Modul Peregrine na Měsíci nepřistane. Shořel v atmosféře Země, včetně českého přístroje

V pozemské atmosféře v noci na pátek po neúspěšném pokusu o první americké přistání na Měsíci po více než půlstoletí shořel lunární modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT). Informovala o tom stanice BBC News na svém webu. Firma dříve uvedla, že návrat plavidla, které vstoupilo do ochranného obalu Země nad odlehlou částí Tichého oceánu, nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.

Očekávalo se, že na hladinu oceánu dopadne jen minimum neporušených zbytků modulu nebo vůbec žádné, popsala BBC, podle níž měly případné trosky dopadnout daleko od jakékoliv populace. Společnost Astrobotic oznámila na platformě X ztrátu kontaktu s Peregrine a poznamenala, že ještě očekává potvrzení patřičných úřadů.

Lunární přistávací modul odstartoval z mysu Canaveral na východním pobřeží Floridy minulé pondělí. Několik hodin po startu ale AT informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela společnost od přistání na Měsíci upustit.

„Ve spolupráci s (americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír) NASA jsme získali podněty od vesmírné komunity a americké vlády ohledně nejbezpečnějšího a nejzodpovědnějšího postupu pro ukončení mise Peregrine. Doporučení bylo nechat kosmickou loď shořet při návratu do zemské atmosféry,“ uvedla minulý týden v prohlášení AT, podle které byla hlavním kritériem při rozhodování o osudu Peregrine minimalizace odpadu ve volném kosmu a okolí Měsíce.

Bylo to „těžké rozhodnutí“, uvedla společnost. „Odpovědným ukončením mise Peregrine přispíváme k zachování budoucnosti“ výzkumu vesmíru, dodala.

Na palubě modulu se nacházely řady vědeckých zařízení i náklady soukromých společností. NASA podle agentury AP za svůj vědecký náklad zaplatila přes 100 milionů dolarů (zhruba 2,3 miliardy korun). Peregrine vezl i 20 výzkumných "balíčků" ze sedmi zemí či lunární vozítko o velikosti krabice od bot soukromé Carnegieovy Mellonovy univerzity v Pittsburghu, domovském městě Astrobotic Technology. Zájem vzbudil pietní náklad vzorků popela a DNA asi 70 lidí, včetně tvůrce seriálu Star Trek Genea Roddenberryho či sci-fi autora Arthura C. Clarka.

Český modul se na Měsíc nedostane

Spolu s Peregrine v atmosféře zanikl i český modul pro měření kosmické radiace od společnosti ADVACAM, který se měl stát prvním českým zařízením měřícím z povrchu Měsíce, uvedla firma v tiskové zprávě. Z přirozené zemské družice měl modul, součást spektometru lineárního přenosu energie (LETS), v reálném čase vysílat informace o nebezpečné radiaci.

„Neúspěch mise Peregrine je velkou ztrátou pro vědce z celého světa. Sonda měla pomoci získat klíčová data pro chystaný návrat lidí na Měsíc v rámci amerického programu Artemis. Podstatnou součástí těchto poznatků měla být také data o složení radiace. (...) Tyto informace mohly být nesmírně užitečné pro plánování dlouhodobějšího pobytu člověka na Měsíci,“ uvedl Jan Jakůbek, spoluzakladatel a vědecký ředitel firmy ADVACAM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.