Sonda změřila, že je Země obyvatelná, teď bude život hledat u Jupiteru

Výsledky výzkumu Evropské kosmické agentury (ESA) mohou vypadat na první pohled bizarně, ve skutečnosti ale mohou pomoci lidstvu s mnohem lepším porozuměním Sluneční soustavě.

Když Sonda Jupiter Icy Moons Explorer (neboli Juice) prolétala 20. dubna kolem Země, zaměřila na ni své senzory. Výsledky měření ukázaly, že v atmosféře naší planety jsou přítomné chemické složky zásadní pro existenci života.

To je informace, kterou ESA samozřejmě zná. Ale až doposud netušila, jestli to v reálném vesmírném prostředí dokáže zjistit také sonda, která by měla zkoumat Jupiter. Při svém průletu kolem naší planety, jenž družici posloužil jako jakýsi „kosmický prak“, který ji na daleké cestě významně urychlil, mohla své přístroje takhle poprvé otestovat a zkalibrovat.

Přístroje fungují, jak mají

Obojí proběhlo podle vědců zcela dokonale. Oba zásadní přístroje Juice – spektrometr MAJIS (Moons and Jupiter Imaging Spectrometer) a aparát SWI (Submillimetre Wave Instrument) – dokázaly z atmosféry bez problémů „vytáhnout“ data, která potvrzují, že Země je obyvatelná. A hlavně odpovídají údajům, jež vědci získávají těmi nejcitlivějšími přístroji přímo na planetě.

Důležité je to proto, že právě po stopách života bude sonda na své misi také pátrat. Ve Sluneční soustavě totiž není mnoho míst potenciálně vhodnějších pro existenci života, než jsou některé z 95 měsíců Jupiteru (hlavně Europa, Io a Ganymedes).

Signatury, po nichž Juice pátrala na Zemi, jsou tedy ty samé, jež bude hledat u největší planety Sluneční soustavy. Jedná se o signály stovek molekul v atmosféře, včetně vody a takzvaných prvků CHNOPS (uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra). Prvky CHNOPS jsou nejběžnějšími složkami živých organismů, proto právě ony zajímají vědce nejvíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.