Sonda změřila, že je Země obyvatelná, teď bude život hledat u Jupiteru

Výsledky výzkumu Evropské kosmické agentury (ESA) mohou vypadat na první pohled bizarně, ve skutečnosti ale mohou pomoci lidstvu s mnohem lepším porozuměním Sluneční soustavě.

Když Sonda Jupiter Icy Moons Explorer (neboli Juice) prolétala 20. dubna kolem Země, zaměřila na ni své senzory. Výsledky měření ukázaly, že v atmosféře naší planety jsou přítomné chemické složky zásadní pro existenci života.

To je informace, kterou ESA samozřejmě zná. Ale až doposud netušila, jestli to v reálném vesmírném prostředí dokáže zjistit také sonda, která by měla zkoumat Jupiter. Při svém průletu kolem naší planety, jenž družici posloužil jako jakýsi „kosmický prak“, který ji na daleké cestě významně urychlil, mohla své přístroje takhle poprvé otestovat a zkalibrovat.

Přístroje fungují, jak mají

Obojí proběhlo podle vědců zcela dokonale. Oba zásadní přístroje Juice – spektrometr MAJIS (Moons and Jupiter Imaging Spectrometer) a aparát SWI (Submillimetre Wave Instrument) – dokázaly z atmosféry bez problémů „vytáhnout“ data, která potvrzují, že Země je obyvatelná. A hlavně odpovídají údajům, jež vědci získávají těmi nejcitlivějšími přístroji přímo na planetě.

Důležité je to proto, že právě po stopách života bude sonda na své misi také pátrat. Ve Sluneční soustavě totiž není mnoho míst potenciálně vhodnějších pro existenci života, než jsou některé z 95 měsíců Jupiteru (hlavně Europa, Io a Ganymedes).

Signatury, po nichž Juice pátrala na Zemi, jsou tedy ty samé, jež bude hledat u největší planety Sluneční soustavy. Jedná se o signály stovek molekul v atmosféře, včetně vody a takzvaných prvků CHNOPS (uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra). Prvky CHNOPS jsou nejběžnějšími složkami živých organismů, proto právě ony zajímají vědce nejvíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 4 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 20 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...