Astronomové objevili přerostlou planetu, svými rozměry je zaskočila

Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Ale přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné; ještě zajímavější je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, jenž je její „mateřskou“ hvězdou.

Vědci se až doposud domnívali, že červení trpaslíci, nejběžnější typ hvězdy v naší domovské galaxii – Mléčné dráze – jsou příliš malí na to, aby kolem nich obíhaly takhle velké planety. Nový objev to ale vyvrací. Přestože to odporuje laické zkušenosti, astronomové opravdu našli planetu, která je téměř tak velká jako hvězda, kolem níž obíhá.

Srovnání velikostí
Zdroj: Penn State

„Tento objev nám potvrzuje, jak málo toho o vesmíru ve skutečnosti víme,“ uvedl Suvrath Mahadevan z americké Pensylvánské státní univerzity, spoluautor studie, která vyšla v odborném časopise Science. „Nečekali jsme, že takto těžká planeta bude obíhat okolo hvězdy s tak nízkou hmotností,“ doplnil.

Pátrání po obrovi a trpaslíkovi

Vědci planetu LHS 3154b našlli s pomocí přístroje Habitable Zone Planet Finder (HPF), který zaznamenává drobná kolísání ve světle vydávaném vzdálenými hvězdami. Ta naznačují, že okolo hvězdy obíhá planeta. LHS 3154b okolo své hvězdy obíhá v těsné blízkosti, přičemž jeden rok trvá jen 3,7 pozemského dne. Je tak podstatně blíže své hvězdě, než je Merkur, který Slunce oběhne za 88 pozemských dní.

Objevená planeta se svou velikostí a složením nejvíc podobá Neptunu, nejmenšímu z plynných obrů v naší Sluneční soustavě. Atmosféra Neptunu, který má pevné jádro, ale postrádá pevný povrch, se skládá převážně z vodíku a hélia, přičemž plášť tvoří čpavek a led. Vzhledem k pravděpodobně neptunovskému složení a blízkosti k domovské hvězdě je nepravděpodobné, že by na LHS 3154b mohl být život, uvedl hlavní autor studie Guðmundur Stefánsson z Princetonské univerzity.

Červený trpaslík LHS 3154 se nachází zhruba padesát světelných let od Země a podle Stefánssona je tak malý, že ho lze „sotva považovat za hvězdu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 19 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 21 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...