Země strana 2 z 5

Naše planeta se vlivem lidské činnosti stává stále slanější, uvádějí v nově zveřejněné studii vědci z Marylandské univerzity a dalších amerických vysokých škol. Slanější je podle nich zejména sladká voda, ale i půda a ovzduší, a pokud bude tento trend pokračovat, může představovat pro lidstvo existenční hrozbu.

Japonským vědcům se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo při prvním experimentu svého druhu za podmínek mikrogravitace vypěstovat myší embrya, která se normálně vyvíjela. Studie naznačuje, že by mohlo být možné, aby se lidé ve vesmíru rozmnožovali.

Měsíc je o zhruba 40 milionů let starší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to mezinárodní tým vědců, který prozkoumal krystaly z lunárního prachu přivezeného na Zemi misí Apollo 17 v roce 1972 – zatím z posledního kosmického letu, během kterého člověk vstoupil na povrch naší přirozené družice. Přesné stáří Měsíce, který Zemi doprovází několik miliard let, bylo zatím předmětem odborných diskusí.

Indie plánuje, že do roku 2040 vyšle na Měsíc svého astronauta. Podle zpravodajského serveru BBC News to oznámila indická vláda. Mezi cíle tamní vesmírné agentury patří také vybudování vlastní vesmírné stanice do roku 2035.

Americká kosmická agentura oznámila, že do vesmíru úspěšně odstartovala její nová mise. Sonda Psyche míří ke stejnojmennému tělesu, které bude dva roky detailně zkoumat.

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Noční obloha je posetá světly hvězd, planet a dalších vesmírných těles. Vědci ale varují, že k nejzářivějším objektům na obloze viditelným ze Země teď patří i nový americký komunikační satelit BlueWalker 3. Jeho jasnost je tak velká, že narušuje práci astronomů.

Vědci se nejčastěji dívají na vývoj lidstva s ohledem maximálně několik desítek až stovek let dozadu. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Geoscience, se ale pokusila vytvořit scénář toho, jak bude vypadat život na Zemi za 250 milionů let. Jeho vyhlídky podle tohoto výzkumu nejsou růžové.

Ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a astronaut americké NASA Frank Rubio se po více než roce vrátili zpět na Zem. Krátce před půl druhou hodinou přistáli v kazašské stepi. Z Mezinárodní vesmírné stanice se přitom měla posádka původně vrátit už v březnu.

Americký národní úřad pro letectví (NASA) by měl hrát větší roli ve zkoumání neidentifikovaných anomálních jevů (UAP), existující záznamy o nich jsou z většiny příliš nekvalitní, než aby mohly být použity pro vědecké zkoumání. Ve zprávě vydané ve čtvrtek 14. září se na tom shodl panel 16 nezávislých odborníků.

Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinily dohromady ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech dokonce výrazně. „Země se teď nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Vypuštění největšího tuzemského satelitu na oběžnou dráhu připravuje brněnská firma OHB Czechspace. V konsorciu s několika vědeckými pracovišti a dalšími firmami vede přípravu mise SOVA, která bude mít dva vědecké cíle: shromažďovat údaje o dějích v horních vrstvách atmosféry, takzvaných atmosférických gravitačních vlnách, a také o radiaci ve vesmíru. Výsledkem by mohlo být lepší předvídání extrémního počasí. Přínosy mise v Brně představili zástupci OHB Czechspace i vědeckého týmu.

Čtveřice astronautů v pondělí úspěšně dokončila sestup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když jejich loď Dragon od společnosti SpaceX dosedla za pomoci padáků na hladinu Atlantického oceánu východně od amerického státu Florida. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) pořídila snímky, které odhalily na povrchu Měsíce zcela nový kráter. Protože se jeho souřadnice shodují s těmi, kam mohl dopadnou ruský modul Luna 25 při svém neúspěšném pokusu o přistání 21. srpna, předpokládá NASA, že našla místo dopadu.

Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. Informovala o tom ve středu agentura AP s odvoláním na Indickou organizaci pro výzkum vesmíru (ISRO).

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v neděli úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX, na palubě má čtyři astronauty ze čtyř různých zemí. Loď odstartovala v sobotu z Floridy, finální manévr na oběžné dráze na svých internetových stránkách živě přenášel americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Vesmírný odpad je stále větším problémem. Ukázalo se to, když narušil experiment, který měl zjistit, jak se právě s kosmickým smetím vypořádat.

Země pod městy se výrazně otepluje. Plochy původně porostlé zelení totiž zakryla výstavba dálnic, silnic a budov. Rostliny, které dopadající sluneční paprsky dokázaly přeměnit a zužitkovat, nahradil beton a asfalt – ten ale tuhle proměnu nedokáže. Díky tomu se spousta sluneční energie hromadí v podobě tepla pod povrchem země a to vede ke vzniku podpovrchových tepelných ostrovů, které představují hned několik rizik.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Půda je druhově nejbohatší prostředí na světě, žije v ní devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Popsal to mezinárodní vědecký tým ve studii, podle které je na půdě závislých zřejmě celkem přes polovinu organismů.

Polský let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) je už jistý. Polský astronaut bude v kosmu testovat technologie domácích firem či provádět experimenty. Oznámila to kosmická agentura POLSA. Let má konkrétně absolvovat inženýr Slawosz Uznański.

Před pěti lety dopadl na Saharu tmavě červený meteorit. Do rukou vědců se dostal poté, co ho jeho nálezce prodal na trhu v Maroku. A okamžitě je zaujal. Oproti jiným byl svými vlastnostmi dost zvláštní. Podle výsledků výzkumu totiž pochází ze Země.

Turisté jezdí na české hory mimo jiné za čistým vzduchem. Nový výzkum ale upozorňuje, že i zdánlivě čirý vzduch může přinášet riziko pro ptáky, kteří jsou citliví na znečištění ozonem.