NASA vytváří tým, který bude zkoumat neidentifikované jevy na obloze

Americký národní úřad pro letectví (NASA) by měl hrát větší roli ve zkoumání neidentifikovaných anomálních jevů (UAP), existující záznamy o nich jsou z většiny příliš nekvalitní, než aby mohly být použity pro vědecké zkoumání. Ve zprávě vydané ve čtvrtek 14. září se na tom shodl panel 16 nezávislých odborníků.

Ředitel NASA Bill Nelson na tiskové konferenci oznámil, že úřad pro tento účel vytváří nový tým. NASA se podle něj bude od nynějška více zabývat zkoumáním UAP, do sběru dat hodlá zapojit veřejnost a své závěry chce transparentně sdílet s celým světem.

UAP je termín podobný známějšímu UFO (neidentifikovaný létající objekt). NASA ale používá označení „neidentifikované anomální jevy“, které připouští také možnost, že některé z pozorování ve skutečnosti nejsou fyzické objekty, ale jevy v atmosféře.

NASA chce zkoumat, ne mlčet

„Touha zkoumat a tázat se, proč jsou věci takové, jaké jsou, je zapsaná v naší DNA. Po známkách obyvatelnosti pátráme třeba teleskopem Jamese Webba, pozorujeme miliardy hvězd a galaxií. Kdybych měl říct, jestli sám věřím, že v tom ohromném vesmíru se někde ukrývá život, moje odpověď bude ano,“ řekl šéf NASA Nelson.

NASA tým 16 odborníků pověřila sestavením zprávy minulý rok. Jde o lidi se zkušenostmi z oblasti technologií, datové analýzy, umělé inteligence, zkoumání vesmíru, bezpečnosti v letectví nebo inovací v komerčním sektoru. Jejich úkolem nebylo analyzovat záznamy neidentifikovaných objektů, ale zjistit, jak se může NASA angažovat v dalším zkoumání.

Úřad pro sledování UFO

Odborníci došli k závěru, že zkoumání potenciální přítomnosti mimozemského života na Zemi hatí fakt, že vědci disponují jen malým počtem kvalitních záznamů o UAP. NASA by podle zprávy měla využít své pozice jakožto důvěryhodné instituce a společně s novým americkým úřadem pro sledování UFO (AARO) se zasadit o to, aby lidé nevnímali pozorování UAP jako kontroverzní honbu za senzací.

„Panel zjistil, že pro zkoumání dat o UAP lze využít umělé inteligence (AI) a metod strojového učení. Nicméně tyhle mocné nástroje budou fungovat jen v případě, že budeme mít data sesbíraná v souladu s určitými standardy,“ poznamenal Nelson. NASA by podle zprávy například mohla v budoucnu vyvinout aplikaci pro mobilní telefony, aby se na sběru záznamů o neidentifikovaných jevech mohla podílet široká veřejnost.

„Ačkoliv satelity NASA obyčejně nemají dostatečné rozlišení, aby rozeznaly tak malé objekty, mohou být využity k pozorování atmosférických jevů, které mohou s UAP souviset. Komerční americké satelity pak disponují schopností rozeznat objekty i o velikosti několika metrů,“ stojí ve zprávě odborníků. Dosavadní data o UAP sesbíraná pomocí satelitů jsou nekvalitní kvůli špatné kalibraci senzorů.

Úřad AARO funguje ve Spojených státech od minulého roku. Vznikl mimo jiné s účelem poskytnout platformu vojenským pilotům, kteří na svých misích zaznamenali nebývalé jevy, ale zdráhali se je nahlásit, protože se obávali výsměchu. S AARO bude podle Nelsona NASA úzce spolupracovat. „Chceme tuhle práci posunout od vytváření senzací k vědeckému zkoumání. K jakýmkoliv závěrům nebo doporučením dojdeme, budeme je transparentně sdílet,“ slíbil šéf NASA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.