NASA vytváří tým, který bude zkoumat neidentifikované jevy na obloze

Americký národní úřad pro letectví (NASA) by měl hrát větší roli ve zkoumání neidentifikovaných anomálních jevů (UAP), existující záznamy o nich jsou z většiny příliš nekvalitní, než aby mohly být použity pro vědecké zkoumání. Ve zprávě vydané ve čtvrtek 14. září se na tom shodl panel 16 nezávislých odborníků.

Ředitel NASA Bill Nelson na tiskové konferenci oznámil, že úřad pro tento účel vytváří nový tým. NASA se podle něj bude od nynějška více zabývat zkoumáním UAP, do sběru dat hodlá zapojit veřejnost a své závěry chce transparentně sdílet s celým světem.

UAP je termín podobný známějšímu UFO (neidentifikovaný létající objekt). NASA ale používá označení „neidentifikované anomální jevy“, které připouští také možnost, že některé z pozorování ve skutečnosti nejsou fyzické objekty, ale jevy v atmosféře.

NASA chce zkoumat, ne mlčet

„Touha zkoumat a tázat se, proč jsou věci takové, jaké jsou, je zapsaná v naší DNA. Po známkách obyvatelnosti pátráme třeba teleskopem Jamese Webba, pozorujeme miliardy hvězd a galaxií. Kdybych měl říct, jestli sám věřím, že v tom ohromném vesmíru se někde ukrývá život, moje odpověď bude ano,“ řekl šéf NASA Nelson.

NASA tým 16 odborníků pověřila sestavením zprávy minulý rok. Jde o lidi se zkušenostmi z oblasti technologií, datové analýzy, umělé inteligence, zkoumání vesmíru, bezpečnosti v letectví nebo inovací v komerčním sektoru. Jejich úkolem nebylo analyzovat záznamy neidentifikovaných objektů, ale zjistit, jak se může NASA angažovat v dalším zkoumání.

Úřad pro sledování UFO

Odborníci došli k závěru, že zkoumání potenciální přítomnosti mimozemského života na Zemi hatí fakt, že vědci disponují jen malým počtem kvalitních záznamů o UAP. NASA by podle zprávy měla využít své pozice jakožto důvěryhodné instituce a společně s novým americkým úřadem pro sledování UFO (AARO) se zasadit o to, aby lidé nevnímali pozorování UAP jako kontroverzní honbu za senzací.

„Panel zjistil, že pro zkoumání dat o UAP lze využít umělé inteligence (AI) a metod strojového učení. Nicméně tyhle mocné nástroje budou fungovat jen v případě, že budeme mít data sesbíraná v souladu s určitými standardy,“ poznamenal Nelson. NASA by podle zprávy například mohla v budoucnu vyvinout aplikaci pro mobilní telefony, aby se na sběru záznamů o neidentifikovaných jevech mohla podílet široká veřejnost.

„Ačkoliv satelity NASA obyčejně nemají dostatečné rozlišení, aby rozeznaly tak malé objekty, mohou být využity k pozorování atmosférických jevů, které mohou s UAP souviset. Komerční americké satelity pak disponují schopností rozeznat objekty i o velikosti několika metrů,“ stojí ve zprávě odborníků. Dosavadní data o UAP sesbíraná pomocí satelitů jsou nekvalitní kvůli špatné kalibraci senzorů.

Úřad AARO funguje ve Spojených státech od minulého roku. Vznikl mimo jiné s účelem poskytnout platformu vojenským pilotům, kteří na svých misích zaznamenali nebývalé jevy, ale zdráhali se je nahlásit, protože se obávali výsměchu. S AARO bude podle Nelsona NASA úzce spolupracovat. „Chceme tuhle práci posunout od vytváření senzací k vědeckému zkoumání. K jakýmkoliv závěrům nebo doporučením dojdeme, budeme je transparentně sdílet,“ slíbil šéf NASA. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 44 mminutami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 7 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 8 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 10 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 11 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.