, než se zdálo.

Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.

Nekonečné rudé pláně, rozložité vulkány, pozůstatky dávných řek a jezer i krátery po dopadu meteoritů si lze do detailu prohlédnout na nové globální mapě Marsu, kterou vytvořili odborníci ze Spojených arabských emirátů (SAE). Mapa se skládá z více než tří tisíc snímků, které pořídily přístroje sondy Amal (Naděje).

Obří dopravní systém Starship od společnosti SpaceX se pokusil o svůj první let. Odstartoval z kosmodromu na jihu amerického státu Texas poté, co se v 15:28 SELČ otevřelo 62minutové okno. Krátce po startu ale byla raketa zničena. SpaceX na Twitteru uvedla, že systém potkalo „rychlé neplánované rozložení“ a že technici budou nyní vyhodnocovat data ve snaze připravit další zkoušku. Ta by podle zakladatele společnosti Elona Muska mohla přijít „za pár měsíců“.

Obyvatelé Kyjeva i jiných míst na Ukrajině pozorovali ve středu večer záblesk, kvůli kterému tamní úřady vyhlásily protiletecký poplach. Později uvedly, že nešlo o další ruský útok, ale zřejmě o důsledek meteoru či satelitu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Americká vesmírná agentura ale popřela, že by záblesk souvisel s její družicí. Podle odborníků ho způsobil jasný meteor.

V pátek z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Ariane 5 s obří sondou Juice, která se tak vydala na osm let dlouhou cestu k Jupiteru. Úkolem sondy je kromě zkoumání systému největší planety Sluneční soustavy také prostudovat trojici jejích ledových měsíců: Callisto, Europu, a zejména největší měsíc Ganymedes. Mimo jiné se pokusí zjistit, jestli se na nich může vyskytovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští vědci.

Poprvé za téměř tři století se mění čelo pomyslného žebříčku nejlidnatějších zemí planety. Podle analytiků z Organizace spojených národů (OSN) má Indie v těchto dnech dosáhnout počtu 1,42 miliardy obyvatel, a předstihnout tak Čínu. Ekonomové rovněž předpovídají, že tato země, kde je polovina obyvatel mladších třiceti let, bude v příštích letech nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa.

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Zatím největší záblesk gama záření, který prošel Sluneční soustavou loni v říjnu a detekovalo ho mnoho kosmických sond, pozorovala také nejmenší astrofyzikální družice GRBAlpha. Za analýzu dat z minidružice je zodpovědná výzkumná skupina astrofyziky vysokých energií z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Malá družice díky svým vlastnostem rozšířila zjištění velkých kosmických misí.