Evropská raketa Ariane 6 zvládla klíčovou zkoušku před prvním letem

Evropská raketa Ariane 6 postoupila v noci na pátek na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně „rozsáhlou generální zkoušku“ před prvním letem do vesmíru, který je naplánovaný na příští rok. Během zkoušky byl úspěšně spuštěn motor Vulcain 2.1 hlavního stupně nosné rakety. „Dlouhodobý test pohonu nosné rakety Ariane 6 na startovací rampě v Guyanském vesmírném středisku proběhl úspěšně,“ uvedla v komuniké po testu společnost ArianeGroup, která je výrobcem rakety Ariane 6.

Zažehnutí motoru Vulcain 2.1, které trvalo přibližně osm minut, podle společnosti umožnilo ověřit celou letovou fázi hlavního stupně Ariane 6 při simulací kompletní časové osy startu.

Představitelé Evropské kosmické agentury (ESA) dříve podle agentury Reuters oznámili „lehkou anomálii“ během testu ve Francouzské Guyaně, který zahrnoval zažehnutí motoru Vulcain 2.1 a následných sedm minut provozu bez vlastního startu raketu.

„Týmy nyní dokončily každou fázi letu nosné rakety, aniž by opustila Zemi,“ uvedl generální ředitel ESA Josef Aschbacher. Tento krok, prezentovaný jako zásadní, „nás přiblížil k inauguračnímu letu Ariane 6“, řekl výkonný prezident ArianeGroup Martin Sion. Před prvním letem zbývá provést další testy, týkající se zejména „prokázání tolerance k závadám“, upřesnil.

Úplné výsledky pátečního testu však nebudou po analýze všech parametrů sděleny dříve než 30. listopadu. „Základní otázka bude znít, zda musíme test zopakovat,“ vysvětlil Domenico Resta z vedení projektu Ariane 6 v ESA.

Rakety s problémovou historií

Test byl původně naplánován na 3. října, ale musel být odložen po zjištění anomálie na hydraulickém okruhu systému, který řídí orientaci trysky motoru hlavního stupně. První let Ariane 6, původně plánovaný na rok 2020, navržený tak, aby čelil konkurenci americké nosné rakety Space X, byl několikrát odložen kvůli pandemii covid-19 a problémům s vývojem.

Členské státy ESA se tento měsíc dohodly na dalším financování rakety Ariane 6 a italské rakety Vega-C. Prostředky, které přislíbilo 22 zemí, by měly stačit na starty rakety Ariane 6 v letech 2026 až 2030. Rakety jsou součástí evropské strategie pro samostatné dobývání vesmíru, řekl šéf ESA Josef Aschbacher po summitu agentury ve španělské Seville.

Projekt Ariane 6 nabral čtyři roky zpoždění, k prvnímu startu by se raketa měla vypravit příští rok. Odklad provázel růst nákladů, který navíc zhoršila inflace. Výrobci rakety v čele s francouzskou společností ArianeGroup se na summitu zavázali snížit své náklady o 11 procent.

Roční příspěvek do rozpočtu rakety Ariane bude maximálně 340 milionů eur (8,3 miliardy korun). Zajistí vyrovnané finance pro 16. až 42. start rakety, přičemž prostředky pro prvních 15 startů se již podařilo zajistit dříve.

Evropský vesmírný program čelí tvrdé konkurenci, zejména ze strany americké společnosti Space X, která posílá do vesmíru dvě rakety týdně, jak dříve napsala AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 1 hhodinou

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 6 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 7 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...