Evropská raketa Ariane 6 zvládla klíčovou zkoušku před prvním letem

Evropská raketa Ariane 6 postoupila v noci na pátek na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně „rozsáhlou generální zkoušku“ před prvním letem do vesmíru, který je naplánovaný na příští rok. Během zkoušky byl úspěšně spuštěn motor Vulcain 2.1 hlavního stupně nosné rakety. „Dlouhodobý test pohonu nosné rakety Ariane 6 na startovací rampě v Guyanském vesmírném středisku proběhl úspěšně,“ uvedla v komuniké po testu společnost ArianeGroup, která je výrobcem rakety Ariane 6.

Zažehnutí motoru Vulcain 2.1, které trvalo přibližně osm minut, podle společnosti umožnilo ověřit celou letovou fázi hlavního stupně Ariane 6 při simulací kompletní časové osy startu.

Představitelé Evropské kosmické agentury (ESA) dříve podle agentury Reuters oznámili „lehkou anomálii“ během testu ve Francouzské Guyaně, který zahrnoval zažehnutí motoru Vulcain 2.1 a následných sedm minut provozu bez vlastního startu raketu.

„Týmy nyní dokončily každou fázi letu nosné rakety, aniž by opustila Zemi,“ uvedl generální ředitel ESA Josef Aschbacher. Tento krok, prezentovaný jako zásadní, „nás přiblížil k inauguračnímu letu Ariane 6“, řekl výkonný prezident ArianeGroup Martin Sion. Před prvním letem zbývá provést další testy, týkající se zejména „prokázání tolerance k závadám“, upřesnil.

Úplné výsledky pátečního testu však nebudou po analýze všech parametrů sděleny dříve než 30. listopadu. „Základní otázka bude znít, zda musíme test zopakovat,“ vysvětlil Domenico Resta z vedení projektu Ariane 6 v ESA.

Rakety s problémovou historií

Test byl původně naplánován na 3. října, ale musel být odložen po zjištění anomálie na hydraulickém okruhu systému, který řídí orientaci trysky motoru hlavního stupně. První let Ariane 6, původně plánovaný na rok 2020, navržený tak, aby čelil konkurenci americké nosné rakety Space X, byl několikrát odložen kvůli pandemii covid-19 a problémům s vývojem.

Členské státy ESA se tento měsíc dohodly na dalším financování rakety Ariane 6 a italské rakety Vega-C. Prostředky, které přislíbilo 22 zemí, by měly stačit na starty rakety Ariane 6 v letech 2026 až 2030. Rakety jsou součástí evropské strategie pro samostatné dobývání vesmíru, řekl šéf ESA Josef Aschbacher po summitu agentury ve španělské Seville.

Projekt Ariane 6 nabral čtyři roky zpoždění, k prvnímu startu by se raketa měla vypravit příští rok. Odklad provázel růst nákladů, který navíc zhoršila inflace. Výrobci rakety v čele s francouzskou společností ArianeGroup se na summitu zavázali snížit své náklady o 11 procent.

Roční příspěvek do rozpočtu rakety Ariane bude maximálně 340 milionů eur (8,3 miliardy korun). Zajistí vyrovnané finance pro 16. až 42. start rakety, přičemž prostředky pro prvních 15 startů se již podařilo zajistit dříve.

Evropský vesmírný program čelí tvrdé konkurenci, zejména ze strany americké společnosti Space X, která posílá do vesmíru dvě rakety týdně, jak dříve napsala AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.