Astronomové objevili přerostlou planetu, svými rozměry je zaskočila

Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Ale přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné; ještě zajímavější je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, jenž je její „mateřskou“ hvězdou.

Vědci se až doposud domnívali, že červení trpaslíci, nejběžnější typ hvězdy v naší domovské galaxii – Mléčné dráze – jsou příliš malí na to, aby kolem nich obíhaly takhle velké planety. Nový objev to ale vyvrací. Přestože to odporuje laické zkušenosti, astronomové opravdu našli planetu, která je téměř tak velká jako hvězda, kolem níž obíhá.

Srovnání velikostí
Zdroj: Penn State

„Tento objev nám potvrzuje, jak málo toho o vesmíru ve skutečnosti víme,“ uvedl Suvrath Mahadevan z americké Pensylvánské státní univerzity, spoluautor studie, která vyšla v odborném časopise Science. „Nečekali jsme, že takto těžká planeta bude obíhat okolo hvězdy s tak nízkou hmotností,“ doplnil.

Pátrání po obrovi a trpaslíkovi

Vědci planetu LHS 3154b našlli s pomocí přístroje Habitable Zone Planet Finder (HPF), který zaznamenává drobná kolísání ve světle vydávaném vzdálenými hvězdami. Ta naznačují, že okolo hvězdy obíhá planeta. LHS 3154b okolo své hvězdy obíhá v těsné blízkosti, přičemž jeden rok trvá jen 3,7 pozemského dne. Je tak podstatně blíže své hvězdě, než je Merkur, který Slunce oběhne za 88 pozemských dní.

Objevená planeta se svou velikostí a složením nejvíc podobá Neptunu, nejmenšímu z plynných obrů v naší Sluneční soustavě. Atmosféra Neptunu, který má pevné jádro, ale postrádá pevný povrch, se skládá převážně z vodíku a hélia, přičemž plášť tvoří čpavek a led. Vzhledem k pravděpodobně neptunovskému složení a blízkosti k domovské hvězdě je nepravděpodobné, že by na LHS 3154b mohl být život, uvedl hlavní autor studie Guðmundur Stefánsson z Princetonské univerzity.

Červený trpaslík LHS 3154 se nachází zhruba padesát světelných let od Země a podle Stefánssona je tak malý, že ho lze „sotva považovat za hvězdu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
před 8 hhodinami

Klimatická změna způsobuje prudký nárůst teplot mořské hladiny u Evropy

Moře obklopující Evropu se ohřívají rychleji než průměrné klima planety. Má to dopady na přírodu, potravinové systémy i lidi žijící u pobřeží, uvádí studie výzkumné organizace World Weather Attribution, která vyšla v polovině srpna. Rekordně vysoké teploty mořské hladiny v evropských vodách jsou způsobené především klimatickou změnou, tvrdí vědci.
před 11 hhodinami

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
včera v 11:02

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
včera v 09:44

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
včera v 09:00

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
21. 8. 2026

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
21. 8. 2026

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
21. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.