Modul Peregrine na Měsíci nepřistane. Shořel v atmosféře Země, včetně českého přístroje

V pozemské atmosféře v noci na pátek po neúspěšném pokusu o první americké přistání na Měsíci po více než půlstoletí shořel lunární modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT). Informovala o tom stanice BBC News na svém webu. Firma dříve uvedla, že návrat plavidla, které vstoupilo do ochranného obalu Země nad odlehlou částí Tichého oceánu, nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.

Očekávalo se, že na hladinu oceánu dopadne jen minimum neporušených zbytků modulu nebo vůbec žádné, popsala BBC, podle níž měly případné trosky dopadnout daleko od jakékoliv populace. Společnost Astrobotic oznámila na platformě X ztrátu kontaktu s Peregrine a poznamenala, že ještě očekává potvrzení patřičných úřadů.

Lunární přistávací modul odstartoval z mysu Canaveral na východním pobřeží Floridy minulé pondělí. Několik hodin po startu ale AT informovala o kritickém úniku paliva, kvůli kterému musela společnost od přistání na Měsíci upustit.

„Ve spolupráci s (americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír) NASA jsme získali podněty od vesmírné komunity a americké vlády ohledně nejbezpečnějšího a nejzodpovědnějšího postupu pro ukončení mise Peregrine. Doporučení bylo nechat kosmickou loď shořet při návratu do zemské atmosféry,“ uvedla minulý týden v prohlášení AT, podle které byla hlavním kritériem při rozhodování o osudu Peregrine minimalizace odpadu ve volném kosmu a okolí Měsíce.

Bylo to „těžké rozhodnutí“, uvedla společnost. „Odpovědným ukončením mise Peregrine přispíváme k zachování budoucnosti“ výzkumu vesmíru, dodala.

Na palubě modulu se nacházely řady vědeckých zařízení i náklady soukromých společností. NASA podle agentury AP za svůj vědecký náklad zaplatila přes 100 milionů dolarů (zhruba 2,3 miliardy korun). Peregrine vezl i 20 výzkumných "balíčků" ze sedmi zemí či lunární vozítko o velikosti krabice od bot soukromé Carnegieovy Mellonovy univerzity v Pittsburghu, domovském městě Astrobotic Technology. Zájem vzbudil pietní náklad vzorků popela a DNA asi 70 lidí, včetně tvůrce seriálu Star Trek Genea Roddenberryho či sci-fi autora Arthura C. Clarka.

Český modul se na Měsíc nedostane

Spolu s Peregrine v atmosféře zanikl i český modul pro měření kosmické radiace od společnosti ADVACAM, který se měl stát prvním českým zařízením měřícím z povrchu Měsíce, uvedla firma v tiskové zprávě. Z přirozené zemské družice měl modul, součást spektometru lineárního přenosu energie (LETS), v reálném čase vysílat informace o nebezpečné radiaci.

„Neúspěch mise Peregrine je velkou ztrátou pro vědce z celého světa. Sonda měla pomoci získat klíčová data pro chystaný návrat lidí na Měsíc v rámci amerického programu Artemis. Podstatnou součástí těchto poznatků měla být také data o složení radiace. (...) Tyto informace mohly být nesmírně užitečné pro plánování dlouhodobějšího pobytu člověka na Měsíci,“ uvedl Jan Jakůbek, spoluzakladatel a vědecký ředitel firmy ADVACAM.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 9 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...