Vědci objevili „dvojče“ Země – planetu, která leží čtyři tisíce světelných let daleko. Je ale dvojčetem naší planety ve vzdálené budoucnosti, kdy se Slunce změní v bílého trpaslíka a veškerý život na Zemi zanikne.
Planetární dvojče ukazuje vizi zániku Země
Slunce se za miliardy let zvětší natolik, že bude zasahovat až za oběžnou dráhu Země. Přitom pohltí Merkur a Venuši, které spálí. Jak se Slunce změní v červeného obra a spálí přitom spoustu své hvězdné hmoty, zeslábne jeho gravitační působení.
To na nějakou dobu odvrátí smrt Země: rodná planeta lidstva přestane být svázaná otroctvím gravitace a přesune se až někam na dnešní orbitu Marsu, tedy dvakrát dál, než je dnes. Slunce ale bude umírat dál, když přijde o své vnější vrstvy, zůstane z něj jen bílý trpaslík. Hvězda o velikosti planety bude ale extrémně hustá. Že by něco na Zemi tyto apokalyptické události přežilo, je krajně nepravděpodobné – lidem to ale bude nejspíš jedno, stane se to totiž odhadem za 7,5 miliard let. Země se stane neobyvatelnou ale už za miliardu let.
Jak bude vypadat smrt Země
A právě tento osud už zažila a s budoucí Zemí sdílí soustava popsaná astronomy z Kalifornské univerzity v Berkeley, kteří pro její pozorování využili observatoř W. M. Kecka na ostrově Maunakea na Havaji. Vypadá velmi podobně, jak se očekává od systému Slunce–Země v budoucnosti: skládá se z bílého trpaslíka o hmotnosti asi poloviny hmotnosti Slunce a planetárního průvodce o velikosti Země na dráze dvakrát větší, než je dnešní dráha Země. Vědci to popsali v odborném časopisu Nature Astronomy.
„V současné době se neshodujeme na tom, jestli by se Země mohla vyhnout asi za šest miliard let pohlcení červeným obrem, ve kterého se Slunce změní,“ uvedl hlavní autor studie Keming Zhang. „V každém případě bude planeta Země obyvatelná jen asi další miliardu let, v té době se totiž vypaří pozemské oceány – dávno před tím, než by hrozilo, že ji pohltí rudý obr.“
Tento planetární systém poskytuje jeden příklad planety, která přežila, ačkoli se nachází daleko mimo obyvatelnou zónu slabého bílého trpaslíka a je nepravděpodobné, že by se na ní ukrýval život. Je možné, že v určitém okamžiku, kdy byl její hostitel ještě hvězdou podobnou Slunci, na ní byly podmínky pro život.
Snímky z Keckova teleskopu přinesly mnohem lepší záběry než dřívější pozorování
„Jestli může život na Zemi přežít i v období rudého obra, není známo. Nejdůležitější určitě je, jestli Země bude pohlcena Sluncem, až se stane rudým obrem,“ doplnila Jessica Luová, která na studii také pracovala. „Tento systém, který Keming objevil, je příkladem planety, pravděpodobně planety podobné Zemi, která se původně nacházela na podobné dráze jako Země, která dokázala přežít fázi rudého obra své hostitelské hvězdy.“
Lidstvo má šanci i po zániku Země. Možná
Keming Zhang je ohledně osudu Země realista, ohledně osudu lidstva optimista. I kdyby Země byla pohlcena během fáze rudého obra Slunce za zhruba miliardu let, lidstvo by podle něj mohlo najít útočiště ve vnější části sluneční soustavy. Několik Jupiterových měsíců, jako jsou Europa, Callisto a Ganymedes a Enceladus kolem Saturnu, má totiž zamrzlé vodní oceány, které pravděpodobně rozmrznou, jakmile se vnější vrstvy rudého obra rozšíří.
„Jakmile se Slunce stane rudým obrem, obyvatelná zóna se přesune do okolí Jupiteru a Saturnu a mnohé z těchto měsíců se stanou oceánskými planetami,“ dodává Zhang. „Myslím, že v takovém případě by se tam lidstvo mohlo přestěhovat.“
