Pangea Ultima. Vědci popsali, jak vznik superkontinentu zničí život na Zemi

Vědci se nejčastěji dívají na vývoj lidstva s ohledem maximálně několik desítek až stovek let dozadu. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Geoscience, se ale pokusila vytvořit scénář toho, jak bude vypadat život na Zemi za 250 milionů let. Jeho vyhlídky podle tohoto výzkumu nejsou růžové.

Za 250 milionů let povede pohyb světadílů ke vzniku nového superkontinentu. Geologické události s tím spojené způsobí změnu podmínek, které se stanou nesnesitelné pro drtivou většinu savců, a tedy i člověka, předpokládají vědci. Vymírání podle nich zasáhne i mnoho dalších druhů, jež do té doby přežijí.

Hlavní příčinou masového vymírání druhů má být tepelný stres. Teploty po celém světě budou přesahovat průměrně 40 stupňů Celsia, což znamená, že může docházet na mnoha místech i k výrazně větším dlouhodobým extrémům, s nimiž se termoregulace savců nemůže dokázat vypořádat.

Tyto vlny veder budou způsobené extrémní koncentrací oxidu uhličitého: mohla by se dostat na dvojnásobnou úroveň, než máme v současnosti. Plyn se do atmosféry dostane ze sopečné činnosti rozdmýchané kontinentálními posuny.

Vliv bude mít také starší a tedy silnější Slunce a masivní šíření pouští po planetě. Země ztratí schopnost se tohoto přebytečného tepla zbavovat. 

Pangea Ultima

Supersvětadíl dostane jména Pangea Ultima – podle pravěkého kontinentu Pangea, který spojoval všechny současné. A stejné to bude i v budoucnu, kdy se Amerika, Evropa, Asie, Afrika, Austrálie i Antarktida opět stanou jednou obří masou. 

Až doposud bylo pro vědce příliš složité a nespolehlivé dívat se tak daleko do budoucnosti. Teď už ale mají nástroje, díky nimž dokáží modelovat i tyto nesmírně složité procesy, jež se odehrají za desítky a stovky milionů let. Těmito nástroji jsou superpočítače, na nichž běží meteorologické a klimatické modely. Když je experti spojili s daty o geologii Země v minulosti a o minulých vymíráních, vznikla vize budoucího světa.

A ten bude více než nehostinný. Vědci předpokládají dramatické teplotní extrémy s větší vlhkostí než nyní na pobřeží a extrémně suchými podmínkami v rozsáhlých vnitrozemských pouštích.

V tomto světě by globální teploty mohly stoupnout nejméně o 15 stupňů Celsia, přičemž nad pevninou to bude ještě horší – tam oproti teplotám před průmyslovou revolucí bude tepleji průměrně o 30 stupňů. Pro kontext: současné klimatické změny způsobené lidmi zahřejí planetu v těch nejhorších scénářích asi o 4,5 stupně.

Jak by vypadaly současné státy na kontinentu Pangea
Zdroj: Wikimedia Commons

Podmínky by pak opět připomínaly ty v době permu-triasu, tedy asi před 260 miliony lety. Vědci zdůrazňují, že s takovými podmínkami se savci nikdy nesetkali a neuměli by se s nimi zřejmě vypořádat. Ten první z nich se na Zemi objevil před asi 205 miliony let, konkrétně šlo o tvora, který dostal jméno Morganucodon.

Neschopnost snášet takové podmínky by se týkala samozřejmě i člověka, pokud by na Zemi v této vzdálené budoucnosti ještě žil. Už jen proto, že by se neměl čím živit. Většina rostlin je při vedru nad 40 °C v teplotním stresu a při delším vystavení teplotě 60 °C umírá.

Pomoc s hledáním života

Podle autorů má tato práce význam nejen při předpovídání budoucnosti lidského druhu, ale také při pátrání po druzích mimozemských. Až doposud totiž astronomové při pátrání po obyvatelných exoplanetách brali v úvahu především jejich vzdálenost od hvězdy a možnost existence vody. Nová studie ale naznačuje, že také geologie, zejména sopečná činnost, je zásadním faktorem při určování klimatu planety.

„Kdyby NASA mohla vyslat raketu jen na jednu planetu, vybral bych si takovou, která nemá superkontinent,“ uvedl hlavní autor výzkumu Alexander Farnsworth. „Je mnohem lepší mít více kontinentů roztroušených po povrchu planety, jako je tomu teď na Zemi.“  

Vědci ve studii přiznávají, že jejich předpověď si neklade právo na úplnou přesnost, berou ji spíše jako začátek modelování, jež by se mohlo postupně zlepšovat. Za vysokou míru nejistoty může hlavně obrovská časová vzdálenost, která leží mezi současností a budoucností, kterou se snaží předvídat.