Naše planeta se vlivem lidské činnosti stává stále slanější, uvádějí v nově zveřejněné studii vědci z Marylandské univerzity a dalších amerických vysokých škol. Slanější je podle nich zejména sladká voda, ale i půda a ovzduší, a pokud bude tento trend pokračovat, může představovat pro lidstvo existenční hrozbu.
Znečištění solí neznamená rychlý zánik naší existence – jako by tomu bylo například při srážce Země s planetkou – ale je přehlížené a představuje „spícího obra“, domnívá se geolog Sujay Kaushal, vedoucí autor studie. Listu The Washington Post (WP) řekl, že se jedná možná „o nejnudnější, ale aktuální problém, se kterým se potýkáme“.
Stejná sůl, která se nachází v oceánech nebo kterou si lidé ochucují jídlo, tedy chlorid sodný, se nachází i v pracích prostředcích a dalších výrobcích pro domácnost. Existuje ale mnoho dalších solí včetně chloridu vápenatého či hořečnatého, které se používají v široké škále dalších výrobků. Tyto soli pak přibývají na místech, kde se běžně nevyskytují.
Proč přibývá soli
Za posledních padesát let se kvůli takovéto lidské činnosti v potocích a řekách zvýšil obsah solných iontů, píše se ve studii. „Vodu používáme ke všemu od pěstování plodin přes pití a průmyslové procesy až po vytápění a chlazení,“ řekl Kaushal. „Když je ale ve vodě sůl, na všechny tyto věci to má vliv. A její množství se zvyšuje,“ dodal.
Vědecký tým také zjistil, že se celosvětově zvýšila slanost zhruba deseti milionů kilometrů čtverečních půdy, což bezmála odpovídá rozloze Spojených států. Vysychají také slaná jezera, čímž se slaný prach dostává do ovzduší. Přispívá k tomu zemědělství, těžba, stavebnictví, úprava vody či silnic a další průmyslové činnosti.
Dosud nebylo příliš jasné, do jaké míry má člověk vliv na podíl soli v prostředí, píše WP. Zjištěný „rozsah, v jakém jsme změnili jeden z přirozených lidských cyklů, je alarmující“, uvedl ekolog z Toledské univerzity ve státě Ohio Bill Hintz, který se na studii nepodílel. S jejími autory se ovšem shoduje v tom, že změny v přirozeném výskytu soli jsou existenční hrozbou pro zásoby sladké vody.
Voda pokrývá asi 71 procent zemského povrchu. Na 97 procent veškeré vody na naší planetě je slaných, sladká voda tvoří jen zbývající tři procenta.
